Wilhelm Wied

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vilém
Albánský kníže
Wilhem Weid
Doba vlády 7. březen 1914 - 3. září 1914
Úplné jméno Wilhelm Friedrich Heinrich
Narození 26. březen 1876
Neuwied, Německé císařství
Úmrtí 18. duben 1945
Predeal, Rumunské království
Manželky Sofie Schönburg-Waldenburg
Dynastie Weidové
Kníže Vilém s chotí

Princ Vilém Weid nebo Wilhelm Weid, celým jménem Wilhelm Friedrich Heinrich (26. března 1876 - 18. dubna 1945), byl albánským knížetem od 7. března, 1914 do 3. září 1914. Nominálně byl vládcem Albánie do ledna roku 1925, kdy byla vyhlášena republika.

V Albánii bývá nazýván jako Skanderberg II. k poctě Skanderbega, významné postavy albánských dějin.[1]

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Neuwiedu, jako třetí syn Viléma, pátého weidského knížete (bratra rumunské královny Alžběty), a jeho ženy princezny Marie Nizozemské (sestra královny Louisy Švédské).

Princ Vilém sloužil jako důstojník pruské kavalérie, předtím než se stal kapitánem Německého generálního šábu v roce 1911.[2]

Kandidatura na albánský trůn[editovat | editovat zdroj]

Albánie vyhlásila 28. listopadu 1912 nezávislost a stala se republikou. Požadavek na vytvoření autonomního státu, který předložili představitelé země osmanské vládě, její ministři přijali. 17. prosince 1912 pak evropské mocnosti přiznaly zemi autonomní status pod svrchovaností sultána. V Londýně byla 29. července 1913 podepsána mírová smlouva, která Albánii již stanovila definitivně jako autonomní, suverénní a dědičné knížectví, jehož existence a neutralita byla garantována šesti velmocemi (Rakousko-Uhersko, Německo, Francie, Itálie, Spojené království a Rusko) a do zvolení knížete měla nejvyšší moc vykonávat Mezinárodní kontrolní komise(MKK). Jako zájemci o albánský knížecí trůn se přihlásili např. italský markýz Giovanni Kastriota Skanderberg d´Auletta nebo španělský šlechtic Don Juan de Alandro Kastrioti y Perez de Velasco, kteří odvozovali svůj původ od hrdinného Skadenberga, neměli však podporu velmocí a tak nepřicházeli v úvahu. Stejně dopadli i kandidáti z Albánie nebo černohorský král Nikola, neuspěli však ani kandidáti velmocí, většinou katolíci. Úspěšně dopadl až Wilhelm Weid z Neuwiedu z Porýní, jehož matkou byla nizozemská princezna a jeho vzdáleným příbuzným byl císař Vilém II., rozhodujícím faktorem pro něj bylo to, že byl protestant a tedy přijatelný pro všechny.

Kníže Albánský[editovat | editovat zdroj]

Kníže Vilém a jeho žena Sofie přijíždí roku 1914 do Albánie

Wilhelm Weid dorazil do Albánie 7. března 1914 a za své sídelní město si vybral přístav Durrës(Drač); tak začala dvousetdenní vláda Viléma Weida v Albánii.

Nedlouho po vyhlášení nezávislosti Albánie však vypukla První světová válka a členové MKK jeden po druhém začali i s vojenskými jednotkami Albánii opouštět. Knížeti posléze došly finance a při muslimské vzpouře, která dorazila do Durresu, hledal úkryt na palubě italské lodi Misurata, což v očích Albánců velmi snížilo jeho prestiž.

V zahraničí a diplomatické korespondenci byl uváděn jako Suverénní kníže, ale v Albánii byl označovaný jako mbret (neboli král).

Jeho celý titul byl:

Z milosti velmocí a vůle lidu Albánský kníže.

Exil a smrt[editovat | editovat zdroj]

Po definitivním odchodu členů MKK a jejich jednotek, nenacházeje východisko, vydal předtím, než se opět nalodil na loď Misurata prohlášení; v něm Albáncům sdělil, že neabdikuje, ale opouští zemi proto, že mu poměry neumožňují její řádnou správu. Kníže vyjádřil přesvědčení, že během jeho dočasné nepřítomnosti "si bude moci lid v klidu rozmyslet a najít pro sebe správnou cestu". Weid nejprve odcestoval do Rumunska a posléze byl jako major německé armády poslán na frontu do Flander, což ho zdiskreditovalo jako neutrální osobu schopnou vykonávat funkci vladaře Albánie především v očích Dohody.

V roce 1924 byla v Albánii vyhlášena republika a 31. ledna 1925 tím definitivně končí jeho byť již pouze nominální vláda v Albánii.

Když v roce 1928 prezident Ahmet Zogu obnovil monarchii a prohlásil se králem, kníže Wilhelm znovu potvrdil svůj nárok na trůn pro sebe a své dědice.

Kníže Vilém Weid zemřel 18. dubna 1945 v Predealu v Rumunsku. Je pohřben v Bukurešti.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

30. listopadu 1906 si ve Waldenburgu v Sasku vzal za ženu princeznu Sofii Schönburg-Waldenburg (1885-1936). Měli spolu 2 děti:

  • Princezna Marie Eleonora (1909-1956)
  • Dědičný princ Karel Viktor (1913-1973).

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
  1. PEARSON, Owen. Albania in the Twentieth Century: a history. [s.l.] : I.B. Tauris, 2006. ISBN 1845110137. S. 568. (anglicky) 
  2. PEARSON, Owen. Albania in the Twentieth Century: a history. [s.l.] : I.B. Tauris, 2006. ISBN 1845110137. S. 50, 64, 292. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William, Prince of Albania na anglické Wikipedii.

Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Albánský kníže
7. březen3. září 1914
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Albánský kníže v exilu
19141945
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Viktor