Anouk Aimée

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anouk Aimée
alt =
Anouk Aimée v roce 2007 na Filmovém festivalu v Cannes
Rodné jméno Françoise Judith Sorya Dreyfus
Narození 27. dubna 1932 (82 let)
Paříž, FrancieFrancie Francie
Aktivní roky 1946–dodnes
Manžel/ka Nico Papatakis (1951–1955)
Pierre Barouh (1966–1969)
Albert Finney (1970–1978)

Anouk Aimée, rodným jménem Françoise Judith Sorya Dreyfus (* 27. dubna 1932 Paříž) je francouzská filmová a divadelní herečka, známá především svou krásou a rolemi ve filmech Sladký život a Muž a žena, držitelka několika filmových cen.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Paříži, jejími rodiči byli herci Henri Murray (rozený Dreyfus) a Geneviève Sorya (rozená Durandová). Její otec byl žid a matka byla katolička, ona sama byla vychovávána v katolické víře ale jako dospělá konvertovala k judaismu.

Jako mladá studovala na École de la rue Milton v Paříži a na několika dalších školách, v marseillské opeře se učila tanci a v Londýně se věnovala divadlu. V roce 1946 jako čtrnáctiletá debutovala ve filmu. O tři roky později přijala své umělecké jméno, které pro ní navrhl Jacques Prévert při psaní scénáře k filmu Milenci z Verony (1949). Slůvko „Aimée“ znamená ve francouzštině „milovaný“.

Anouk Aimée v roce 1963

V padesátých letech 20. století se nejdřív objevila v několika méně známých filmech, pak natočila společně s Gérardem Philipem snímek Pod pokličkou (1957), adaptaci stejnojmenného románu Ěmila Zoly a film Milenci z Montparnassu (1958) o tragickém životě italského malíře Amedea Modiglianiho.

V šedesátých letech se objevila v řadě významných filmů známých režisérů (včetně mnoha italských titulů), například v slavném Felliniho snímku Sladký život (1960), ve filmu Lola (1961) od Jacquesa Demyho, dalším Felliniho snímku 8 a půl (1963) nebo v Justine (1969) režiséra George Cukora. Vůbec největším úspěchem byla ale hlavní role v mezinárodně úspěšném filmu Muž a žena (1966), do které jí doporučil Jean-Louis Trintingnant a za který získala Zlatý glóbus a cenu Britské akademie filmového a televizního umění.

Po roce 1969 měla několikaletou hereckou přestávku a na konci sedmdesátých let i v následující dekádě se na plátně objevovala sporadičtěji. V tomto období hrála například ve filmové mozaice Ať žije život (1984) režiséra Clauda Leloucha nebo v jeho snímku Muž a žena po 20 letech (1986), pokračování dřívějšího filmu. V devadesátých letech začala hrát rovněž v televizních snímcích.

V roce 2002 obdržela Čestného Césara, o rok později čestného Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu a v roce 2010 jí byla udělena čestná ruská národní filmová cena Zlatý orel.

Byla celkem čtyřikrát vdaná, nejdřív s Edouardem Zimmermannem (únor 1949 – říjen 1950), pak s filmovým režisérem Nicom Papatakisem (srpen 1951 – říjen 1955), jejím třetím mužem byl herec a filmový producent Pierre Barouh (duben 1966 – březen 1969) a posledním herec Albert Finney (srpen 1970 – červen 1978). Z manželství s Papatakisem se narodila dcera Manuela Papatakis (*1951).

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Celovečerní filmy[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Ocenění
Nominace

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity informace nebo části textu z článku Anouk Aimée na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu