Jacques Rivette

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jacques Rivette
Narození 1 . března 1928
Rouen, FRA Francie
Aktivní roky 1950

Jacques Rivette (* 1 . března 1928, Rouen) je francouzský filmový režisér, herec a bývalý filmový kritik.

Osobní a profesní život[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Jean-Luc Godardem patřil mezi experimentální představitele režie Francouzské nové vlny (Nouvelle vague). Stal se příznivcem tehdejší americké kinematografie, zejména snímků natočených režiséry, jako byli Robert Aldrich, Howard Hawks nebo Frank Tashlin.

Jeho tvorba a profesionální vývoj se ubíral nekonvenčními cestami, často směšoval několik příběhů (romantický, mysteriozní, komický) do jednoho filmu a dával prostor velké míře improvizace. Výsledkem toho bylo, že řada z nich má velmi dlouhou stopáž a jejich promítání není příliš časté. Například experimentální snímek Out z roku 1970 trvá třináct hodin, ačkoli před jeho uvedením byl zkrácen o čtyři a půl hodiny scén. Mezi další experimentální díla se řadí například Paříž nám patří (1958), Jeptiška (1965), která s sebou přinesla cenzurní skandál a stylisticky zaměřené Šílené lásky (1967). Větší reakce z řad publika získal až fantazijní příběh Céline a Julie si vyjely na lodi (1974).

Narodil se v Rouen. Roku 1950 se přidal k Ciné-Club du Quartier Latin a začal psát filmové kritiky pro malý filmový žurnál Gazette du Cinema. V tomto období natočil první krátkometrážní filmy Aux Quatre Coins (1950), Le Quadrille (1950) a Le Divertissment (1952). V roce 1952 začal přispívat do nejznámější francouzské kritické revue Cahiers du cinéma a s několika dalšími osobnostmi Éricem Rohmerem, Jean-Luc Godardem, François Truffautem, Claudem Chabrolem či Lucem Moulletem vytvořil základ Francouzské nové vlny. Roku 1958 zahájil práci na svém prvním celovečerním snímku Paříž nám patří s vypůjčeným vybavením.

Ve zralém věku pokračoval ve vzniku divácky náročných filmů, komedie Kdo ví! (2001), Balzakem ovlivněné Krásné hašteřilky (1991), kde ztvárnila hlavní roli Emmanuelle Béart. Ta se znovu objevila v Příběhu Marie a Juliena (2003). Posledním snímkem je zatím romantické drama Nesahejte na sekeru (Vévodkyně z Langeais) (2007).

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režijní[editovat | editovat zdroj]

  • 2007 – Nesahejte na sekeru (Vévodkyně z Langeais)
  • 2003 – Příběh Marie a Juliena
  • 2001 – Kdo ví!
  • 1998 – Secret défense
  • 1995 – Haut bas fragile
  • 1995 – Lumière & spol.
  • 1994 – Jeanne la Pucelle II - Les prisons
  • 1994 – Jeanne la Pucelle I - Les batailles
  • 1991 – Krásná hašteřilka - Divertimento
  • 1988 – Bande des quatre, La
  • 1985 – Hurlevent
  • 1984 – L' Amour par terre
  • 1981 – Merry-Go-Round
  • 1981 – Paris s'en va
  • 1981 – Le Pont du Nord



  • 1976 – Duelle
  • 1976 – Noroît
  • 1974 – Célina a Julie si vyjely na lodi
  • 1974 – Essai sur l'agression
  • 1974 – Naissance et mont de Prométhée
  • 1974 – Out 1: Spectre
  • 1971 – Out 1: Noli me tangere
  • 1969 – Šílená láska
  • 1966 – Jeptiška
  • 1960 – Paříž patří nám
  • 1956 – Le Coup du berger
  • 1952 – Le Divertissement
  • 1950 – Le Quadrille
  • 1949 – Aux quatre coins

Herecká - film[editovat | editovat zdroj]

  • 1995 – Haut bas fragile
  • 1995 – Lumière & spol.
  • 1994 – Jeanne la Pucelle I - Les batailles
  • 1979 – La Mémoire courte
  • 1956 – Le Coup du berger
  • 1950 – Le Château de verre

Herecká - dokumentární[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 – Cinéma de notre temps: Jacques Rivette, le veilleur (televizní film)
  • 1966 – Cinéma de notre temps: Jean Renoir, le patron (televizní film)
  • 1964 – Cinéma de notre temps: La nouvelle vague par elle-même (televizní film)
  • 1964 – Cinéastes de notre temps

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacques Rivette na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]