Království Rjúkjú

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Království Rjúkjú
1429–1879 Japonsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa Království Rjúkjú
hlavní město:
rozloha:
2 270 km²
obyvatelstvo
původní náboženství, buddhismus, konfucianismus, taoismus
státní útvar
vznik:
zánik:
11. března 1879 - japonská anexe
Státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Japonsko Japonsko

Království Rjúkjú (rjúkjúsky: 琉球國, rúčú-kuku; japonsky: 琉球王国, rjúkjú-ó-koku; čínsky: 琉球國, liou čchiou kuo) byl stát, který existoval od roku 1429 do roku 1879 na souostroví Rjúkjú. V 15. století se svěřilo pod ochranu dynastie Ming a v 17. století bylo napadeno knížectvím Sacuma (薩摩藩). V době své největší moci sahala jeho vláda od ostrova Amami po ostrov Jonaguni.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle tří Rjúkjúských kronik: Čúzan Seikan (中山世鑑), Čúzan seifu (中山世譜) a Kjújó (球陽), dějiny Království Rjúkjú začínají dynastií Tenšon (天孫王朝), která byla u moci 17 000 let. Mnoho vědců v současnosti věří, že je to mytologická legenda, která byla vytvořena v 16. nebo 17. století, aby ospravedlnila vládu království Rjúkjú. Po zániku dynastie Tenšon vznikla dynastie Šunten (舜天王朝) (11871259). Podle Čúzan Seikanu zakladatel dynastie Šunten byl synem Minamotono Tametomo. Byl to aristokrat a příbuzný rodu japonských císařů. Minamotono Tametomo byl vyhnán na ostrovy Izu, poté co podlehl kjótskému dvoru, utekl z Honšú a usadil se v severní oblasti ostrova Okinawa. Tam se oženil s dcerou místního vládce. Několik čínských a japonských vědců tvrdí, že tato dynastie byla také vytvořena královským rodem Šó.

Ve 14. století na ostrově Okinawa existovalo mnoho malých oblastí, které byly sjednoceny do tří knížectví: Hokuzan (北山), Čúzan (中山) a Nanzan (南山). Tato doba je známa jako doba vlády tří králů nebo Sanzandžidai (三山時代). Tato tři knížectví, nebo domorodé federace pod vedením hlavních náčelníků spolu navzájem bojovala. Na začátku 15. století byla sjednocena do jednoho království Čúzan a uznána Čínou. Vůdce Čúzanu byl tedy oficiálně uznán jako spravedlivý král, který ovládal celou Okinawu až úplně vyhraje v boji s ostatními 2 knížectvími, Čínou. V roce 1430 vládci Čúzanu odevzdal svůj trůn i král Haši, který dostal od císaře dynastie Ming příjmení Šó, potom je znám jako Šó Haši (尚巴志). Haši již v roce 1429 dobyl Hokuzan, poprvé sjednotil do jednoho státu ostrov Okinawu a stal se zakladatelem první dynastie Šó.

Šó Haši přijal čínskou hierarchickou dvorní soustavu, nechal vystavět hrad Šuri a přístav Naha povýšil na hlavní město. Po několika generacích, v roce 1469 král Šó Toku zemřel bez dědice, potom patrový vazal vyhlásil, aby byl adoptovaný syn a už má udělení od Číny. Ten žadatel, kdo se jmenuje Šó En, založil druhou dynastii Šó. Rjúkjú prosperoval pod vedením Šó Šin, který byl v letech 1478-1526 druhý král této dynastie.

Obchodování po Asii[editovat | editovat zdroj]

Rjúkjú království diplomaticky ustanovilo přispívající vztahy s Čínou v období Dynastie Ming a Dynastie Čching. V této době se taky vyvinuly obchodní vztahy s Japonskem, Koreou a mnoha jihovýchodoasijskými zeměmi včetně Siamu, Království Pattani, Marraky, Champy, Huế a Jávy. Mezi 15. a 16. stoletím se ve Východní Asii království Rjúkjú vynořilo jako hlavní obchodní zprostředkující. Japonské výrobky (např. stříbro, meče, vějíře, lakované zboží, Bjóbu) a čínské výrobky (léčivé byliny, ražené mince, strnulé keramiky, brokáty, textil) se vyměňovaly za jihovýchodoasijské zboží (sapanové stromy, nosorožčí rohy, cín, cukr, šedou ambru pravou, indickou slonovinu a arabská kadidla).

