Pierre Abélard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pierre Abélard a Héloise na středověké miniatuře

Pierre Abélard, anglicky Peter Abelard, (1079 Le Palett u Nantes21. dubna 1142 klášter Saint-Marcel u Chalon-sur-Saône) byl francouzský raně scholastický filozof a teolog, spoluzakladatel středověkého myšlení, a to hned v několika ohledech, např. metoda disputace (přesné dialektické umění rozlišování).

Poznávám, abych věřil – učil, že rozum vede k víře a doplňuje ji.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v La Palett. Jeho otec byl šlechtic a voják. Petr Abélard se však nestal vojákem, jako jeho bratři, ale dal se na studia. Jeho prvním učitelem byl Roscellinus (nominalista), dále se učil v Laonu (jeho učitelem zde byl Anselm z Laonu) a v Chartres. V Paříži byl jeho učitelem Vilém ze Champeaux (realista).

Vedl poměrně pohnutý život. Známý je jeho milostný vztah k žačce Héloise, se kterou měl syna Astrolabia. Jejich románek však po tajném sňatku skončil nešťastně - Heloisa musela do kláštera a Abélard byl vykastrován strýcem Heloisy, Fulbertem. Tento vztah později zvěčnil ve svém spise Historia calamitatum mearum (tj. Historie mých pohrom), který je stylizovaný jako dopis příteli.

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

Spor o univerzálie, tedy o to, zda ve skutečném životě existují obecniny, či ne.

  • (1. způsob vysvětlení)

Petr Abélard je nejvýznamnějším představitelem středověké dialektiky. Mezi hlavní představitele nominalismu (obecná, jsou pouze jména, a v reálném životě, je nenalezneme) patří Roscalinus z Compiéqne. Protichůdnou teorii, tedy, že obecné v běžném životě nalezneme, zastával realismus, představitelem je Vilém ze Champeanx (byl jedním z učitelů Abélarda). P. Abélard si našel svou cestu, mezi těmito dvěma názory, tzv.: umírněný nominalismus - konceptualismus, lépe sermonismus. Jedná se o směr kompromisu. Dalším termínem je intencionalistická etika (intence = záměr, úmysl). Mravně dobré či špatné nejsou lidské skutky ale lidské záměry:"Dva lidé se stejným záměrem. Jednomu se však na jeho cestě stane nehoda, a svůj záměr neuskuteční. Druhý člověk ke svému cíli dospěje. Je snad ten první člověk o něco horší, než ten, kterému se jeho záměr podařilo uskutečnit?"[1]

  • (2. způsob vysvětlení)

Universalia in rebus (univerzálie jsou ve věcech). Obecnému pojmu odpovídá v jednotlivých věcech, které jsou pod ním zahrnuty, také reálná stejnost podstaty, bytnosti. Obecný pojem se vyskytuje jen v jednotlivých věcech, nikoli mimo ně. Měl konflikt s katolickou církví. Všechna jeho díla byla odsouzena. Vystupoval proti tezi, že filosofie má být pokornou vůči teologii. Zdůrazňuje přednost vědění před slepou vírou. Podřídil se však a zemřel v míru s katolickou církví.[zdroj?]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Primární literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Abelard ve Wikimedia Commons

  • Dialog mezi filosofem, židem a křesťanem - představuje racionalismus a vyzdvihuje význam lidského rozumu
  • Historie mých nehod
  • Výklad listu Římanům
  • Sic et non (Ano či ne) - jedná se o knihu sentencí, která obsahuje výroky, které si často protiřečí - jejich úkolem je přivést čtenáře k diskusi

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Abélard a Heloisa: Dopisy utrpení a lásky (orig. Historia Calamitatum. Epistulae ad Heloissam), přel. Jakub Pavel, 1. vyd. Praha: Odeon, 1976; 2. rev. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-619-0.
  • Petr Abélard: Sic et non. Ano a ne, přel. Irena Zachová, Praha: Vyšehrad, 2008, ISBN 978-80-7021-791-7.

Sekundární literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRATOCHVÍL, Zdeněk. Filosofie mezi mýtem a vědou.. [s.l.] : Galileo, 2010. 472 s. ISBN 978-80-200-1789-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]