Roland Topor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roland Topor
Narození7. ledna 1938
Paříž
FrancieFrancie Francie
Úmrtí16. dubna 1997 (ve věku 59 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění
Povolánímalíř, herec, scenárista, spisovatel, romanopisec, dramatik, filmový herec, scénograf, divadelní režisér, filmový režisér, autor komiksů, grafik, ilustrátor a básník
RodičeAbram Topor
PříbuzníHélène d Almeida-Topor (sourozenec)
Významná dílaLe Locataire chimérique
OceněníNagroda imienia Wilhelma Lotha (1984)
čestný královský průmyslový designér (1988)
Literární cena Deux Magots
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Roland Topor (7. ledna 1938 Paříž16. dubna 1997 Paříž) byl francouzský výtvarník a spisovatel, ovlivněný surrealismem a patafyzikou.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny přistěhovalců z Polska, jeho otec Abram Topor byl malíř a sochař. Kvůli svému židovskému původu se rodina za 2. světové války musela skrývat v Savojsku. Topor vystudoval École nationale supérieure des beaux-arts a živil se jako kreslíř pro časopis Hara-Kiri. Jeho karikatury se vyznačovaly drastickou komikou, založenou na kontrastu věcného, konzervativního stylu kresby s provokativním sadomasochistickým obsahem. V roce 1961 obdržel Cenu černého humoru. Byl členem Panického hnutí, které provozovalo šokující performance ve stylu Antonina Artauda.

Je autorem románu Nájemník, který v roce 1976 zfilmoval Roman Polanski. Napsal také divadelní hry Dítě pana Vavřince, Joko slaví narozeniny, Zima pod stolem a písňové texty pro francouzskou zpěvačku japonského původu Megumi Satsu. Ilustroval klasickou dětskou knihu Pinocchiova dobrodružství.

Jako výtvarník a scenárista spolupracoval s filmovým režisérem René Lalouxem, vytvořili experimentální animovaný snímek Hlemýždi (1965) a v československo-francouzské koprodukci celovečerní vědeckofantastický kreslený film Divoká planeta podle předlohy Stefana Wula (1973). Vytvořil také animované sekvence do filmů Viva la Muerte (režie Fernando Arrabal, 1971) a Casanova Federica Felliniho (1976). Hrál menší role ve filmech Sladký film (Dušan Makavejev, 1974), Nosferatu, fantom noci (Werner Herzog, 1979), Ratataplan (Maurizio Nichetti, 1979), Swannova láska (Volker Schlöndorff, 1984) a Tři životy a jen jedna smrt (Raoul Ruiz, 1996). Je spoluautorem scénáře k absurdní komedii o životě a díle Markýze de Sade Markýz, kterou režíroval v roce 1988 Henri Xhonneux.

Byl zakladatelem a předsedou společnosti ROMALIAISONPARIS, podporující spolupráci italských a francouzských umělců.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]