Zita Hanrot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zita Hanrotová
Narození7. prosince 1989 (34 let)
Marseille
Alma materNárodní vyšší konzervatoř dramatického umění
Povolánífilmová herečka a televizní herečka
PříbuzníIdrissa Hanrot (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zita Hanrot (* 1. ledna 1990 Marseille)[1] je francouzská herečka. Její matka pocházela z Jamajky, zatímco otec byl Francouz. Studovala herectví na CNSADPaříži. Studium úspěšně dokončila v roce 2014.[2] Již dříve hrála v různých reklamách. První filmovou roli dostala v roce 2012 ve snímku Radiostars režiséra Romaina Levyho. Dále hrála například ve filmech Une nouvelle amie (2014) či Paul Sanchez est revenu! (2018). Za roli ve snímku Fatima získala Césara pro nejslibnější herečku. Jejím bratrem je herec Idrissa Hanrot.[3]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Rok Název filmu Režisér Role
2012 Radiostars Romain Levy Jennifer
2013 Une nouvelle amie François Ozon servírka
2014 Eden Mia Hansen-Løve Anaïs
2015 Fatima Philippe Faucon Nesrine
2016 Le gang des Antillais Jean-Claude Barny Linda
2017 K.O. Fabrice Gobert Dina
De sas en sas Rachida Brakni Nora
2018 Paul Sanchez est revenu! Patricia Mazuy Marion
La fête est finie Marie Garel Weiss Sihem
Carnivores Jérémie Renier a Yannick Renier Samia Barni
L'Ordre des médecins David Roux Agathe
2019 La Vie scolaire Grand Corps Malade a Mehdi Idir Samia

Televize[editovat | editovat zdroj]

Rok Název pořadu Role
2004 Le tuteur Malika
2012 Chez Victoire Iris
2015 T.A.N.K. Zoé
Chefs Nadia
Rose et le soldat Rose
2018 Záchranný plán Elsa

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.gala.fr/stars_et_gotha/zita_hanrot
  2. NAHMIAS, Clara. César 2016 : Qui es-tu Zita Hanrot ? [online]. Premiere, 2016-02-23 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. LOUAGUEF, Sarah. Les stars réunies à l'avant-première de "Five" [online]. Paris Match, 2016-03-15 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]