Zinaida Nikolajevna Gippius

Zinaida Nikolajevna Gippius
Zinaida Nikolajevna Gippius v roce 1914 fotografie: Karl Bulla
Narození	20. listopad greg. / 8. listopad 1869jul., Beljov, Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	9. září 1945 (ve věku 75 let) Paříž Francie Francie
Povolání	básnířka, spisovatelka, kritička
Národnost	ruská
Literární hnutí	symbolismus
Manžel/Manželka	Dmitrij Sergejevič Merežkovskij
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny

Zinaida Nikolajevna Gippius (Merežkovskaja) (rusky: Зинаи́да Никола́евна Ги́ппиус (po muži Мережко́вская) 20. listopad ^greg. / 8. listopad ^jul. 1869, Beljov, Tulská gubernie (Белев – Тульская губерния), Rusko - 9. září 1945, Paříž, Francie) byla ruská symbolistická básnířka, spisovatelka, kritička a autorka divadelních her.

Život

Zinaida Nikolajevna Gippius v mužských šatech, 1897

zleva: Zinaida Gippius, Dmitrij Filosofov, Dmitrij Merežkovskij, asi 1914

zleva: Dmitrij Filosofov, Dmitrij Merežkovskij, Zinaida Gippius, Vladimír Zlobin, přelom let 1919-1920

Narodila se v německé rodině, která se usadila v Rusku. Její otec byl právník ve státní službě, její matka byla dcerou policejního náčelníka v Jekatěrinburgu. Zinaida byla nejstarší ze čtyř dcer. Po přestěhování do Moskvy se záhy projevila u otce začínající tuberkulóza. Rodina se poté často stěhovala, aby pro něho nalezla příhodné podnebí a co nejlepší lékařskou péči. V roce 1881 otec zemřel. Matka poté žila s dcerami v Moskvě, Jaltě a Tiflisu (dnes Tbilisi). Vzhledem k tomuto častému stěhování měla Zinaida nesystematické domácí vzdělání. Velmi se ale zajímala o literaturu, poezii, hudbu, malířství, tanec a jízdu na koni.

V roce 1889 se provdala za spisovatele Dmitrije Sergejevič Merežkovského. Po svatbě přesídlili do Petrohradu , kde vedla ve svém bytu přední literární salon. Jeho návštěvníky byli například: Andrej Bělyj, Nikolaj Berďajev, Alexandr Alexandrovič Blok, Valerij Brjusov, Vjačeslav Ivanovič Ivanov, Vasilij Rozanov, Fjodor Sologub a další. Po roce 1905 emigrovala spolu s manželem na dva roky do Paříže.

V roce 1920 emigrovala do Paříže, kde v roce 1945 zemřela.

Dílo

Debutovala v roce 1888 v symbolistickém časopisu Severnyj vestnik (rusky: Северный вестник). První literární kritiky otiskuje v časopisu Mir iskusstva (Мир иску́сства) v letech 1899-1901. S manželem vydávali časopis Nová cesta (Новый путь). V tomto časopisu otiskl své první verše např. Alexandr Alexandrovič Blok.

Spisy

Próza

• Novyje ljudi (Новые люди, 1896, Noví lidé), povídky
• Zerkala (Зеркала, 1898, Zdcadla), povídky
• Zlatocvet (Златоцвет, 1898, Zlatý květ)
• Treťja kniga rasskazov (Третья книга рассказов, 1902, Třetí kniha povídek)
• Alyj meč (Алый меч, 1906, Rudý meč), povídky
• Čortova kukla (Чертова кукла, 1911, Čertova loutka)

Básně

• Sobranije stichov (Sebrané básně, 1. díl 1889-1903, vyšlo: 1904, 2. díl 1904-1910, vyšlo 1910)
• Poslednije stichi, 1914-1918 (1918, Poslední básně)

Drama

• Makov cvet (Маков цвет, 1908, Makový květ, spoluautoři: Dmitrij Sergejevič Merežkovskij, Dmitrij Filosofov)

Memoáry

• Živyje lica (Живыя лица, Živé tváře, 1. díl 1925, 2. díl 1926)
• Dmitrij Merežkovskij ,(Дмитрий Мережкоский, 1951)
• Petrohradské deníky 1914-1919 (Петербургские дневники 1914–1919, 1982)

Kritika

Pod pseudonymem Anton Krajnij (Антон Крайний nebo Крайный) vydávala velmi zaujaté kritiky. Výběr z nich vyšel později pod názvem:

• Literaturnyj dněvnik (Литературный дневник. 1899–1907), výběr kritik, vyšlo 1908

České překlady

• Noví lidé, povídky, překlad Jan Stenhart, KDA, svazek 32, Praha, Kamilla Neumannová, 1907
• Zlatokvět, překlad Stanislav Minařík, Praha, Josef Richard Vilímek, 1913
• Makový květ, drama o čtyřech dějstvích (spoluautoři: Dmitrij Sergejevič Merežkovskij, Dmitrij Filosofov); překlad: Žofie Pohorská, Praha, Bedřich Kočí, 1919
• Svatý hřích, překlad Miroslav Staněk, Praha, Havran, 2002, ISBN 80-86515-12-5
• Poslední básně. překlad Jakub Kostelník; doslov napsal Ivo Pospíšil. 1. vyd. Praha, BB art, 2005, ISBN 80-7341-445-7.

Odkazy

Související články

• Symbolismus

Externí odkazy

• heslo Gippius Zinaida Nikolajevna. In Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha : Jan Otto, 1888-1909.
• Pavel Klein: Zinajda Nikolajevna Gippius(ová) – život a dílo
• Pavel Klein: Zinajda Nikolajevna Gippius – bibliografický soupis prací
• Pavel Klein: Analýza dramatického textu Z. N. Gippiusové Makový květ
• (rusky) díla na stránce Библиотека Максима Мошкова
• (rusky) dílo na stránce Litera_ru
• (anglicky) AMHERST CENTER FOR RUSSIAN CULTURE
• (anglicky) životopis v angličtině

Literatura

• SVATOŇ, Vladimír. heslo Gippiusová, Zinaida Nikolajevna. In Milan Hrala a kol.. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha : Odeon, 1978. Svazek I (A-K), s. 408.
• Miroslav Staněk: Doslov in: Svatý hřích, 2002