Sandrine Bonnaire

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sandrine Bonnaire
alt =
Sandrine Bonnaire na filmovém festivalu v Deauville v roce 2012
Narození 21. května 1967 (47 let)
Gannat, Allier, FrancieFrancie Francie
Aktivní roky 1980–dodnes
César
Nejlepší herečka
1986 - Bez střechy a bez zákona

Sandrine Bonnaire (* 31. května 1967 Gannat, Allier) je francouzská filmová herečka a režisérka, držitelka Césara pro nejlepší herečku.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako sedmé z jedenácti dětí. Ve filmu začala hrát jako velmi mladá, když si jí všiml režisér Maurice Pialat a obsadil jí do svého snímku Našim láskám. Za svůj výkon v tomto filmu získala Césara coby nejslibnější herečka.

Ve filmu často ztvárňuje ženy, které svými činy jdou proti společenské většině. Takovou byla také úloha tulačky ve filmu Bez střechy a bez zákona, za kterou byla v roce 1986 oceněna Césarem pro nejlepší herečku, stejně jako její pozdější ztvárnění Jany z Arku v dvoudílném filmu Jeanne la Pucelle režiséra Jacquesa Rivetta z roku 1994. S jejím objevitelem, Mauricem Pialatem, spolupracovala dále v roce 1987 v náboženském melodramatu Pod sluncem Satanovým.

Významným v její další tvorbě je například film Pan Hire z roku 1989 nebo Slavnost z roku 1995, režírován Claudem Chabrolem, za který, kromě nominace na Césara, získala také Volpiho pohár pro nejlepší herečku na Benátském filmovém festivalu.

V roce 2007 vytvořila a režírovala dokumentární film o své sestře, trpící autismem, s názvem Jmenuje se Sabine, ve kterém upozornila na špatné podmínky ve francouzských ústavech pro duševně choré.[1] Výsledkem bylo přijetí u tehdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a podnícení zájmu veřejnosti o tento problém.[1]

V roce 2009 zasedala v porotě Benátského filmového festivalu a v roce 2012 předsedala porotě filmového festivalu v americkém Deauville.

Byla vdaná za amerického herce Williama Hurta, se kterým měla dceru Jeanne. Od roku 2003 je vdaná za herce a scenáristu Guillauma Lauranta a mají spolu druhou dceru, Adèle.

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

César[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Jiná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b GREGOR, Jan. Bonnairová vyprovokovala k činu i Sarkozyho [online]. Aktuálně.cz, 2012-03-24, [cit. 2013-09-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]