Letiště Berlín-Schönefeld
|
Berlín Schönefeld
|
||
 |
||
| Základní informace | ||
|---|---|---|
| Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní | |
| Provozovatel | Flughafen Berlin-Schönefeld GmbH (FBS) | |
| Nejbližší město | centrum Berlína (18 km) | |
| Poloha | 52° 22′ 43″ s. š., 13° 31′ 14″ v. d. 47 m n.m. |
|
| Kód letiště | ICAO: EDDB | |
| IATA: SXF | ||
| Statistika (2011) | ||
| Cestujících | 7 113 989 | |
| Nákladu | 8 730 000 kg | |
| Pohybů | 66 318 | |
| Vzletové a přistávací dráhy | ||
| 07R/25L | asfalt, 3000×45 m | |
| 07L/25R | beton, 3000×45 m | |
Letiště Berlín-Schönefeld, kód IATA SXF, je jedním ze tří civilních letišť, která jsou v Berlíně dnes v provozu (další jsou Berlín-Tegel a Berlín-Tempelhof). Letiště se nachází jižně od Berlína, těsně na území Braniborska.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Na pozemku dnešního letiště se od roku 1934 nacházela továrna firmy Henschel na stavbu letadel. Pozemek byl v dubnu 1945 obsazen Rudou armádou, většina zařízení byla demontována. Roku 1947 rozhodlo vojenské vedení o výstavbě civilního letiště (jako vojenské letiště bylo využíváno již od roku 1946). Roku 1954 byla civilní část letiště předána správě NDR, většinu času neslo jméno Zentralflughafen Berlin-Schönefeld. V příštích letech bylo letiště vícekrát přebudováno a rozšířeno a stalo se hlavním letištěm celé NDR.
Provoz [editovat]
Na rozdíl od dalších berlínských letišť, která se nacházela v západních sektorech města a podléhala tedy čtyřmocenskému statusu, mělo letiště v Schönefeldu svou polohou velkou výhodu: nevztahovaly se něj dohody o sektorech města, podle kterých do Berlína směly létat pouze společnosti čtyř velmocí. Letiště bylo nejen domovským letištěm východoněmecké Interflug, ale bylo nalétáváno velkým počtem leteckých společností jiných států.
Většina spojení z letiště sice sloužila dopravě východního Německa, v 70. a 80. letech zprostředkovávalo letiště i značnou část přepravy cestujících mezi Západním Berlínem a Tureckem.
Po sjednocení Německa (a v důsledku vytížení až přetížení západoberlínských letišť) převzalo letiště i značnou část provozu, uskutečňovaného dříve ze západoberlínských letišť. Momentální kapacita leží u 7 milionů cestujících ročně.
Dnešní význam letiště spočívá hlavně ve zprostředkování prázdninových letů (většina společností nemá žádný liniový provoz), což se má v budoucnosti změnit. V současné době je Schönefeld nejrychleji rostoucím letištěm v Německu: z 1,7 milionů cestujících roku 2003 vzrostl jejich počet na 5 milionů 2005, roku 2006 se očekává, že jejich počet přesáhne hranici 6 milionů.
Na letišti se každé 2 roky koná mezinárodní letecká výstava ILA. Lufthansa zde provozuje své tréninkové centrum. Napojení na městskou dopravu je obstaráváno autobusy: jedna linka pendluje k blízké stanici S-Bahn (jen několik minut), stanice metra je vzdálena pouhé 4 kilometry.
Další výstavba [editovat]
Po sjednocení Německa musela být řešena i otázka budoucího leteckého provozu. Dosavadní letiště nevyhovovala ani svou kapacitou ani svou neobvyklou polohou uvnitř města samotného.
O budoucnosti leteckého provozu města se vedly dlouholeté diskuse již od počátku 90. let minulého století. Vyřešena musela být otázka konkurujících návrhů (různé pozemky v Braniborsku), diskuse pak byla značně prodloužena soudními spory s různými iniciativami odpůrců letiště. Dne 16. března 2006 bylo s konečnou platností rozhodnuto, že rozšíření letiště se smí uskutečnit[1], zároveň bylo rozhodnuto o různých omezení (noční lety apod.). Po rozšíření se letiště bude jmenovat letiště Berlín Braniborsko a má mít kapacitu 25 až 30 milionů cestujících s možností dalšího rozšíření až do 50 milionů.
Odkazy [editovat]
Poznámky a zdroje [editovat]
- ↑ Viz tiskovou zprávu Pressemitteilung Nr. 15/2006, Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud), Leipzig, 16. März 2006, cit. v Grünes Licht für Flughafen Berlin-Schönefeld – aber Einschränkung des Nachtflugbetriebs, [1]
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
