Adolf Opálka
Adolf Opálka (4. ledna 1915, Rešice – 18. června 1942, Praha) byl československý voják, velitel skupiny Out distance. Zemřel v kryptě pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici společně s dalšími 6 parašutisty, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Obsah |
[editovat] Mládí
Narodil se 4. ledna 1915 v Rešicích, v okrese Moravský Krumlov. Otec Viktor Jarolím byl mlynář, matka Anežka Opálková pracovala v zemědělství. Vychováván byl prarodiči a později tetou.
Po absolvování obecné školy a tří let měšťanské se začal učit automechanikem. Po úrazu ruky přestoupil na Obchodní akademii, kde v roce 1936 maturoval. Od 1. října 1936 nastoupil k 43. pěšímu pluku v Brně. Odtud nastoupil již v hodnosti četaře 1. září 1937 na Vojenskou akademii v Hranicích. Po absolvování akademie v červenci 1938 byl zařazen v hodnosti poručíka k horskému pluku č. 2 v Ružomberku. V tomto útvaru sloužil i během mobilizace.
Z armády byl propuštěn po okupaci 21. dubna 1939.
[editovat] V exilu
26. června 1939 odešel do Polska. Po krátkém pobytu v táboře v Malých Bronovicích odplul do Francie, kde nastoupil službu u Cizinecké legie v Africe. Po vypuknutí druhé světové války se vrátil zpět do Francie. 26. září 1939 byl prezentován u československé zahraniční armády v Agde. Přidělen byl k 1. pěšímu pluku, bojů o Francii se ale nezúčastnil.
Po pádu Francie byl 12. července 1940 evakuován do Velké Británie, kde sloužil u kulometné roty Československé samostatné brigády. V létě 1941 souhlasil se zařazením do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 19. září 1941 do 24. března 1942 prodělal kurz na STS 26 ve Skotsku, dále parakurz a kurz útočného boje. Po ukončení výcviku byl již v hodnosti nadporučíka pěchoty jmenován velitelem výsadku Out distance.
[editovat] Nasazení
- Podrobnější informace naleznete v článku Operace Out distance.
28. března 1942 krátce po půlnoci byl společně s Ivanem Kolaříkem a Karlem Čurdou vysazen u Ořechova nedaleko Telče. Přestože se zranil na noze, přesunul se do Prahy. Zde zorganizoval nálet na plzeňskou Škodovku a velel skupině složené z parašutistů z několika výsadkových skupin. 5. června 1942, po atentátu na Heydricha se přesunul do nového úkrytu v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje. Kvůli zradě Karla Čurdy byl tento úkryt gestapem odhalen.
Opálka padl společně s dalšími výsadkáři při obraně kostela sv. Cyrila a Metoděje v boji proti velké německé přesile. Těžce zraněný požil jed a následně se zastřelil.
Jako pomstu za jeho podíl na atentátu byla jeho teta Marie Opálková popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.
[editovat] Po válce
Rozkazem ministra národní obrany č. 72 z 24. 6. 2002 byl s účinností od 30. 6. 2002 povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam.
Jeho jméno nese ulice v Praze 8 Kobylisích, pamětní deska s jeho jménem se nachází na kostele Cyrila a Metoděje v Praze, dále potom na jeho rodném domě v Rešicích a také na tamním pomníku obětí válek. Jeho jméno se nachází také na pomníčku v místě seskoku u Ořechova.
[editovat] Vyznamenání
- 1942
Československý válečný kříž 1939 - 1944
Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie - 1945
druhý Československý válečný kříž 1939 - 1947 Certifikate of the King’s Commendation
- 1949
Československý vojenský řád Za svobodu - 1968
Řád Bílého lva za vítězství - 1991
Řád Milana Rastislava Štefánika - 2010
Kříž obrany státu ministra obrany České republiky[1]
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/vyroci/zpravodajstvi/udeleni-resortnich-vyznamenani-40146/
[editovat] Literatura
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb : Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
- LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha : Ministerstvo onrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.