Štěpán Zálešák

Štěpán Zálešák
Narození	9. ledna 1874 ; Bánov; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. října 1945 (ve věku 71 let) ; Praha; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	sochař, učitel, loutkář a řezbář
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán Zálešák (9. ledna 1874, Bánov^[2] – 30. října 1945, Praha) byl český sochař a řezbář. Specializoval se především na sakrální umění, věnoval se i restaurátorským pracím. Jeho díla zdobí mnoho českých chrámů a kostelů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Štěpán Zálešák absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí (1888–1892), obor ornamentální řezbářství pod vedením prof. Aloise Balána a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1892–1898), obor řezbářství u prof. Jana Kastnera. V letech 1898–1912 pracoval ve vlastním atelieru v Praze v Říční ulici. V roce 1912 se stal nástupcem prof. Kastnera († 1912) na Uměleckoprůmyslové škole, kde působil do roku 1934. Je pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Bánov[editovat | editovat zdroj]

socha sv. Josefa, fara v Bánově

Kolín nad Labem[editovat | editovat zdroj]

chrliče a tympanon nad hlavním portálem při rekonstrukci kostela sv. Bartoloměje (1908)
Madona pro hřbitovní kostel, keramika
novogotický oltář se sochami Madony a sv. Václava po stranách vítězného oblouku, kostel sv. Bartoloměje v Třebovli u Kolína nad Labem

Kouřim[editovat | editovat zdroj]

kříž se sochami Panny Marie a sv. Jana, hlavní oltář gotického kostela sv. Štěpána (1907)
oltář se sochami Panny Marie a andělů, severní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)
oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého mezi dvěma anděli, jižní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)

Kutná Hora[editovat | editovat zdroj]

Archa Večeře Páně (1903) – 4 reliéfy: sv. Václav, Vojtěch, Cyril a Metoděj – hlavní oltář kostela sv. Barbory
sochy sv. Cyrila a Metoděje, kostel Panny Marie na Náměti
oltář v kapli Nejsvětějšího srdce Páně, klášter řádu sv. Voršily

Praha[editovat | editovat zdroj]

Vyšehrad

bronzová busta probošta Václava Štulce (1910), Štulcova zahrada
tympanon Poslední soud nad hlavními vchodovými dveřmi kostela sv. Petra a Pavla (1901)
sochy sv. Petra a Pavla pro hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla (1903)
Ukřižování se sv. Lohengrinem, v interiéru kostela sv. Petra a Pavla
boční oltář Král Králů (20. léta), skupina soch z lipového dřeva, pozlaceno, kostel sv. Petra a Pavla

Pražský hrad

střední dveře a stěny v podkruchtí Wolhmutovy kruchty s řezbami na motiv sv. Cyrila a Metoděje (1928), dubové dřevo, katedrála sv. Víta

Vinohrady

dva postranní oltáře v kostele sv. Ludmily
spolupráce na hlavním oltáři v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad

Holešovice

plastiky sv. Bartoloměje, sv. Václava, 8 andělů, dva klečící andělé a Kristus na kříži (1912), hlavní oltář novogotického kostela sv. Antonína
andělé s korunou pro boční oltář kostela sv. Antonína

Žižkov

práce na průčelí i interiéru kostela sv. Prokopa na Žižkově (1910)
- sochy sv. Cyrila a Metoděje, hlavní oltář
- boční oltář Panny Marie s deskovými výjevy z jejího života
- boční oltář Božského srdce Páně s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise

Ostatní části

Pražský městský znak (1926), vyřezán podle návrhu prof. V. Vojtíška a prof. F. Kysely – shořel při požáru Staroměstské radnice za pražského povstání v roce 1945
Plastika Útěcha zhotovena pro vlastní hrob – z hrobu byla ukradena v roce 1993

Uherský Brod[editovat | editovat zdroj]

práce z pozůstalosti uložené v depozitáři Muzea Jana Ámose Komenského

Velehrad[editovat | editovat zdroj]

socha sv. Josefa, boční loď chrámu
rám pro obraz Madony od Emanuela Dítěte, řezbářská práce

Další místa mimo Prahu[editovat | editovat zdroj]

dřevořezba Pieta v kapli Panny Marie Bolestné u hřbitova v Berouně
sv. Jan, kostel v Brně-Králově Poli (1908)
socha sv. Jana Evangelisty na kazatelně, kostel Panny Marie v Ostravě Mariánských Horách (1909)
Křížová cesta, kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě (1910)
sochy sv. Gotharda, Jana Křtitele, sv. Václava, sv. Ludmily, pískovec (1910) – západní průčelí kostela sv. Gotharda v Českém Brodě
socha Madony, pískovec – západní průčelí děkanského kostela sv. Jiljí v Nymburce
práce na hlavním oltáři kostela sv. Petra a Pavla, Budeč

Drobné plastiky[editovat | editovat zdroj]

Mateřská láska, Marie s ovečkou, Malá chůva, Ovčáček, Chlapci se psem
sochy Madony, světců a světic, církevních hodnostářů

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Madona
Sv. Cyril a Metoděj
Sv. Josef
Koupel

Rod Zálešáků[editovat | editovat zdroj]

Sochař Štěpán Zálešák měl sice tři dcery, ale jméno Zálešák přesto nezmizelo ze světa umění. Pod jménem Zálešák / Zálešáková se umění věnují jeho vzdálenější příbuzní.