Claudia Cardinalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Claudia Cardinalová
alt =
Claudia Cardinalová počátkem 60. let 20. století
Rodné jméno Claude Joséphine Rose Cardinale
Narození 15. dubna 1938 (76 let)
Tunis
Aktivní roky 1958–dodnes
Manžel/ka Franco Cristaldi
Pasquale Squitieri

Claudia Cardinalová, nepřechýleně Claudia Cardinale (někdy označována CC, * 15. dubna 1938 Tunis, Tunisko) je italská divadelní a filmová herečka, která se stala hereckou legendou a symbolem[1] 60. a 70. let 20. století, držitelka mnoha filmových cen. Často jí byly svěřovány filmové role žen s italským temperamentem. Během své kariéry spolupracovala s řadou známých režisérů a získala řadu ocenění.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Ulice v Tunisu počátkem 50. let, v době mládí Cardinalové

Narodila se v roce 15. dubna 1938 jako Claude Joséphine Rose Cardinale rodičům sicilského původu, kteří po tři generace žili v Tunisku.[2] I když její předci pocházeli ze Sicílie, v jejich rodině v Tunisku se mluvilo pouze francouzsky, neboť to byla jedna z úředních řečí země, a jí samé se dostalo francouzské, nikoliv italské výchovy.[2] Má nepříjemné vzpomínky především na to, že ve škole byla kvůli svému italskému původu vnímána téměř jako nepřítel.[zdroj?] Jako dítě zažila v Tunisku boje na africké frontě druhé světové války, což pro ni znamenalo ukrývání se ve sklepeních společně s rodiči a mladšími sourozenci (sestra a dva bratři) a časté stěhování.

Již jako dítě nebyla k přehlédnutí, a to díky svému fotogenickému vzhledu. Jako mladá dívka vypadala mladší, než skutečně byla.[2] V roce 1957 se ve svých devatenácti letech vyhrála titul nejkrásnější Italky v Tunisku,[3] a to údajně proti své vůli: byla nejkrásnější dívkou v sále a tak ji vytáhli na pódium.[4] Jako odměnu pak dostala zájezd na Benátský filmový festival,[3] kde její exotická krása sklidila velké uznání.[4] Do dvou měsíců získala kontrakt na filmovou roli, přestože předtím nikdy herečkou být nechtěla, filmové role odmítala a chtěla být například učitelkou.[3] K jejím vzorům nicméně patřila Brigitte Bardot, kterou v mládí někdy dokonce napodobovala.[3][4]

Herecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Claudia Cardinalová v roce 1967

Jako dítě „vynikala“ poněkud výraznějším hlubokým, až chraplavým, hlasem. Jeptišky ve škole jí dokonce zakazovaly zpívat s ostatními v dětském sboru. K její půvabné tváři a tělu patří tedy ve skutečnosti poměrně drsný hlas, který podle většiny filmových režisérů vůbec neladil s jejím exotickým zevnějškem, a tak ji nechali dabovat[5] – a to dokonce i v italštině. Teprve režisér Federico Fellini ji nechal promluvit vlastním hlasem, a to v roce 1963 ve filmu Osm a půl (Otto e mezzo). Také Luchino Visconti nenechal jako jeden z mála film Hvězdy velkého vozu (Vaghe stelle dell'Orsa) (1965) předabovat.

Jejím filmovým debutem byl snímek Zmýlená neplatí z roku 1958.[6] Objevila se v nejednom americkém filmu, například v úspěšném Růžovém panterovi a ve filmu Svět cirkus (Il circo e la sua grande avventura) vedle Johna Wayna a Rity Hayworthové. Je považována za jeden ze symbolů italského filmu a zároveň je nejslavnější tuniskou herečkou.

Čeští diváci ji znají především z filmů Cartouche z roku 1962 (po boku Jeana-Paula Belmonda prožila také ve skutečnosti krátký románek), Tenkrát na Západě (1968) a Hezký, charakterní Ital v Austrálii hledá krajanku za účelem sňatku (1971). Hrála také ve filmech Petrolejářky (Les pétroleuses, režisér Christian-Jaque, 1971), Červený stan, Zavázané oči, Děvče se zavazadlem a dalších. V první polovině 60. let byla hostem karlovarského filmového festivalu.[3]

Celosvětově slavná je především ze dvou filmů režiséra Luchina Viscontiho, ve kterých hrála po boku Alaina Delona. Byly to snímky Rocco a jeho bratři (Rocco e i suoi fratelli) z roku 1960 a Gepard (Il Gattopardo) z roku 1963. Předlohou významného filmu Gepard, jednoho z nejlepších snímků v dějinách filmu, byl stejnojmenný román italského knížete Giuseppe Tomasi di Lampedusa.

Také Marcello Mastroianni byl hereckým partnerem Claudie Cardinalové, a to ve snímku Krásný Antonio, který natočil režisér Mauro Bolognini v roce 1960, a ve známém epizodovém filmu Federica Felliniho Osm a půl (někdy psáno 8 ½).

