Kostel Povýšení svatého Kříže (Žižkov)
Souřadnice: 50°4′54,71″ s. š., 14°27′11,69″ v. d.
| Kostel Povýšení svatého Kříže na Žižkově v Praze | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Žižkov |
| Souřadnice | 50°4′54,71″ s. š., 14°27′11,69″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická církev v Česku |
| Zasvěcení | Povýšení svatého Kříže |
| Zánik | 1842 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1717–1719 |
| Další informace | |
| Adresa | Praha, Česko |
| Ulice | Čajkovského |
| Kód památky | 40239/1-1324 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Povýšení svatého Kříže na Žižkově je bývalý barokní farní kostel, postavený v letech 1717 až 1719. Od počátku 20. století neslouží svému účelu. Po roce 1977 byl přeměněn na objekt sloužící kulturním účelům jako součást přilehlé výstavní síně Atrium.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
,_Atrium_%C5%BDi%C5%BEkov.jpg)
Kostel je jednolodní sálová barokní stavba s pískovcovým portálem a tesaným latinským nápisem dedikace v tympanonu západního vchodu.
- Byl postaven za novoměstského primasa Jana Františka Crusia z Krausenberka na parcele, kterou město Praha zakoupilo od zemského prokurátora Štiky z Paseky, a jež původně patřila k Syraňovské vinici[1] Stalo se tak po morové epidemii, jež zasáhla Prahu v letech 1713 až 1716, kostel stál na místě staršího novoměstského morového hřbitova, který byl otevřen již roku 1680.
- Za francouzské okupace Prahy v letech 1741 až 1742 zde bylo do šachtových hrobů pohřbeno přibližně 6 až 7 tisíc těl zemřelých francouzských vojáků.
- Do roku 1782 při kostele žil poustevník řádu ivanitů, který měl funkci zvoníka a almužníka.[2]
- V roce 1784 se kostel stal prvním žižkovským farním kostelem a toho roku také přestal být používán hřbitov.
- Kostel přestal sloužit náboženským účelům v roce 1842. Po jeho zrušení byla farnost přenesena na kostel svatého Rocha na Olšanském náměstí.
- Během výstavby nájemních domů Žižkova byla plocha hřbitova zmenšena, část pozemků se stala dvorem a další byly zastavěny Břetislavovou (nyní Čajkovského) ulicí. Po roce 1906 se z kostela stalo skladiště.
- V roce 1957 při stavebních pracích pro dvě novostavby v Čajkovského ulici bylo nalezeno velké množství kosterních pozůstatků z někdejšího hřbitova.
- V letech 1979–1982 se začalo s přestavbou kostela na kulturní středisko a s úpravou dvora na atrium. Příčná severojižní stěna oddělila atrium od dvorů ostatních domů. Nově vydlážděná piazzetta na západní straně byla doplněna lavičkou a pískovcovou sochou sedící dívky s květinou – Poezie od Jaroslava Bartoše.
- Od roku 1984 stavba funguje jako součást koncertní a výstavní síně Atrium s přístavbou technického zázemí.
- Po roce 1991 byla přístavba rozšířena o kavárnu a na vstupní piazettu umístěna drátěná souprava dvou křesel s pohovkou.
- V roce 2020 byla na střeše výstavní síně Atrium umístěna socha Davida Černého Miminko[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RUTH, Ferdinand, Kronika královské Prahy a obcí sousedních I. Praha 1903, s. 80-83
- ↑ RUTH, Ferdinand: Kronika I, s. 83
- ↑ Do veřejného prostoru se vrátil život díky Landscape festival. Prožijte ho podle sebe!, foto č. 18 [online]. Estav.cz, 2020 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOVAŘÍK, Petr: Klíč k pražským hřbitovům. Praha. 2005. ISBN 80-7106-486-6 S. 261 - 262.
- ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. s. 224 - 225.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Povýšení svatého Kříže na Wikimedia Commons - Koncertní a výstavní síň Atrium - oficiální stránky
- Nekonvenční žižkovský podzim - místo konání koncertů
- Atrium jako památka - Pražská informační služba
- Socha dívky na webu Vetřelci a volavky
