Holešovická přeložka

Holešovická přeložka
Most přes Vltavu na Holešovické přeložce
Číslo	090, 091
Počet kolejí	2
Průběh trati
Legenda Trať 011, trať do P.-Malešic 0,000 Praha-Libeň Nové spojení směr Praha hl. n./Praha M. n. odb. Balabenka směr Praha Vysočany (070, 231) 1,000 Odb. Rokytka estakáda 2,724 Libeňský tunel (331 m) Vltava 4,100 Praha-Holešovice od Prahy Masarykova nádraží 5,186 Odb. Stromovka do Děčína

Holešovická přeložka je dvojkolejná elektrizovaná železniční trať spojující trať 091 Praha – Kralupy nad Vltavou – Ústí nad Labem – Děčín s tratí 011 Praha – Kolín, která byla vybudována v letech 1966 až 1980 nákladem 0,6 miliardy Kčs pro napojení pražského hlavního nádraží na ústeckou trať, stejně jako pro přímou (bezúvraťovou) jízdu vlaků od Kralup nad Vltavou směrem na Kolín, což bylo využíváno hlavně pro mezinárodní vlaky od Drážďan na Bratislavu nebo Vídeň (nyní však opět jezdí tyto vlaky úvratí spojenou s výměnou lokomotivy přes hlavní nádraží). Hlavní část přeložky byla uvedena do provozu 23. prosince 1980.

Na holešovické přeložce leží nádraží Praha-Holešovice, které bylo vybudováno jako plnohodnotné mezinárodní nádraží pro vlaky, které na území Prahy zastaví pouze jednou.

Holešovická přeložka má velký význam pro nákladní dopravu jako součást nákladního obchvatu centra města, využívají ji některé mezinárodní rychlíky, vnitrostátní rychlíky a od 19. dubna 2004 i tzv. městská linka Praha-Libeň – Praha-Holešovice – Roztoky u Prahy, označovaná v knižním jízdním řádu ML, od 9. prosince 2007 také jako linka S 41 příměstského železničního systému Esko Praha.

Trasu projektoval Státní ústav dopravního projektování, středisko 01 (hlavní inženýr projektu Ing. Oldřich Steklý), investorem byla Správa přestavby železničního uzlu Praha, dodavateli Stavby silnic a železnic Praha a Vojenské stavby Praha.

Trasování

Trať začíná odbočkou Stromovka, která odbočuje za stanicí Praha-Bubeneč z trati 091 Kralupy nad Vltavou - Praha. Dále tato trať prochází stanicí Praha-Holešovice a pokračuje na most přes Vltavu a tunelem pod Bílou skálou (délka 331 metrů, ražen klasicky v letech 1966–1975) do Libně k odbočce Rokytka. Odtud pokračuje do stanice Praha-Libeň, nebo mohou vlaky odbočit na Nové spojení směrem do stanice Hlavní nádraží.

Roku 1979 byla navíc zprovozněna též jednokolejná spojka mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha-Vysočany, která v oblouku z nádraží Praha-Libeň až na mosty u Balabenky vede souběžně s dvěma kolejemi holešovické přeložky, ve zbývající části k nádraží Praha-Vysočany pak souběžně s tratěmi 071 a 231.

Mosty

• Holešovický železniční most – délka 431,5 metrů, 5 polí s osovou vzdáleností kruhových pilířů 77,5 m a nosnou konstrukcí rámovou (dvoukloubový rám s šikmými stojkami s rozpětím 73 m) budovanou nad řekou letmou betonáží.
• Estakáda přes údolí Rokytky – délka 410 metrů, 13 poli skladebné délky 30 a 33 m s nosnou konstrukcí ze tří vzájemně spojených prefabrikovaných nosníků tvaru I pod kolejí, uloženou na vysokých rámových pilířích se šikmými stojkami.
• Mosty na Balabence – střední pole tvoří ocelová komorová konstrukce skladebné délky 48 m spřažená s prefabrikovanými deskami vysokopevnostními šrouby. Krajní pole tvoří předpjaté nosné konstrukce z připravované typizace. Opěry jsou předsypané montované krabicové, založené na násypu.

Související články

• Železniční doprava v pražské aglomeraci
• Pražský železniční uzel
• Pražská integrovaná doprava

Externí odkazy

• Holešovická přeložka, SUDOP Praha a. s., projekty a realizace