Palác šlechtičen
Palác šlechtičen je významná stavba v centru Brna, jedna z výstavních budov Moravského zemského muzea. Je sídlem Etnografického ústavu MZM.
Obsah |
Historie [editovat]
Budova se nachází v centru města, v severovýchodním rohu nejdůležitějšího brněnského náměstí – Náměstí Svobody, na nároží ulic Kobližná a Běhounská. Postavil ho v letech 1682–1690 brněnský stavitel Jan Křtitel Erna ve stylu městského barokního paláce jako jednopatrovou budovu, obrácenou do ulice Kobližná výrazným portálem s bosáží.[1] Tato stavba byla v letech 1790–1791 V. J. Eitelbergerem rozšířena, zvýšena o další podlaží a propojena se sousedním Althanským palácem.[2] V interiéru se dochovala kaple s pozdně barokními freskami.
Palác sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických a měšťanských dívek.[3]
Současnost [editovat]
Při americkém náletu na Brno v roce 1944 byl sousední Althanský palác poškozen natolik, že po roce 1948 došlo k jeho demolici, stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen.[2] V průběhu 50. let 20. století se však tuto cennou stavbu podařilo zachránit pro kulturní účely, budovu získalo do užívání Moravské zemské muzeum. Významný brněnský architekt, profesor Bohuslav Fuchs vypracoval velkorysý projekt rekonstrukce budovy, přizpůsobený muzejním potřebám, respektující však její původní historickou podobu. Náročná rekonstrukce byla realizována od roku 1957, v roce 1961 již byla otevřena etnografická expozice „Lid v pěti generacích“, která sloužila veřejnosti s menšími úpravami až do podzimu 1999.[2] V letech 2000–2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován znovu, od roku 2003 zde probíhají menší i rozsáhlé krátkodobé výstavy; připravuje se také nová stálá expozice. K aktivitám pro veřejnost patří i přednášková činnost nebo koncerty.
V budově má sídlo Etnografický ústav MZM (pracovny, knihovna, depozitáře, laboratoř), dále Dětské muzeum a Metodické centrum muzejní pedagogiky.
Dlouho se jednalo o rozšíření Paláce šlechtičen dostavbou na místě vybombardovaného Althanského paláce, nakonec však zde vyrostla v 90. letech 20. století budova Komerční banky, která volnou parcelu od města získala.
Reference [editovat]
- ↑ BRODESSER, Slavomír. Brněnský Palác šlechtičen v proměnách času. Vlastivědný věstník moravský. 2001, roč. LIII, čís. 1., s. 80. ISSN 0323-2581.
- ↑ a b c Brodesser, str. 81
- ↑ VOLDÁN, Vladimír. Ze svatební minulosti obnoveného paláce na rohu Kobližné a Běhounské ulice. Brno v minulosti a dnes. 1961, čís. III, s. 204.
.svg){kind=small}
