Romy Schneider

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Romy Schneider
alt =
Rodné jméno Rosemarie Magdalena Albach
Narození 23. září 1938
Nacistické Německo Vídeň
Úmrtí 29. května 1982 (ve věku 43 let)
Francie Paříž
Manžel/ka Harry Meyen (1966–1975)
Daniel Biasini (1975–1981)
Partner/ka Alain Delon (1959–1963)
César
Nejlepší herečka
1976Důležité je milovat
1978Docela obyčejný příběh
Čestný César
2008 – předal A. Delon
Příbuzenstvo
dědeček Rudolf Retty
babička Rosa Albach-Retty
otec Wolf Albach-Retty
matka Magda Schneiderová
1. manžel Harry Meyen
2. manžel Daniel Biasini
dcera Sarah Biasiniová

Romy Schneider, rozená Rosemarie Magdalena Albach-Retty (23. září 1938 Vídeň29. května 1982 Paříž), byla rakouská herečka s německým a francouzským občanstvím, držitelka dvou Césarů za nejlepší ženský herecký výkon. Stala se známou především rolí ve filmové trilogii o rakouské císařovně a uherské královně Alžbětě Bavorské přezdívané Sisi.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Pocházela z herecké rodiny, její matka Magda Schneiderová i otec Wolf Albach-Retty byli herci. Na svět přišla ve Vídni. Protože tehdy bylo Rakousko po anšlusu součástí nacistické Velkoněmecké říše, získala automaticky německé státní občanství. Již o tři týdny později, v říjnu 1938, se však rodina její přestěhovala z Vídně do Schönau am Königssee, kde vyrůstala u svých prarodičů Marie a Franze Xaviera Schneiderových ve venkovské vile „Mariengrund“. V září roku 1949 se její rodiče rozvedli. V sedmi letech odešla do internátu v Goldensteinu poblíž Salzburgu, odkud odešla v roce 1953.

Její bratr se jmenoval Wolf Dieter (* 1941). Druhý muž její matky přišel do manželství s třemi dalšími dětmi. Když jí bylo 15 let se její matka Magda znovu provdala za Hanse Herberta Blatzheima, který se jí snažil nahradit otce, ale později byly jejich vztahy spíše nepřátelské. Její dcera jej nejdříve označovala jako „Daddy“, později jako „druhého muže mojí matky“.

V roce 1959 bylo oznámeno její zasnoubení s francouzským hercem Alainem Delonem, s nímž začala žít v Paříži. V roce 1963 došlo k jejich rozchodu a herečka se pokusila o demonstrativní sebevraždu.

V létě roku 1966 se poprvé provdala za německého herce a režiséra Harryho Meyena, v prosinci se jim narodil syn David. Koncem roku 1972 se toto manželství ocitlo v troskách, jejich rozvodové řízení bylo ale ukončeno až v roce 1975. Ale v prosinci téhož roku uzavřela nový sňatek se svým důvěrníkem, tajemníkem a řidičem Danielem Biasinim, který byl o devět let mladší. V létě roku 1977 se jim narodila dcera Sarah Magdalena, která je velmi podobná své matce i v současné době. Ale i toto manželství vydrželo pouze do roku 1981, v době své smrti žila s lékařem Laurentem Pétinem.

Herečka byla silná kuřačka. V létě 1981 si přivodil smrtelný úraz její jediný, tehdy čtrnáctiletý, syn David. Při přelézání plotu se nabodl na jeden z ocelových sloupků a vykrvácel po přetětí stehenní tepny. Jeho smrt měla na herečku silný dopad. Dne 29. května 1982 byla ve věku 43 let nalezena mrtvá v pařížském bytě. Předpokládalo se, že si vzala smrtelnou dávku léků a alkoholu. Pitva uvedla za příčinu smrti infarkt myokardu. Je pohřbena ve francouzské obci Boissy-sans-Avoir v hrobě pod jménem Rosemarie Albach. Krátce po její smrti nechal Alain Delon přemístit ostatky jejího syna Davida do stejné hrobky.[1]

Herecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Romy Schneider ve filmu Max a rváči, 1970

Po maturitě již v roce 1953 se poprvé objevila ve filmu Šeříky až bílé začnou kvést, následoval film Ohňostroj a film Mládí královny Viktorie a snímek Hudba pro císaře. Následovala trojice nejznámějších a neslavnějších filmů - letech 1956 a 1957 se objevila, mimo jiné, ve třech filmech o rakouské císařovně Alžbětě Bavorské (Sissi, Sissi, mladá císařovna, Sissi, císařovnina osudná léta) po boku Karlaheinze Böhma. Při natáčení filmu Robinson nemá zemřít se zamilovala do Horsta Buchholze. Za svůj život se vypravila dvakrát do Hollywoodu, ale ani jednou nedosáhla výraznějšího úspěchu, protože hrála v několika nepovedených komediích. V roce 1957 se tak stalo na pozvání studia Walta Disneye.

V roce 1958 se odstěhovala za svým partnerem hercem Alainem Delonem do Paříže a začala zde svoji druhou hereckou kariéru, tentokrát ve francouzské kinematografii. Zde posléze získala celkem dvě francouzské filmové ceny César (1976 a 1978). O tom, že její francouzská kariéra byla úspěšná svědčí i fakt, že sami Francouzi ji považuji za francouzskou herečku. Vznikla také filmová Cena Romy Schneider – francouzské filmové ocenění udělované mladým talentovaným a nadějným herečkám.

Hvězda Romy Schneider na berlínském chodníku slávy

Šest let žila s hercem Alainem Delonem, se kterým se setkala mnohokrát i před filmovou kamerou. Za svého velkého přítele a učitele označovala režiséra Luchina Viscontiho, se kterým natočila filmy Boccaccio 70, Ludvík II. (v tomto snímku z roku 1972 hrála opět roli císařovny Sissi) a který v Paříži režíroval divadelní kus Škoda, že je děvka. Kromě tohoto představení hrála v Rackovi, se kterým procestovala sedm zemí. Ve filmech Stará puška v roce 1975 a Žena u okna z roku 1976 se setkala s Philippem Noiretem, ve filmu Anděl na zemi s Jeanem-Paulem Belmondem a Michele Mercierovou, v několika filmech s Yvesem Montandem. S režisérem Orsonem Wellesem spolupracovala na filmu Proces s Anthonym Perkinsem a Jeanne Moreauovou v roce 1962.

