Ivan Kamenec
| PhDr. Ivan Kamenec CSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. srpna 1938 Nitra |
| Povolání | historik a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislavě |
| Témata | dějiny |
| Ocenění | Cena Egona Erwina Kische (1999) Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (2017) |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
 citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Kamenec (* 27. srpna 1938, Nitra) je slovenský historik a vysokoškolský pedagog.
Život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1961 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V současné době pracuje jako historik na Historickém ústavu Slovenské akademie věd v oddělení novodobých dějin, které se zaměřuje na základní výzkum slovenských a částečně všeobecných dějin v letech 1918–1945. Ivan Kamenec je autorem šesti knih z období druhé světové války a z období mezi dvěma světovými válkami ve střední Evropě. Spolupracoval rovněž při vytváření školních učebnic. Navíc publikoval více než stovku historických studií. V době komunistického režimu psal z marxistických pozic.[1][2]
Jeho dílo i postoje považují někteří jeho oponenti na Slovensku za kontroverzní, např. pro jeho někdejší ideovou kolaboraci s komunistickým režimem, současné ideové postoje či nekvalitu díla jej ostře kritizoval na stránkách historického časopisu Matice slovenské historik Ján Bobák,[3] který je považován za zástupce slovenské „ľuďácké historiografie“.[4]
Jako odborný poradce spolupracoval v roce 2004 na televizním dokumentárním filmu Miluj blížneho svojho režiséra Dušana Hudece. Film vypráví o pogromu, jenž se odehrál 24. září 1945 v Topoľčanech.[5]
V roce 1999 mu byla udělena mezinárodní literární Cena Egona Erwina Kische. Je rovněž nositelem Ceny Slovenského literárního fondu a Českého fondu literatury faktu.
Je předsedou slovenské Nadácie charty 77 a místopředsedou Komise odborné a vědecké tvorby Programu Pro Slovakia.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 byl oceněn prezidentem Slovenské republiky Andrejem Kiskou Řádem Ľudovíta Štúra I. třídy.[6]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Po stopách tragédie (Archa Brati. 1991)
- Malé dejiny česko-slovenských vzťahov. Spoluautor: Z. Fialová (Brat. 1996)
- Tragédia politika, kňaza a človeka: (Dr.Jozef Tiso 1887–1947). (Archa, Bratislava 1998)
- Hľadanie a blúdenie v dejinách (Kalligram Brat. 2000)
- Slováci na slovanských zjazdoch in: ed. Švorc, Harbuľová, Stredoslovenské národy na križovatke novodobých dejín 1848–1918 (Bratislava-Wien 1999)
- Politický testament Ľudovíta Štúra? in: Mýty naše slovenské, Ed. Eduard Krekovič, Elena Mannová (Academic Electronic Press SAV Brat. 2005)
- R. W. Seton-Watson’s Views of the Habsburg Monarchy, Ottoman Empire and Russia in: Great Britain and Central Europe 1867–1914 ed. Ewans – Kováč – Ivaničková (Veda Vydavateľstvo SAV Brat. 2002)
- Slovenský stát (1939–1945), ze slovenštiny přeložila Eva Vondrášková, (nakladatelství Anomal, Praha, 1992)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Kamenec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Jozef Tiso rozdeľuje aj historikov
- ↑ Kamenec: Tiso nebol hlupák
- ↑ BOBÁK, Ján: O morálke takzvaného profesionálneho historika : poznámka na okraj diskusie s Ivanom Kamencom. Historický zborník 17, 2, (2007), s. 149-154 17:2
- ↑ HLAVIČKOVÁ, Zora. Wedged Between National and Trans-National History: Slovak Historiography in the 1990s. In: SORIN, Antohi et.al. Narratives Unbound Historical Studies in Post-Communist Eastern Europe. Budapest: CEU Press, 2007. ISBN 978-963-7326-85-1. S. 260. (anglicky)
- ↑ Miluj blížneho svojho [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Prezident Slovenskej republiky | Vyznamenania. Prezident Slovenskej republiky [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Osoba Ivan Kamenec ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Kamenec
- Nadácia Charty 77 Archivováno 14. 8. 2012 na Wayback Machine.