Seznam rjúkjúských králů[editovat | editovat zdroj]

Okinawská knížata
Jméno Kandži Vládnutí Linie nebo Dynastie Poznámky
Šunten 舜天 1187-1237 Tenson Linie
Šun Badžunki 舜馬順熈 1238-1248 Tenson Linie
Gihon 義本 1249-1259 Tenson Linie
Eiso 英祖 1260-1299 Eiso Linie
Taisei 大成 1300-1308 Eiso Linie
Eidži 英慈 1309-1313 Eiso Linie
Králové Čúzanu
Jméno Kandži Vládnutí Linie nebo Dynastie Poznámky
Tamagusuku 玉城 1314-1336 Eiso Linie
Seii 西威 1337-1354 Eiso Linie
Satto 察度 1355-1395 -
Bunei 武寧 1396-1407 -
Šó Šišó 尚 思紹 1407-1421 První Dynastie Šó
Šó Haši 尚 巴志 1422-1429 První Dynastie Šó jako král Čúzanu
Králové Rjúkjú
Jméno Kandži Vládnutí Linie nebo Dynastie Poznámky
Šó Hashi 尚巴志 1429-1439 První Dynastie Šó jako král Rjúkjú
Šó Čú 尚忠 1440-1442 První Dynastie Šó
Šó Šitacu 尚思達 1443-1449 První Dynastie Šó
Šó Kinpuku 尚金福 1450-1453 První Dynastie Šó
Šó Taikjú 尚泰久 1454-1460 První Dynastie Šó
Šó Toku 尚徳 1461-1469 První Dynastie Šó
Šó En 尚円 1470-1476 Druhá Dynastie Šó aka Kanamaru Učima
Šó Sen'i 尚宣威 1477 Druhá Dynastie Šó
Šó Šin 尚真 1477-1526 Druhá Dynastie Šó
Šó Sei 尚清 1527-1555 Druhá Dynastie Šó
Šó Gen 尚元 1556-1572 Druhá Dynastie Šó
Šó Ei 尚永 1573-1586 Druhá Dynastie Šó
Šó Nei 尚寧 1587-1620 Druhá Dynastie Šó za jeho vlády se stal nájezd Sacumy; první král, kdo byl vazalem Sacumy
Šó Hó 尚豊 1621-1640 Druhá Dynastie Šó
Šó Ken 尚賢 1641-1647 Druhá Dynastie Šó
Šó Šicu 尚質 1648-1668 Druhá Dynastie Šó
Šó Šóken 尚象賢 1666-1673 Sessei (vladař) první historik Rjúkjú
Šó Tei 尚貞 1669-1709 Druhá Dynastie Šó aka Shang Jing; žil 1645-1709
Šó Eki 尚益 1710-1712 Druhá Dynastie Šó aka Shang Ben; žil 1678-1712
Šó Kei 尚敬 1713-1751 Druhá Dynastie Šó aka Shang Jing; žil 1700-1751
Sai On 蔡温 1751-1752 Kokuši (regent) významný rjúkjúský učenec a historik; žil 1682-1761
Šó Boku 尚穆 1752-1795 Druhá Dynastie Šó aka Shang Mu; žil 1739-1795
Šó On 尚温 1796-1802 Druhá Dynastie Šó aka Shang Wen; žil 1784-1802
Šó Sei 尚成 1803-1804 Druhá Dynastie Šó aka Shang Cheng; žil 1783-1804
Šó Kó 尚灝 1804-1828 Druhá Dynastie Šó aka Shang Hao; žil 1787-1839
Šó Iku 尚育 1829-1847 Druhá Dynastie Šó aka Shang Yu; žil 1813-1847
Šó Tai 尚泰 1848-11. března 1879 Druhá Dynastie Šó aka Shang Tai; žil 1843-1901; poslední rjúkjúský král

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]