Liv Ullmannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Liv Ullmann
Liv Ullmannová na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2000.
Rodné jméno	Liv Johanne Ullmann
Narození	16. prosinec 1938 Tokio
Choť	Gappe Stang (1960-1965) Donald Saunders (1985-)
Zlatý glóbus
Nejlepší herečka ve filmovém dramatu 1973 - Vystěhovalci

Liv Johanne Ullmannová (* 16. prosince 1938 Tokio, Japonsko) je norská herečka a režisérka.

Liv Ullmannová se narodila v Tokiu, kde její otec, norský inženýr Josef Ullmann, v té době pracoval. Po vypuknutí druhé světové války se vrátila do Norska a začala s herectvím, nejdříve v Trondheimu, později v Londýně. V půli 60. let už byla známou herečkou Národního divadla v Oslu. V té době se seznámila se švédským režisérem Ingmarem Bergmanem. Pod jeho vedením a po boku Bibi Anderssonové hrála ve filmu Persona němou divadelní herečku. Bergmanovy filmy ji celosvětově proslavily. Také v soukromí utvořili pár a v roce 1966 se jim narodila dcera Linn.

V roce 1992 se Liv Ullmannová poprvé ujímá režie. Debutový film, drama Sofie, byl kritikou kladně hodnocen a získal několik ocenění. V roce 2000 navázala na své úspěchy filmem Nevěra (podle scénáře Ingmara Bergmana), který byl nominován na Zlatou palmu na Mezinárodního filmového festivalu v Cannes. V prosinci 2004 získala Evropskou filmovou cenu za „výjimečný přinos světové kinematografii“.

Neúspěchu se naopak dočkaly její muzikální adaptace klasických děl. Filmová verze románu Ztracený obzor (Lost Horizon) byla komerčním propadákem a uvedení muzikálu I remember Mama na Broadwayi předcházela neobvykle dlouhá přípravná fáze s mnohými revizemi, aby se nakonec přestal hrát po pouhých 108 představeních.

V letech 1960-1965 byla vdaná za psychiatra Gappe Stanga, od roku 1985 je manželkou bostonského makléře Donalda Saunderse. V roce 2002 jí lékaři diagnostikovali mozkovou mrtvici a životu nebezpečnou trhlinu srdeční komory. Po operaci se úplně zotavila a v listopadu 2005 představila v Oslu svou autobiografii pod názvem Livslinjer (Cesty života).

V létě 2005 plánovala ve Stavangeru zrežírovat mezinárodní filmovou podobu Nory Henrika Ibsena, ale projekt byl odložen na neurčito.

Krom svých uměleckých aktivit je i angažovanou a zcestovalou velvyslankyní organizace UNICEF. V roce 2006 byla jmenovaná čestnou doktorkou Norské technicko-přírodovědecké univerzity.

[editovat] Filmografie (výběr)

[editovat] Jako herečka

• 2003 Sarabanda (Saraband)
• 1994 Zorn
• 1994 Hra snů (Drømspel)
• 1992 Dlouhý stín (The Long Shadow)
• 1990 Mindwalk
• 1989 Růžová zahrada (The Rose Garden)
• 1987 Gaby - pravdivý příběh (Gaby: A True Story)
• 1984 Chlapec ze zátoky (The Bay Boy)
• 1978 Podzimní sonáta (Höstsonaten)
• 1977 Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far)
• 1977 Hadí vejce (Ormens ägg)
• 1976 Tváří v tvář (Ansikte mot ansikte)
• 1974 Abdikace (The Abdication)
• 1973 40 karátů (40 Carats)
• 1973 Scény z manželského života (Scener ur ett äktenskap)
• 1972 Pope Joan
• 1972 Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop)
• 1971 Emigranti (Utvandrarna)
• 1969 Náruživost (En passion)
• 1968 Hanba (Skammen)
• 1966 Persona

[editovat] Jako režisérka

• 2000 Nevěra (Trolösa)
• 1998 Soukromé rozhovory (Enskilda samtal)
• 1995 Kristina Vavřincová (Kristin Lavransdatter), na motivy románu Sigrid Undsetové
• 1992 Sofie