Kobyliská střelnice
Kobyliská střelnice vznikla v roce 1890 na okraji vsi Kobylisy na sever od Prahy. Zprvu sloužila pro výcvik pěchoty, ale brzy se stala také výletním místem. Vojenské kapely tu pořádaly koncerty, byla zřízena konírna a cvičila se jízda na koni. Po 1. světové válce nacvičovaly na střelnici i měšťanské sbory, Sokol a další spolky.
Za 2. světové války zřídila německá správa Prahy v zadní části střelnice popraviště, přičemž na tuto práci nasadila mj. židovské pracovníky.[1] Bývalá konírna se proměnila na poslední vězení odsouzených. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Zvuky výstřelů byly záměrně přehlušovány spouštěnými motory autobusů a automobilů. Od 30. května do 3. července bylo popraveno téměř 540 osob, mj. Alois Eliáš, Vladislav Vančura, Evžen Rošický či skupina občanů Lidic. Dodatečně 4. a 5. září zde byli také zastřeleni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem.
Po skončení války byla střelnice nejdříve pietně upravena Pražany. Část ještě nějakou dobu využíval Svazarm a Armádní film. V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku.[2]
Dnešní pietní výzdoba areálu střelnice byla dokončena roku 1975. Na místě bývalých koníren je mozaika od Martina Sladkého, opodál stojí dřevěný kříž (původní byl pro špatný stav dřeva nahrazen v prosinci 2007 novým) a plastika plačící ženy od Miloše Zeta. Naproti jedinému vchodu do areálu skrz val jsou do desky vytesány verše Miroslava Floriana.
- ZASTAV SE NA CHVÍLI
- KREV NAŠE VSTOUPILA DO TÉTO ZEMĚ
- ALE MY ZNOVU SE VZPŘÍMILI
V české literatuře vypodobnila popravy na kobyliské střelnici Marie Pujmanová na osudu jedné z fiktivních postav románu Život proti smrti.
Fotogalerie [editovat]
-
Kříž a plastika od Miloše Zeta
-
Mozaika na místě bývalých koníren
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 121.
- ↑ Usnesení vlády ČSR č. 70/78 ze dne 24.2.1978 o prohlášení některých nejvýznamnějších kulturních památek za národní kulturní památky
Externí odkazy [editovat]
- Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII Historie střelnice, seznamy popravených podle data i podle příjmení, fotogalerie
