Jan Křesadlo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jan Křesadlo | |
|---|---|
(Dr Václav J K Pinkava)
|
|
| Narození | |
| Datum: | 9. prosince 1926 |
| Místo: | Praha |
| Úmrtí | |
| Datum: | 13. srpna 1995 |
| Místo: | Colchester |
| Citát | |
| NON DICI SED ESSE | |
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| syn | |
| dcera |
Eva Pinkavová
|
| syn | |
| syn |
Pavel Pinkava
|
Václav Jaroslav Karel Pinkava, píšící pod pseudonymem Jan Křesadlo (9. prosince 1926 – 13. srpna 1995), byl spisovatel, básník, psycholog a polyhistor českého původu.
Po srpnové invazi do Československa emigroval do Británie se svou ženou a čtyřmi dětmi. Pracoval jako klinický psycholog, vedoucí oddělení. Po předčasném odchodu do důchodu v roce 1982 se naplno věnoval umělecké tvorbě. Za svou prvotinu, román Mrchopěvci, kterou vydalo nakladatelství '68 publishers, obdržel cenu Egona Hostovského.
Svůj pseudonym si vybral částečně i proto, že ve svém občanském jménu postrádal ryze české ř. Pseudonymy měl v oblibě, například přesmyčkový Jake Rolands (autor rodokapsu), dále J. K. Klement (překladatel), Juraj Hron (slovácký autor), Ferdinand Lučovický z Lučovic a na Suchým dole (skladatel), Kamil Troud (ilustrátor), a další.
Skládal hudbu, složil mimo jiné Glagolskou mši. Mimo uměleckou činnost a svůj občanský obor úspěšně publikoval v matematické logice, kde vynalezl celou třídu vícehodnotových logik.
Coby tzv. renesanční muž, polyhistor, rád si kladl náročné překážky a úkoly. Se svou dcerou přeložil do angličtiny Seifertův Věnec sonetů a k tomu si dopřál i vlastní polemický Vzdorověnec.
Vydal sbírku básní v sedmi jazycích, nazvanou Sedmihlásek. Celkem napsal přes sto sonetů (včetně několika sonetových věnců).
Následující ukázka je pro Křesadla typická, má bizarní a pitvorné téma a vtipně kombinuje klinickou zkušenost psychologa s erudicí přírodovědce a znalce filosofie (téma transmigrace duše mezi člověkem a psem nastolil již Pythagoras, což zde kontrastuje s ironickou narážkou na materialistického filosofa Thomase Hobbse):
- Kouzelný zákrok
- (památce Edwarda Leara)
- Kulhavě kráčí soudruh Hobsa,
- na hlavě klobouk cylindřitý:
- V předtuše příští kalamity
- svou duši začaroval do psa
- stylem Encheliophiopsa [1],
- jenž v řiti sumýše je skrytý.
- Nemá již pocity a city,
- může si zpívat hejsa hopsa.
- Tak spokojeně městem kráčí,
- svou duši na řetěze veda:
- I kdyby přepadli ho rváči
- nepostihne ho žádná běda
- neb bezduchost mu trpět nedá,
- což ke štěstí mu zcela stačí.
Za své vrcholné literární dílo v předmluvě tohoto díla sám označil knihu ΆΣΤΡΟΝΑΥΤΙΛÍΑ, Astronautilía-Hvězdoplavba, netypický vědecko-fantastický román čítající přes 6500 veršů v homérské starořečtině s paralelním českým překladem. Tato kniha vyšla teprve krátce po jeho smrti.
Jeho ostatky jsou uloženy pod pomníkem od jeho syna Jana Pinkavy na vinohradském hřbitově v Praze.
[editovat] Bibliografie
- Skrytý život Cypriána Belvy, Tartaros, Praha 2007
- Rusticalia – variace na cizí themata, Tartaros, Praha 2006
- Kravex5, aneb Potíže stavu beztíže, Periplum, Olomouc 2002
- Průvodce inteligentního laika džunglí současné psychologie a psychiatrie – (zejména vzhledem k tzv. duševním poruchám a psychologickým problémům), Periplum, Olomouc 2001
- Jan Křesadlo (k vydání připravil Václav Z.J. Pinkava) Knihovna M.J. Sychry, Žďár nad Sázavou 2000
- Dům – mravoučná bajka, Votobia, Olomouc 1998
- Království české a jiné polokatolické povídky, Votobia, Olomouc 1996
- Astronautilía, é, hé Mikroodysseía hé kosmiké / Hvězdoplavba, aneb Malá kosmická odysea – překlad z řeckého originálu neznámého autora, Ivo Železný, Praha 1995
- La Calle Neruda – fantastická fraška, zhruba v tradici V. Rady a J. Žáka, Ivo Železný, Praha 1995
- Instrukce, Insinuace a Invektivy, TVAR 7, Praha 1995
- Obětina – románový triptych, Ivo Železný, Praha 1994; Národní divadlo, Praha 2006;
- (Jake Rolands):Ranč U kotvy a hvězdy, Ivo Železný, Praha 1993
- Vertikální spílání, Pražská imaginace, Praha 1993
- Dvacet snů, Host, Brno 1992
- Girgal – Eskapáda na způsob science fiction, Ivo Železný, Praha 1992
- Zámecký pán aneb Antikuro, Ivo Železný, Praha 1992
- Zuzana a dva starci, Ivo Železný, Praha 1992
- Vara Guru – Román se zpěvy, '68 Publishers, Toronto 1989; Ivo Železný, Praha 1991
- Slepá bohyně, Ivo Železný, Praha 1991; Slepá bohyně a jiné příběhy, Tartaros, Praha 2006;
- Fuga Trium, '68 Publishers, Toronto 1988; Host, Brno 1990
- Sedmihlásek – výbor veršů, Rozmluvy, Purley 1988
- Mrchopěvci, '68 Publishers, Toronto 1984; Ivo Železný, Praha 1990; Mrchopěvci / GraveLarks, Maťa, Praha 1999
- (Václav Pinkava): Organismy jako automaty – kniha pro lékaře, biology, psychology a všechny zájemce o kybernetiku, SZdN, Praha 1969
