Stará puška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stará puška
Zámek Châteaux de Bruniquel, místo natáčení filmu
Zámek Châteaux de Bruniquel, místo natáčení filmu
Základní informace
Původní název Le Vieux Fusil
Země Francie Francie
Německo Německo
Jazyk francouzština / němčina
Délka 103 minut
Žánr drama
Scénář Pascal Jardin
Robert Enrico
Claude Veillot
Režie Robert Enrico
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Philippe Noiret
Romy Schneider
Hudba François de Roubaix
Kamera Étienne Becker
Střih Eva Zora
Výroba a distribuce
Premiéra Francie 22. srpna 1975
Stará puška na ČSFD Kinoboxu IMDb

Stará puška (originální francouzský název Le Vieux Fusil) je koprodukční francouzsko-německé filmové válečné drama z roku 1975, které režíroval Robert Enrico. Film získal ve třech kategoriích cenu César a v dalších šesti kategoriích byl na ní nominován.

Většina filmu se odehrává ve francouzské vesnici Montauban.

Hlavní role ve filmu ztvárnili Philippe Noiret společně s Romy Schneider.

Informace o filmu[editovat | editovat zdroj]

Film je inspirován skutečnými historickými událostmi z konce 2. světové války, tzv. masakrem u Oradour-sur-Glane, při němž byla nacisty vypálena francouzská vesnice Oradour-sur-Glane a zabito 642 civilistů.[1][2]

Hlavní roli ve filmu měl původně hrát Lino Ventura, který však tuto roli odmítl, protože se mu ve scénáři nelíbilo násilí.

Při natáčení filmu byly použity dva francouzské zámky - Château de Bonaguil v kantonu Lot-et-Garonne (většina filmu) a Châteaux de Bruniquel v kantonu Tarn-et-Garonne. Množství tajemně vyhlížejících interiérů, které je možné vidět ve filmu, však byly přesto pouze pro film vystavěné kulisy.

Film byl ve Francii vřele divácky přijat - v celé zemi jej vidělo přes 3 miliony diváků a v Paříži téměř milion diváků.

Hudbu k filmu složil François de Roubaix, přičemž šlo o poslední film, pro který složil filmovou hudbu. Skladatel pouze tři měsíce po uvedení filmu zemřel a proto mu César za nejlepší hudbu byl udělen posmrtně.

Film se účastnil vůbec prvního ročníku udělování Césarů v roce 1976.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Film se odehrává na konci druhé světové války, v atmosféře německého ústupu a prohry. Doktor Julien Dandieu pracuje jako chirurg v nemocnici a současně vypomáhá francouzskému odbojovému hnutí. Po ostrém německém varování vypravuje svou ženu a malou dcerku mimo město, do pokojné vesnice, ve které sám vlastní zanedbaný hrad. Po nějakém čase se vypravuje na návštěvu, po příjezdu však nalézá pouze zničenou vesnici a vyvražděné obyvatelstvo. Když dorazí ke svému hradu, nalézá navíc mrtvé tělo svého dítěte a představuje si, co pravděpodobně musela vytrpět jeho žena. Jeho šok a bolest jsou nezměrné, navzdory tomu však zachová jistou rozvahu, nalézá svou dávno schovanou starou pušku a začíná krutou mstu. Protože doktor Dandieu dokonale zná složitý systém podlaží, chodeb a schodišť na starém hradě, získává před těžce ozbrojenými německými vojáky velkou výhodu. Několikrát se ocitne v nebezpečí, přesto však postupně a trpělivě zvládne zabít všechny, kteří jsou zodpovědni za smrt jeho rodiny. Doktor nakonec přežívá, když je však nadlidský úkol konečně za ním, opět propadá obrovské bolesti nad ztrátou nejbližších.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Philippe Noiret doktor Julien Dandieu
Romy Schneider Klára Dandieuová
Jean Bouise přítel François
Joachim Hansen důstojník SS
Robert Hoffmann poručík
Karl Michael Vogler doktor Müller
Madeleine Ozeray paní Dandieuová
Caroline Bonhomme dcera Florence Dandieuová jako osmiletá
Catherine Delaporte dcera Florence Dandieuová jako třináciletá
Antoine Saint-John německý voják zabitý v kuchyni
Jean-Paul Cisife velitel milicie
Jean-Pierre Garrigues

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

César 1976[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Jiná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OBRAZEM: Německý prezident uctil ves Oradour, oběť nacistické zvůle [online]. Lidové noviny, 2013-09-05, [cit. 2013-09-07]. Dostupné online.  
  2. CHRISAFIS, Angelique. Nazi massacre village Oradour-sur-Glane: where ghosts must live on [online]. The Guardian, 2013-09-03, [cit. 2013-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]