Sten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o samopalu. O geologickém období pojednává článek Sten (období).
Samopal STEN
STEN Mk II
STEN Mk II s trubkovou ramenní opěrkou
Typ samopal
Místo původu Velká Británie Velká Británie
Historie služby
Ve službě 1941 - 60. léta
Používána Velká Británie Velká Británie
Commonwealth Commonwealth
Francie Francie
Polsko Polsko
Války druhá světová válka, korejská válka
Historie výroby
Konstruktér R. V. Shepperd a H. J. Turpin
Počet vyrobených kusů 3 750 000 ks válečné výroby
Varianty Mk I - Mk VI
Základní údaje
Hmotnost 3,26 kg (Mk II)
Délka 756 mm (Mk II)
Délka hlavně 196 mm
Typ náboje 9 mm Luger
Ráže 9 mm
Kadence cca 500 ran/min
Úsťová rychlost 365 m/s
Zásobování municí schránkový zásobník na 32 nábojů

Sten (anglicky Sten Gun) je samopal britské výroby. Byl navržen v roce 1940 a používán v armádách spojenců během druhé světové války i v poválečném období. Konstruktéry byli Harold Turpin a Reginald Shepherd. Název Sten je vlastně zkratkou slov Shepherd,Turpin a Enfield (město, kde samopaly vyráběla firma Royal Small Arms Factory).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Britská armáda na začátku druhé světové války byla téměř bez samopalů, proto roku 1940 byla provedena velká objednávka amerického typu Thompson. Zároveň ve státním arzenálu v Enfieldu byla vyvíjena domácí konstrukce. Konstruktéři Reginald V. Shepperd a Harold J. Turpin vyvinuli jednoduchý a levný samopal s minimem obráběných součástí, při jehož výrobě se využívalo lisování a sváření. V roce 1941 byl přijat do výzbroje pod názvem Machine Carbine STEN Mk I.

Sten byl navržen s co nejmenším počtem částí. Nejjednodušší verze měly 47 součástek. Zásobník, který měl kapacitu 32 nábojů, se zasouval do boku z levé strany. Používal pistolové střelivo 9 mm Luger.

Verze[editovat | editovat zdroj]

STEN Mk I[editovat | editovat zdroj]

První verze vyráběná od června 1941 do července 1942 v počtu 100 000 kusů. Samopal měl dřevěné předpažbí, rámovou trubkovou pažbu, sklápěcí přední pažbičku a kompenzátor zdvihu na ústí hlavně.

STEN Mk II[editovat | editovat zdroj]

STEN Mk II s bodákem a rámovou ramenní opěrkou
STEN Mk II S s tlumičem

Nejrozšířenější verze vyráběná se dvěma provedeními ramenní opěrky - první varianta byla tvořena rámem z kovového profilu, druhá varianta trubkou s navařenou patkou. Mechanizmus závěru a spoušťového ústrojí zůstal stejný, dřevěné předpažbí bylo zrušeno. Hlaveň s krátkým válcovým pláštěm byla našroubována na pouzdro závěru a dala se snadno oddělit, stejně jako opěrka. Možnost nasazení bodáku do pláště hlavně. Právě s tímto samopalem byl proveden úspěšný pokus o Atentát na Heydricha, při němž se zasekl. Varianta STEN Mk II S měla na hlavni napevno nasazen tlumič zvuku.

STEN Mk III[editovat | editovat zdroj]

Ve výrobě od roku 1943. Pouzdro závěru spolu s pláštěm hlavně se vyráběly v jednom celku technologií strojního svařování. Hlaveň byla spojena s čelem závěrového pouzdra pomocí čepu, čímž se zamezilo četným poruchám funkce u Mk II při nedotažení závitu hlavňové matice. Zůstaly zachovány oba typy ramenních opěrek. Vyráběn byl rovněž v Kanadě.

STEN Mk IV[editovat | editovat zdroj]

Varianta s pistolovou pažbičkou, zkrácenou hlavní a sklápěcí ramenní opěrkou, která nebyla rozšířena (pouze prototyp?).

STEN Mk V[editovat | editovat zdroj]

Britští výsadkáři vyzbrojení samopalem STEN Mk V

Finální výrobní verze vycházející z Mk II a vyráběna od roku 1944. Namísto ramenní opěrky měl dřevěnou pažbu, pistolovou rukojeť (část zbraní měla i druhou rukojeť pod hlavní) a celkově byl pečlivěji zpracován. Na ústí hlavně bylo možno nasadit standardní puškový bodák.

STEN Mk VI[editovat | editovat zdroj]

STEN Mk VI s tlumičem

Nepříliš rozšířená varianta s tlumičem zvuku.

Výroba a použití[editovat | editovat zdroj]

Mimo Enfieldu se Sten vyráběl v mnoha jiných zbrojovkách v Británii, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Celkem bylo vyrobeno přibližně 4,5 miliónu kopií různých verzí. Mimo britskou armádu byl používán francouzskými partyzány i členy odboje po celé okupované Evropě. Bylo zjištěno, že se jedná o nespolehlivou zbraň.[1] Sten byl například i ve výzbroji českých parašutistů účastnících se operace Anthropoid (atentátu na Reinharda Heydricha), kde také selhal.

V armádní službě byl do roku 1960, poté byl nahrazen samopalem Sterling.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IVANOV, Miroslav. Atentát na Reinharda Heydricha. Praha : Hart, 2003. ISBN 80-86529-36-3. Kapitola Autorská úvaha aneb O čem se ještě nehovořilo, s. 262.  
  • Galerie STEN ve Wikimedia Commons