Emil Přikryl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. akad. arch. Emil Přikryl
Ing. akad. arch. Emil Přikryl (2023)
Ing. akad. arch. Emil Přikryl (2023)
Narození28. prosince 1945 (78 let)
Bílovec, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníFakulta architektury ČVUT, Škola architektury AVU
Povoláníarchitekt, vysokoškolský pedagog
Významná dílaNákupní středisko Uran, Česká Lípa
Galerie Benedikta Rejta, Louny
OceněníPocta České komory architektů, Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2012)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Přikryl (* 28. prosince 1945, Bílovec) je český architekt a profesor v Ateliéru architektonické tvorby Akademie výtvarných umění v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině malíře a učitele výtvarné výchovy. V letech 1962–1968 vystudoval fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze v ateliéru profesora Františka Cubra. V roce 1968 se František Cubr stal profesorem Školy architektury AVU. Emil Přikryl pokračoval ve studiu na AVU v letech 1968–1970 a 1971–1972. Současně se stal v roce 1969 členem Školky SIALu pod vedením Karla Hubáčka. V SIALU byli jeho kolegy například John Eisler, Miroslav Masák, Martin Rajniš a Jiří Suchomel.

V roce 1982 pracoval půl roku v ateliéru Josefa Paula Kleihuese v Západním Berlíně. V Západním Berlíně také realizoval se svými kolegy ze SIALU sociální bytový dům pro IBA (Internationale Bauausstellung) Berlin.

V roce 1990 opustil SIAL a byl jmenován docentem na Škole architektury AVU, kde působil do roku 2018. V roce 1991 byl jmenován profesorem. Ve stejném roce vystavoval se svými studenty na Benátském bienále.

V roce 2010 byl v galerii v Lounech za celoživotní dílo a charakterní postoje vyznamenán Poctou České komory architektů. Nejvyšším oceněním v oboru v České republice.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nákupní středisko Uran, Česká Lípa, nyní obchodní dům Banco.
Galerie Benedikta Rejta, Louny

Realizace[editovat | editovat zdroj]

  • Rodinný dům Věry Chytilové, Praha 7-Troja, čp. 619, Pod Havránkou 22, projekt 1970–1972, realizace 1974–1975[1]
  • Rodinný dům manželů Širůčkových, Bílovec, čp. 899, Za nemocnicí 17, projekt 1975, realizace 1975–1981[2][3]
  • Nákupní středisko Uran, Česká Lípa, Dr. Edvarda Beneše, čp. 2662, projekt 1980, realizace 1980–1983
  • Sociální bytový dům IBA, Západní Berlín, Kreuzberg, Lindenstrasse, projekt 1983, realizace 1984–1985, spoluautoři: John Eisler, Jiří Suchomel[4]
  • Rodinný dům manželů Dreslerových, Bílovec, čp. 1023, Labuť 27, projekt 1989–1990, realizace 1990–1992,[2][3]
  • Rekonstrukce Galerie Benedikta Rejta, Louny, čp. 34, Pivovarská ulice 29,
  • Zahradní domek manželů Stanovských, Bílovec, osada Rozkvět 79, projekt 1995, realizace 1995–1997,[2]

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kolektiv autorů: Praha – architektura XX. století, Praha : Zlatý řez, 1998, ISBN 80-901562-3-1, str. 142
  2. a b c KOUBOVÁ, Marta. Domy Emila Přikryla v Bílovci. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis : Facultas Philosophica. Philosophica - Aesthetica. 16, Historia artium. 2. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-10-27. ISBN 80-7067-810-0. (česky, německé resumé) Archivováno 27. 10. 2005 na Wayback Machine.
  3. a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 201. 
  4. WÖRNER, Martin; MILLENSCHOTT, Doris; HÜTER, Karl-Heinz. Architekturführer Berlin. 3., přepracované a rozšířené vyd. Berlin: Reimer, 1991. ISBN 3-496-00999-3. S. 155–157. (německy) 
  5. Pocta ČKA 2009 profesoru Emilu Přikrylovi. www.earch.cz [online]. [cit. 2011-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-06. 
  6. Cenu Ministerstva kultury za architekturu má letos profesor Emil Přikryl. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-11-10 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • In: Soňa Ryndová. Emil Přikryl a jeho škola. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 1995.
  • Emil Přikryl a jeho škola. Praha: Arbor vitae, Česká komora architektů, 2010. 112 s. ISBN 978-80-87164-44-0. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]