Michèle Mercier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michèle Mercier
alt =
Rodné jméno Jocelyne Yvonne Renée Mercier
Narození 1. ledna 1939 (75 let)
France Nice, Francie
Aktivní roky 1957 - současnost
Manžel/ka André Smagghe
(1961–1967)
Claude Bourillot
(1968–1982)
Významné role Angelika v Angelika, markýza andělů

Michèle Mercier, vlastním jménem Jocelyne Yvonne Renée Mercier (* 1. ledna 1939, Nice, Francie) je francouzská herečka. Ve své kariéře spolupracovala s předními režiséry jako François Truffaut, Jean-Pierre Melville, Jacques Deray, Dino Risi, Mario Monicelli, Mario Bava, Peter Collinson a Ken Annakin. Jejími nejznámějšími hereckými partnery byli Marcello Mastroianni, Giuliano Gemma, Vittorio Gassman, Jean-Paul Belmondo, Jean Gabin, Charles Aznavour, Robert Hossein, Charles Bronson, Tony Curtis a Charlton Heston. Ačkoli se objevila ve více než padesáti filmech, nejproslulejší se stala svou rolí Angeliky, která ji nejen ve Francii katapultovala k vrcholům popularity.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Dcera francouzského lékárníka a italské matky chtěla původně být tanečnicí. Ale vzhledem k okolnostem války to nebylo jednoduché a rodiče to považovali za rozmar. Nicméně její rozhodnutí nakonec zvítězilo a nastoupila do souboru "ballet-rats" jako sboristka. Brzy se zdokonalila a vystupovala jako sólistka v opeře v Nice. V patnácti letech potkala Maurice Chevaliera, který prý předpověděl její úspěch.

V sedmnácti letech se přestěhovala do Paříže a nejdříve nastoupila do divadelní herecké společnosti Rolanda Petita, poté do společnosti "Ballet de la Tour Eiffel ". Současně s kariérou tanečnice studovala herectví pod vedením Solange Sicarda. Pro filmový debut se zdálo její jméno příliš dlouhé a staromódní. Bylo jí doporučeno přijmout jméno Michèle - což bylo jméno její mladší sestry, která zemřela v pěti letech na břišní tyfus. Nicméně přijala toto jméno i jako hold herečce Michèle Morgan.

Po několika romantických komediích a malé roli ve filmu Francoise Truffauta Tirez sur le pianiste (Zastřelte pianistu, 1960), pracovala v Anglii a natočila několik nízkorozpočtových filmů v Itálii. Obvykle hrála ženy s uvolněnou morálkou.

Psal se rok 1963, kdy bylo rozhodnuto natočit film podle románu Anne a Serge Golonových o krásné Angelice, kde dostala svou šanci. O roli Angeliky se ucházelo mnoho hereček. Producent Francis Cosne chtěl Brigitte Bardotovou, ta ale odmítla. Další adeptkou se stala Anenette Strybergová, ale nebyla dostatečně známá. Catherine Deneuve byla zase příliš nevýrazná, Jane Fondová mluvila francouzsky s americkým přízvukem a Virna Lisi měla práci v Hollywoodu. Nejvážnější adeptkou se stala Marina Vlady. Téměř už podepsala smlouvu, ale nakonec dostala tuto roli Michèle. Nebyla příliš nadšená, že se s ní jedná jako se začátečnicí v době, kdy už byla dobře známá v Itálii - v době, kdy byla kontaktována, aby hrála Angeliku, měla za sebou již dvacet filmů. V průběhu čtyř let (1964-1967) natočila pět dílů, které byly velmi úspěšné. Avšak role Angeliky v těchto romanticko-dobrodružných, poněkud kýčovitých snímcích znamenala pro ni nejen obrovský úspěch a štěstí, ale zároveň i prokletí. Rázem se stala široce známou a populární, srovnatelně s Brigitte Bardotovou, co se týká osobnosti a popularity. Role Angeliky však zastínila veškeré další aspekty její herecké kariéry; znamenala její vrchol, ale v podstatě také její konec.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 se vdala za pomocného režiséra André Smagghe. Bohužel se z něj stal alkoholik, který potřeboval čas od času hospitalizaci. Rozvedli se v roce 1965. Po dlouhém vztahu se v roce 1970 provdala za dobře známého závodníka Clauda Bourillota, ale ten jednoho dne zmizel se všemi jejími šperky a penězi a zanechal ji naprosto bez prostředků; rozvedli se v roce 1976. Její další vztah byl opět naprostou katastrofou. Přiznala, že její herecký kolega Vittorio Gassman se jí jednou pokusil znásilnit. A italský princ N. zrušil sňatek po řadě let zasnoubení.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 2004 Krasnaya kapella
  • 1998 La Rumbera
  • 1984 Jeans Tonic
  • 1979 Iron Hand
  • 1972 Hlas divočiny (Volání divočiny)
  • 1972 L'Appel de la forêt
  • 1972 Le Viager
  • 1971 Web of the Spider
  • 1971 La Femme sandwich
  • 1971 Per amore o per forza
  • 1971 Scandale à Rome
  • 1970 Les Baroudeurs
  • 1969 Une veuve en or
  • 1968 Une corde, un colt
  • 1968 Lady Hamiltonová
  • 1967 Angelika a sultán
  • 1967 Nezkrotná Angelika
  • 1967 Le Plus Vieux Métier du monde
  • 1966 Comment j'ai appris à aimer les femmes
  • 1966 I Nostri mariti
  • 1966 Seconde vérité
  • 1966 Soleil noir
  • 1965 Angelika a král
  • 1965 Via Veneto
  • 1965 Hrom do toho!
  • 1964 Báječná Angelika
  • 1964 Angelika, markýza andělů
  • 1964 Casanova 70
  • 1964 Opačné pohlaví
  • 1964 Velká nevěra
  • 1964 Papa play-boy
  • 1963 Les Trois visages de la peur
  • 1963 Symphonie pour un massacre
  • 1963 Les Monstres
  • 1963 Les Pirates de la nuit
  • 1963 L'Aîné des Ferchaux
  • 1961 Goodbye Again
  • 1960 La Brune que voilà
  • 1960 La Ligne de mire
  • 1960 La Saint mène la danse
  • 1960 Střílejte na pianistu
  • 1959 Mademoiselle Ange
  • 1957 Donnez-moi ma chance
  • 1957 Retour de manivelle

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Michèle Mercier ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michèle Mercier na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]