Boris Majorov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boris Majorov
Osobní informace
Datum narození 11. února 1938 (76 let)
Místo narození Moskva, Sovětský svaz
Občanství Rusko ruské
Výška 176 cm
Váha 69 kg
Klubové informace
Aktivní roky 1955 - 1969
Pozice levé křídlo
Kluby HC Spartak Moskva (SSSR)
Boris Majorov (vlevo) při návštěvě u Vladimira Putina (uprostřed) s hokejistou Vjačeslavem Staršinovem (vpravo)
Přehled medailí
Vlajka olympijských her Zimní olympijské hry
zlato ZOH 1964 SSSR
zlato ZOH 1968 SSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronz MS 1961 SSSR
zlato MS 1963 SSSR
zlato MS 1964 SSSR[pozn. 1]
zlato MS 1965 SSSR
zlato MS 1966 SSSR
zlato MS 1967 SSSR
zlato MS 1968 SSSR[pozn. 1]
Příbuzenstvo
bratr Jevgenij Majorov

Boris Alexandrovič Majorov (rusky Борис Александрович Майоров; * 11. února 1938) je bývalý ruský hokejista, který v šedesátých letech 20. století úspěšně reprezentoval Sovětský svaz a později působil jako hokejový trenér. Je členem Síně slávy Mezinárodní hokejové federace.

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Hokejovou kariéru odstartoval společně se svým bratrem, dvojčetem Jevgenijem v klubu HC Spartak Moskva, ve jehož dresu v roce 1955 debutoval v sovětské nejvyšší soutěži. Ve Spartaku hrál až do konce aktivní kariéry v roce 1969. V letech 1962, 1967 a 1969 vybojoval titul sovětského mistra, když Spartak Moskva jako jediný tým dokázal v šedesátých letech překonat nadvládu prominentního armádního týmu CSKA Moskva. V letech 1965, 1966 a 1968 se umístil v lize na druhém místě právě za CSKA. Ve své kariéře odehrál v sovětské lize 400 utkání a zaznamenal 255 branek.

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

První zápas za sovětskou reprezentaci odehrál v listopadu 1960 a prakticky v celých šedesátých letech byl její stabilní součástí. Na mistrovství světa hrál poprvé v roce 1961. Se sedmi góly a devíti asistencemi přispěl výrazně k zisku bronzových medailí a byl nominován do All-star týmu šampionátu. V dalších letech až do roku 1968 se sovětskou reprezentací na mistrovství světa i Zimních olympijských hrách pokaždé zvítězil. Nejčastěji hrával se svým bratrem Jevgenijem a Vjačeslavem Staršinovem, kteří byli jeho spoluhráči také v klubu. V posledním mezistátním utkání nastoupil v březnu 1969 proti Finsku, celkově odehrál 134 utkání a vstřelil 63 gólů.

Trenérská a funkcionářská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Již ke konci aktivní kariéry se podílel na úspěších Spartaku Moskva také jako hrající trenér, po ukončení aktivní kariéry se stal hlavním trenérem klubu a byl jím do roku 1971. Vedle druhého místa v ligové soutěži v roce 1970 vybojoval dvakrát sovětský pohár. V letech 1971 a 1972 působil jako trenér u sovětské juniorské reprezentace a u reprezentačního B-týmu. V letech 1974 až 1976 vedl ve finské lize Jokerit Helsinky, po návratu do Moskvy se stal v roce 1976 členem trenérského týmu pro první ročník Kanadského poháru. Poté pracoval až do roku 1991 na různých postech u sovětské reprezentace a hokejového svazu, výjimkou bylo trenérské angažmá u Spartaku Moskva v polovině osmdesátých let, s nímž v roce 1985 vyhrál Spenglerův pohár. V první polovině devadesátých let trénoval opět ve Finsku - Jokerit Helsinki, s nímž vybojoval finský titul, a Tapparu Tampere. Později zastával funkce generálního manažera ruské reprezentace (1995–1998), prezidenta Spartaku Moskva (1998–2002) a viceprezidenta Ruské hokejové federace (od roku 2001).

Úspěchy a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Týmové

  • olympijský vítěz 1964 a 1968
  • mistr světa 1963, 1964 (hráno jako součást olympijských her), 1965, 1966, 1967, 1968 (hráno jako součást olympijských her), bronz z roku 1961
  • vítěz sovětské ligy se Spartakem Moskva 1962, 1967 a 1969

Individuální

Trenérské úspěchy

  • vítěz sovětského hokejového poháru se Spartakem Moskva 1970, 1971
  • sovětský vicemistr 1970
  • vítěz Spenglerova poháru 1985 se Spartakem Moskva
  • vítěz finské ligy 1992 s Jokeritem Helsinki
  • držitel Lynces Academici Coach Award pro nejlepšího trenéra finské SM-liigy 1992

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Mistrovství světa se konalo jako součást olympijského hokejového turnaje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Alexandrowitsch Majorow na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]