Julie Reisserová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julie Reisserová
Rodné jméno Julie Kühnlová
Narození 9. říjen 1888
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. února 1938 (ve věku 49 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání skladatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Vojtěch Khünel
bratr Ing. Vojtěch Khünel
manžel JUDr. Jan Reisser

Julie Reisserová, rozená Kühnlova (9. října 1888, Praha - 25. února 1938, Praha) byla česká hudební skladatelka, básnířkakritička.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v malostranské měšťanské rodině, které patřil dům U Mouřenína v Mostecké ulici. Původně studovala hru na klavír u Adolfa Mikeše a operní zpěv (byla dramatický soprán) u Richarda Figara. Vinou přílišné námahy přišla o hlas a studium ukončila. Později složila státní zkoušky z angličtiny a francouzštiny a učila jazyky.

Byla členkou Hudebního klubu, ve kterém se od počátku roku 1911 pod vedením svého učitele Zdenka Nejedlého scházeli jeho žáci - příznivci díla Richarda Wagnera [1][2]. Mezi členy patřili například Vladimír Helfert, Otakar Zich, Ferdinand Peroutka, Emil Axman nebo Karel Boleslav Jirák. K dalším oblíbencům členů klubu patřil Gustav Mahler [3].

V letech 1919-1921 studovala skladbu v Praze u Josefa Bohuslava Foerstera. Ve studiích pokračovala v BernuErnsta Hohlfelda, kde studovala i dirigování, a v PařížiAlberta Roussela (1924-1929) a u Nadii Boulanger. Díky těmto kontaktům zajistila například světovou premiéru Rousselovy opery Odkaz tety Karolíny (Le Testament de la tante Caroline) v Olomouci dne 14. listopadu 1936 (18. dubna 1937 pak v Praze [4]) Pro tuto příležitost též přeložila libreto opery do češtiny.

V roce 1921 se provdala za českého diplomata JUDr. Jana Reissera (nar. 1891) a pobývala s ním ve Švýcarsku (Ženeva, Bern, 1921-1929), v Srbsku (Bělehrad, 1930-1933) a v Dánsku (Kodaň, 1933-1936). Do Lidových novinTempa psala referáty o kulturním a především hudebním dění v místech svého působení.

Její díla byla uváděna ve dvacátých a třicátých letech v řadě evropských měst (Bern, Paříž, Ženeva, Kodaň) a ve Filadelfii, většinou spolu s díly dalších českých autorů v rámci koncertů české hudby.

Dne 23. dubna 1937 měla přednášku Žena - skladatelka ve vídeňském Der Bund österreichischer Frauenvereine (Rakouský ženský spolek).

Její manžel o ní napsal vzpomínky Léta s Julkou (nevydáno).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hudební dílo[editovat | editovat zdroj]

orchestrální skladby
  • Suita pro orchestr 1928-1931,
  • Pastorale Maritimo pro orchestr 1933,
  • Předjaří 1936,
klavírní skladby
  • Esquisses : pro sólové piano, Kobenhavn : Skandinavisk og Borups Musikforlag, 1935, [1]
  • Deux Allegros (rukopis)
vokální skladby
  • Březen : cyklus písní s orchestrem, klavírní výtah Emil Hájek, Kobenhavn : Skandinavisk og Borups Musikforlag, 1934
  • Pod sněhem (Sous la neige) 1936 - cyklus písní s klavírem na texty čínské poesie
  • Slavnostní den : ženský sbor na vlastní text, 1936, věnováno Františce Plamínkové

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • In Margine Vitae - výběr básní psaných v češtině, němčině, francouzštině a angličtině, 1934

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZÁVADA, Vilém. Skladatelka Julie Reisserová o sobě. Rozpravy Aventina. 1931, roč. 7, čís. 6, s. 34-35. Dostupné online.  
  • VACKOVÁ, Jiřina. Julie Reisserová : osobnost a dílo. Praha : A. J. Boháč, 1948.  
  • VACKOVÁ, Jiřina. Ó, božské umění, děkuji ti!. Lidové noviny. 9. říjen 1993, s. VII.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. heslo Zdeněk Nejedlý ve Slovníku české literatury po roce 1945.
  2. HELFERT, Vladimír. Hudební věda na naší Universitě. Smetana. 1911, roč. 1, čís. 4/5, s. 71-74. Dostupné online.  
  3. VACKOVÁ, Jiřina. Ó, božské umění, děkuji ti!. Lidové noviny. 9. říjen 1993, s. VII.  
  4. Operní premiéry ve Státní opeře Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]