V roce 1964 se při natáčení filmu Co je nového, kočičko? setkala s Peterem Sellersem, Peterem O´Toolem, Woody Allenem a Ursulou Andressovou. Ve filmu Pokrevní příbuzní z roku 1979 se setkala také s Audrey Hepburnovou a Omarem Sharifem, ve filmu Přízrak lásky z roku 1980 s Marcellem Mastroiannim. Za roli ve filmu Důležité je milovat obdržela v roce 1974 cenu César, za roli ve snímku Docela obyčejný příběh obdržela v roce 1979 cenu Davida di Donatella i Césara. Posledním jejím filmem byl snímek Poutnice ze Sans-Sousi natočený v říjnu 1981.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Název Rok Role Režie
Šeříky až bílé začnou kvést 1953 Evchen Förster Hans Deppe
Mládí královny Viktorie 1954 princezna / královna Viktorie Ernst Marischka
Ohňostroj 1954 Anna Oberholzer Paul Burkhard, Erik Charell, Kurt Hoffmann
Poslední štace 1955 Niddy Hoevelmann Harald Braun
Hudba pro císaře 1955 Stanzi Hübner Ernst Marischka
Sissi 1955 Sissi Ernst Marischka
Kitty a velký svět 1956 Kitty Dupont Alfred Weidenmann
Sissi, mladá císařovna 1956 Sissi Ernst Marischka
Sissi, osudová léta císařovny 1957 Sissi Ernst Marischka
Robinson nemsí zemřít 1957 Maud Josef von Báky
Miláček z Paříže 1957 Anne-Claire Jouvain Helmut Käutner
Poloněžná 1958 Nicole Rolf Thiele
Scampolo 1958 Scampolo Alfred Weidenmann
Děvčata v uniformě 1958 Manuela von Meinhardis Géza von Radványi
Kristýna 1958 Christine Weiring Pierre Gaspard-Huit
Káťa 1959 Káťa Robert Siodmak
Krásná lhářka 1959 Fanny Emmetsrieder Axel von Ambesser
Anděl na zemi 1959 letuška / anděl Géza von Radványi
V plném slunci 1960 Freddiho kolegyně René Clément; neuvedena v titulcích
Poslání Lysistraty 1961 Myrrhine / Uschi Fritz Kortner; televizní film
Boccaccio '70 1961 Pupe Luchino Visconti
Boj na ostrově 1962 Anne Alain Cavalier
Proces 1962 Leni Orson Welles
Vítězové 1962 Regine Carl Foreman
Kardinál 1963 Annemarie von Hartman Otto Preminger
Dobrý přítel Sam 1964 Janet Lagerlof David Swift
Peklo 1964 Odette Henri-Georges Clouzot
Láska u moře 1965 hvězda Guy Gilles
Paris brûle-t-il? 1965 vystřižená scéna René Clément
Co je nového, kočičko? 1965 Carole Werner Clive Donner
Je léto, půl jedenácté večer 1966 Claire Jules Dassin
Zlodějka 1966 Julia Kreuz Jean Chapot
Trojitý kříž 1966 hraběnka Terence Young
Otley 1968 Imogen Dick Clement
Bazén 1969 Marianne Jacques Deray
Kalifka 1970 Irene Corsini Alberto Bevilacqua
Věci života 1970 Hélène Claude Sautet
Můj milenec, můj syn 1970 Francesca Anderson John Newland
Kdo? 1970 Marina Léonard Keigel
Bloomfield 1971 Nira Richard Harris
Zavraždění Trockého 1971 Gita Samuels Joseph Losey
Max a rváči 1971 Lily Claude Sautet
César a Rosalie 1972 Rosalie Claude Sautet
Ludvík II. 1972 Alžběta Rakouská Luchino Visconti
Vlak 1973 Anna Kupfer Pierre Granier-Deferre
Láska v dešti 1974 Elizabeth Jean-Claude Brialy
Ďábelská trojice 1974 Philomena Schmidt Francis Girod
Důležité je milovat 1974 Nadine Chevalier Andrzej Żuławski
Vrtohlavá ovce 1974 Roberte Groult Michel Deville
Stará puška 1975 Clara Dandieu Robert Enrico
Nevinní se špinavýma rukama 1975 Julie Wormser Claude Chabrol
Mado 1976 Hélène Claude Sautet
Žena u okna 1976 Margot Santorini Pierre Granier-Deferre
Skupinový portrét s dámou 1977 Leni Gruyten Aleksandar Petrović
Docela obyčejný příběh 1978 Marie Claude Sautet
Pokrevní příbuzní 1979 Hélène Martin Terence Young
Světlo ženy 1979 Lydia Costa-Gavras
Smrt v přímém přenosu 1979 Katherine Mortenhoe Bertrand Tavernier
Bankéřka 1980 Emma Eckhert Francis Girod
Přízrak lásky 1981 Anna Brigatti Zighi Dino Risi
Svědek 1981 Chantal Martinaud Claude Miller
Poutnice ze Sans-Souci 1982 Elsa Wiener/Lina Baumstein Jacques Rouffio

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Romy Schneider na německé Wikipedii.

  1. Delon, Alain(11 June 1982)."Adieu ma puppelé"(in French). Paris Match(#1724). 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Romy Schneider ve Wikimedia Commons