Theodor Haecker (4. června 1879 Eberbach, Württemberg) – 9. dubna 1945 Usterbach u Augsburgu) byl německý katolický spisovatel, překladatel a personalistický myslitel, významný představitel odporu proti nacismu.
Heacker se narodil v úřednické rodině, vyrůstal v Esslingen, nedokončil gymnázium a pracoval v různých redakcích. Roku 1905 se přestěhoval do Mnichova, kde udělal maturitu a navštěvoval univerzitní přednášky. Překládal Vergiliovy básně, díla Sorena Kierkegaarda a kardinála J. H. Newmana a roku 1921 konvertoval ke katolictví. Publikoval v časopise Hochland a velmi brzy se dostal do sporu s nastupujícím nacismem. Od roku 1936 měl zákaz publikovat a veřejně vystupovat a psal si jen deníky (Tage- und Nachtbücher), významný obraz vnitřní emigrace v Německu. Za války přednášel na schůzkách studentské skupiny Bílá růže, která vydávala protinacistické letáky; šest jejích členů (mimo jiné Hans Scholl a Sophie Scholl) za to bylo roku 1943 popraveno. Když Haeckerův mnichovský byt zničily bomby, uchýlil se na vesnici, kde krátce před koncem války zemřel.[1] Po válce měly jeho spisy velký vliv, zejména deníky. Haeckera vysoko cenil básník T. S. Eliot a Heinrich Böll si zvolil jako název románu "Kdes byl, Adame?" citát z Th. Haeckera.
- Satire und Polemik (Satira a polemika, 1922)
- Christentum und Kultur (Křesťanství a kultura, 1927
- Wahrheit und Leben (Pravda a život, 1930)
- Vergil, Vater des Abendlandes (Vergilius, Otec západu, 1931)
- Der Begriff der Wahrheit bei Sören Kierkegaard (Pojem pravdy u S. Kierkegaarda, 1932)
- Was ist der Mensch? (Co je člověk?, 1933)
- Schöpfer und Schöpfung (Stvořitel a stvoření, 1934)
- Der Christ und die Geschichte (Křesťan a dějiny, 1935)
- Tag- und Nachtbücher: 1939 bis 1945 (Deníky, 1947)
- Gesammelte Werke (Sebrané spisy, 5 sv., 1958-67)
| „ |
Nenávist je poslední Zjevení odpadlých duchů, logika zrušení. Ale také zrušení logiky. |
“ |
| — Tag- und Nachtbücher. 1947, str. 283. |
| „ |
Nedůvěřuj žádné radosti, pokud v ní není kus vděčnosti. |
“ |
| — Str. 11. |
| „ |
Světová katastrofa se dá využít k ledačemu, třeba jako alibi před Bohem. – „Kdes byl, Adame?“ – „Ve světové válce.“ |
“ |
| — Str. 51. |
- ↑ http://www.bautz.de/bbkl/h/haecker_t.shtml
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Th. Haecker, Co je člověk? Praha: Vyšehrad 1940 - 172 s.
- Th. Haecker, Pravda a život. Stará Říše: Josef Florián, 1947 - 57 s
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Haecker na německé Wikipedii.