21. prosince roku 1968 se v Itálii uskutečnila premiéra hvězdami nabitého westernu Tenkrát na Západě (C'era una volta i West) režiséra Sergia Leoneho, kde hrála roli vdovy po irském přistěhovalci McBainovi. Tento italowestern se stal kultovním filmem, v některých zemích západní Evropy se promítal nepřetržitě šest let a Cardinalovou proslavil ještě více než umělecky významnější dřívější filmy režisérů Viscontiho a Felliniho. Hrála v něm po boku hvězd, jakými byli Henry Fonda, Charles Bronson nebo Jason Robards. Herečka údajně nabídku na tuto roli přijala ihned potom, co si poslechla úchvatnou hudbu k filmu, kterou složil Ennio Morricone na motivy staré německé balady Spiel mir das Lied vom Tod (Zpívej mi píseň o smrti).

Práce na filmech ji vždy bavila, protože byla pro ni spíše zábavou. Při mnoha natáčeních se naučila například jezdit na koni a točila i nebezpečnější scény včetně žebříkových pod vrtulníkem. Díky svému africkému původu byla také většinou jediná, která neměla žaludeční potíže při natáčení v takových oblastech jako jsou amazonské pralesy. Dodnes natočila přibližně 150 filmů[2][7] a od postav, ve kterých uplatňovala zejména svůj zjev, se později dostala k charakternějším rolím silných žen.[6]

V roce 2000 začala kromě filmu hrát rovněž v divadle, například ve hrách Luigiho Pirandella nebo Tennesseeho Williamse.[3]

Osobní život a další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Její život zpočátku ovlivňovaly dodatky ke smlouvě s filmovým producentem Francem Cristaldim,[7] se kterým žila plných 15 let. Přesně tak dlouho trvala jejich smlouva a ona nesměla po tu dobu přibrat na váze, měnit svévolně způsob oblékání ani líčení a hlavně musela před novináři tajit existenci svého malého syna Patricka, kterého porodila v devatenácti letech. Patricka její rodina vydávala za jejího nejmladšího sourozence a ani dítě nesmělo vědět, kdo je jeho pravá matka. Počátkem šedesátých let ale novináři tajemství odhalili a herečka byla nucena přiznat své mateřství.

Má se zato, že byla provdaná za Franca Cristaldiho. Manželství trvalo od roku 1966[8] do rozvodu v roce 1975.[9] Od roku 1975, tedy již 38 let, žije s režisérem Pasqualem Squitierim. Squitieri je otcem jejího druhého dítěte, dcery Claudie, která se jí narodila až po čtyřicítce.[2] V roce 1979 se stala babičkou, když se jí narodila vnučka Lucille, dcera jejího syna Patricka.[2] Dcera Claudia absolvovala francouzskou Sorbonnu.[2]

V roce 1968 se zúčastnila demonstrace za legalizaci rozvodů.[2]

Obdivovala a zároveň litovala svou kolegyni Marilyn Monroe a věřila, že Marilyn byla tak nešťastná, protože neměla děti.[zdroj?] Při filmování se stala kuřačkou.[5] Je vegetariánka.[zdroj?]

V roce 2012 zasedala v porotě české soutěže Miss.[1][3] V současnosti žije v Paříži,[2] je velvyslankyní UNESCO pro ženy 21. století[2][4] a aktivistkou pro ochranu ženských práv v rodném Tunisku.[4]

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Claudia Cardinalová, 2009
Filmová ocenění
Státní vyznamenání

Italská:

Francouzská:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TUŠKOVÁ, Eva. Sexsymbol 70. let Claudia Cardinale v Praze. Vybere Českou Miss [online]. Blesk, 2012-03-07, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j LANDOVSKÁ, Helena. Claudia Cardinalová se s věkem netají [online]. novinky.cz, 2004-05-13, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g h V porotě České Miss bude i slavná Claudia Cardinalová [online]. novinky.cz, 2012-03-31, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  4. a b c d e HERRMANNOVÁ, Nela. Lifting není třeba, stačí úsměv, říká Claudia Cardinalová [online]. iDNES.cz, 2012-03-29, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  5. a b SPÁČILOVÁ, Tereza. Claudia Cardinalová exkluzívně pro Reflex: Nahých hereček je mi líto [online]. Reflex, 2012-04-16, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  6. a b Claudia Cardinalová: filmová sexbomba slaví 75 [online]. Týden, 2013-04-14, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  7. a b Claudia Cardinalová slaví narozeniny [online]. Česká televize, 2008-04-15, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  8. Parade Magazine. 25. 6. 1967
  9. lovegoddess.info – love goddess Resources and Information

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CARDINALOVÁ, Claudia; MORIOVÁ, Anna Maria. Já, Claudia, ty, Claudie. Praha : Albatros, 2006. 215 s. ISBN 80-00-01551-X.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]