Židovský hřbitov v Praze-Žižkově
| Židovský hřbitov v Praze-Žižkově | |
|---|---|
Pohled ke vstupu na hřbitov |
|
| Místo | |
| stát |  Česká republika |
| kraj | Praha |
| okres | Praha 3 |
| obec | Žižkov |
| zeměpisné souřadnice | 50° 4′ 54,14″ s. š., 14° 27′ v. d. |
| Základní informace | |
| užívání | hřbitov pouze udržován, nepohřbívá se |
| Architektonický popis | |
| výstavba | 1680 |
| Specifikace | |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons |
|
Židovský hřbitov v Praze-Žižkově, zvaný též Starý židovský hřbitov na Olšanech, se nachází v Mahlerových sadech (Fibichova ulice) na Žižkově vedle Žižkovské televizní věže, kde zaujímá plochu 7515 m2.[1]
Od roku 1787, kdy přestal být používán Starý židovský hřbitov v Praze Josefově, do konce 19. století sloužil pražské židovské obci k pohřbívání zesnulých.[2] Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Obsah |
Historie [editovat]
Hřbitov byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce.[2] Během 10 měsíců trvající epidemie zde bylo pohřbeno asi 3000 mrtvých z pražského ghetta.[4]
Další pohřby se zde konaly v době morové epidemie v letech 1713–1714, během válečných událostí v letech 1742–1743 a při vypovězení Židů z Prahy v letech 1747–1750.[1][4]
Když císař Josef II. v roce 1787 zakázal „z hygienických důvodů pohřbívání na starých hřbitovech uvnitř městských center“,[4] stalo se zdejší pohřebiště ústředním pražským židovským hřbitovem.[1] Vzhledem k této skutečnosti bylo třeba zdejší areál rozšířit. K prvnímu rozšíření došlo již v roce 1787, k dalšímu roku 1855.[4] Během své aktivní existence se tak hřbitov z původních 427 m2[1] rozrostl téměř na pětinásobek, čímž dvojnásobně překonal rozlohu starého josefovského hřbitova. V roce 1884, kdy zde žižkovská obec zakázala další pohřbívání, tak jeho rozloha činila něco mezi 21 601[4] až 28 000 m2.[1]
Z technických důvodů bylo však pohřbívání na hřbitově ukončeno až koncem června 1890, kdy došlo ke zprovoznění Nového židovského hřbitova na Olšanech. Celkem zde bylo pohřbeno 37 800 osob.[4]
V roce 1960 byla zbořena velká část obvodové zdi hřbitova, náhrobky povaleny a zavezeny zeminou a asi tři čtvrtiny hřbitova přeměněny na veřejný park – Mahlerovy sady. Zachována zůstala jen nejstarší část hřbitova s nejcennějšími náhrobky.[1][4] Po roce 1999 prošel zdejší areál rekonstrukcí a hřbitov byl koncem roku 2001 zpřístupněn veřejnosti.[2]
Náhrobky [editovat]
Na hřbitově, který dnes spravuje Židovské muzeum v Praze se nachází řada nádherných náhrobních kamenů z 18. a 1. poloviny 19. století.
Je zde pohřbena řada významných rabínů, učenců, a dalších osobností, především lékařů a podnikatelů.[2]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
- ↑ a b c d www.jewishmuseum.cz
- ↑ Starý židovský hřbitov [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
