Otakar Hřímalý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Otakar Hřímalý, Отакар Гржимали (20. prosince 1883, Černovice (Ukrajina)10. července 1945, Praha) byl český hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hudební rodiny Hřímalých. Jeho otec byl hudební skladatel Vojtěch Hřímalý mladší a strýcem houslista Jan Hřímalý. Po studiích na gymnáziu v Černovcích (tehdy součást Rakousko-Uherska) odešel do Vídně, kde studoval na filozofické fakultě a na konzervatoři. Po studiích působil v Moskvě jako sbormistr opery a dirigent operního oddělení Moskevské konzervatoře.

Po Říjnové revoluci se stal dirigentem Velkého divadla v Moskvě a inspektorem hudby v Lidovém komisariátu národní osvěty. V těchto funkcích pracoval do roku 1922. Poté se vrátil do Černovců, kde byl profesorem hudby a ředitelem hudebního ústavu Societatea filarmonică. V této době byl na vrcholu svých tvůrčích schopností a vznikla zde většina jeho díla.

Na počátku 2. světové války obsadila Bukovinu sovětská vojska a Hřímalý se uchýlil do Prahy. Stal se profesorem klavíru a nauky o hudebních nástrojích na Pražské konzervatoři. Od roku 1943 vyučoval i skladbu a další teoretické předměty.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl skladatelem romantického zaměření, nejen co do volby témat, ale i co do kompoziční a instrumentační techniky. Jeho dílo vycházelo zejména z ruského a rumunského prostředí. V Čechách nemělo velký ohlas.

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 7 symfonií (Sedmá symfonie z roku 1944 je jeho posledním dílem)
  • Ganymed (symfonická báseň, 1908)
  • Variace na ruské téma Ej, uchněm (1920)
  • Fantasie capriccio op. 9 (1915)
  • Houslový koncert op. 29 (1930)
  • Klavírní koncert op. 30 (1933)
  • Concertino na rumunské téma op. 32
  • Symfonická suita pro velký orchestr (1940)

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Hlad op. 14 (kantáta, 1921)
  • Idyla Bílého lotosu (opera, 1922)
  • Ballades des cloches op. 24 (kantáta pro ženský sbor a orchestr, 1929)
  • Žalm op. 25 (kantáta pro ženský sbor a orchestr, 1929)

Balety[editovat | editovat zdroj]

  • Souboj s přízrakem (1942)
  • Příběhy čertíka (1943)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Sonata pro klavír op. 2(1909)
  • Smyčcový kvartet op. 4 (1910)
  • Sonáta pro housle a klavír op. 5 (1911)
  • Préludes op. 6 (klavír, 1911)
  • Variace na vlastní téma op. 8 (klavír, 1912)
  • 7 pohádek op. 10 (klavír, 1918)
  • Smyčcový kvartet op. 11 (1928)
  • Klavírní kvintet op. 12 (1919)
  • Sonata pro klavír op.15 (1922)
  • Sonata pro klavír op. 16 (1922)
  • Mélodies et impressions op. 17 (klavír, 1922)
  • Sonáta pro violoncello a klavír op. 19 (1923)
  • Smyčcový kvintet op. 22 (1924)
  • Koncertní parafráze na Straussovy valčíky op. 26 (2 klavíry, 1929)
  • Sonáta pro housle a klavír op. 28 (1930)
  • Klavírní kvartet op. 35 (1938)


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Alfred Baumgartner: Propyläen Welt der Musik. Band 3: Hauff - Menalt. Propyläen-Verlag, Berlin 1989, ISBN 3-549-07833-1, S. 143

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]