Jozef Gabčík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jozef Gabčík
Narození 8. duben 1912
Poluvsie
Úmrtí 18. června 1942 (ve věku 30 let)
Praha
Občanství Československo

Jozef Gabčík (8. dubna 1912 Poluvsie (dnes část Rajeckých Teplic) – 18. června 1942 Praha) byl československý voják, který v rámci Operace Anthropoid provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 8. dubna 1912 v Poluvsie. Otec František byl dělník, jezdící za prací do USA a Argentiny, matka Mária, rozená Baránková, byla v domácnosti. Měl dva bratry a sestru.

Po absolvování obecné a měšťanské školy v Rajeckých Teplicích odešel do Čech, kde se v Kovářově v letech 19271932 vyučil kovářem a zámečníkem a absolvoval dva roky pokračovací školy.

Vojenská služba[editovat | editovat zdroj]

V rámci prezenční vojenské služby, kterou nastoupil 1. října 1932 u 14. pěšího pluku v Košicích, absolvoval i poddůstojnickou školu v Prešově s velmi dobrým prospěchem. Dosáhl hodnosti desátníka a po skončení prezenční služby v roce 1934 pokračoval na vlastní žádost jako délesloužící poddůstojník, v témže roce byl i povýšen na četaře. V roce 1937 ukončil svůj závazek a nastoupil jako civilní zaměstnanec do vojenské továrny na výrobu bojových plynů v Žilině. Po nehodě, kdy se nadýchal bojových plynů, byl přeložen do skladu v Trenčíně.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

Před převzetím skladu bojových látek německou armádou provedl sabotáž na přepravních zásobnících. Před hrozícím zatčením opustil 6. června 1939 Slovensko směrem do Polska. V Krakově vstoupil do československé vojenské skupiny. Zde se poprvé setkal s Janem Kubišem. Společně s ním odplul do Francie, kde podepsali závazek k Cizinecké legii a nastoupili k 1. pluku v Sidi bel Abbes. 26. září 1939 byl prezentován v Agde do vznikající československé zahraniční armády ve Francii a zařazen jako zástupce velitele kulometné čety u 1. pěšího pluku. 29. prosince 1939 byl povýšen na četaře a zúčastnil se bojů o Francii.

Po pádu Francie byl 12. července 1940 evakuován do Anglie, kde požádal o přeřazení k letectvu, čemuž nebylo vyhověno. Od 2. do 22. února 1941 absolvoval kurz pro rotmistry a následně byl povýšen na rotmistra. Na základě doporučení pplk. Barovského byl zařazen do výcviku pro plnění úkolů zvláštního určení a stal se jedním z prvních osmi absolventů kurzu útočného boje ve Skotsku. Od 17. července do 27. prosince absolvoval základní sabotážní kurz, poté následoval parašutistický výcvik na letišti Ringway u Manchesteru (dnes Manchester Airport), dále potom kurzy ve střelbě, práce s výbušninami, řízení motorových vozidel a sebeobraně. Během výcviku byl informován o cílech své mise a jmenován velitelem výsadku Anthropoid.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

V noci z 28. na 29. prosince 1941 byl spolu s Janem Kubišem vysazen na území protektorátu Čechy a Morava. Místem jejich výsadku měly být původně Ejpovice poblíž Plzně, vlivem chyby při navigaci letounu však dopadli poblíž Nehvizd u Prahy. Gabčík si při seskoku poranil nohu a napadal na ni, byl však schopen chodit. Oba parašutisté se pak vydali na kontaktní adresu do Plzně, kde byli počátkem ledna 1942 krátce ubytováni v ulici Pod Záhorskem 1 v rodině inspektora Krále. Známý lékař Gabčíka vyšetřil, zjistil poškození hlezenního kloubu a zafixoval jej sádrovým obvazem.

Po přesunu do Prahy se spojil s příslušníky dalších výsadků, se kterými se spolupodílel na plnění některých dalších úkolů, např. při navádění bombardérů na plzeňskou škodovku. Společně s Kubišem poté začali plánovat a připravovat provedení atentátu na R. Heydricha. Po vytipování prostoru a přípravě zbraní naplánovali uskutečnění akce na 27. května 1942.

Atentát byl proveden 27. května. Aby nedošlo k poškození aktovky[zdroj?], kterou Heydrich vezl a která pravděpodobně obsahovala důležité dokumenty, měl atentát provést Gabčík střelbou ze samopalu STEN GUN MK II FF 209. Zbraň ale selhala, a proto byl atentát proveden druhým členem skupiny Anthropoid Janem Kubišem, který hodil na Heydrichovo auto upravený protitankový granát vz. 73 MK1. Heydrich byl těžce zraněn a na následky těchto zranění 4. června 1942 zemřel.

Typ samopalu Sten gun MK II použitý Gabčíkem při atentátu

Během následujícího pátrání a represálií byl společně s dalšími výsadkáři příslušníky odboje ukrýván na různých místech, až byl nakonec přesunut do krypty kostela Cyrila a Metoděje. Na základě udání dalšího z výsadkářů, Karla Čurdy, 18. června 1942 přepadlo kostel gestapo a výsadkáři tak svedli svůj poslední souboj s jednotkami SS. Svému zatčení zabránil Gabčík tak, že společně se svými kolegy (Jaroslavem Švarcem, Janem Hrubým a Josefem Valčíkem) a dalšími spáchal sebevraždu.

Po smrti bylo jeho tělo pitváno. Hlava byla oddělena od těla a uschována (na konci války se ztratila), tělo bylo pochováno do hromadného hrobu.

28. října 1942 byl postupně povýšen do hodnosti poručíka pěchoty in memoriam.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

1. prosince 1945 byl postupně povýšen do hodnosti kapitána pěchoty in memoriam.

Na Slovensku je po něm dodnes pojmenována obec Gabčíkovo a přeneseně také nedaleká stejnojmenná přehrada na Dunaji. Jeho příjmení nese ulice v Libni v blízkém okolí místa atentátu i ulice v dalších městech. Jeho jméno nese také žilinský 5.pluk speciálního určení ,,Jozefa Gabčíka“ Armády Slovenské republiky.

Gabčíkova busta je v Národním památníku hrdinů heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. 24. června 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb : Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.  
  • ČERNÝ, Karel. Muži z londýnského vydání. [s.l.] : Nakladatelství Průžová Jitka, 2007. ISBN 9788023988598.  
  • VARSÍK, Milan. Kto ste, Jozef Gabčík?. Bratislava : Mladé letá, 1973.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]