Karel Bondy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
otec Max Bondy
matka Žofie Anscherlik
manželka Zdena Zafouková
sestra Emile Bondy
sestra Ruda Bondy
dědeček Filip Bondy
babička Terezie Aronová

JUDr. Karel Bondy (21. prosince 1906 v Praze - 21. ledna (nebo 22. ledna) 1945 v Brandenburgu v Německu) byl český podnikatel, advokát, finančník, politik a odbojář.

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze jako syn Maxe Bondyho a Žofie Anscherlik (byl zároveň vnukem českého rabína Dr. Filipa Bondyho). Za studentských let činný v levicovém Etickém hnutí československého studentstva. Několik let pokladník spolku studentů práva Všehrd. Působil také jako funkcionář ČSSD[1] a organizace YMCA. Též byl členem řádu svobodných zednářů.

Dospělost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1936 začal pracovat jako advokát. Činný byl i jako tajemník organizace pomáhající emigrantům prchajícím před nacismem z Německa a jako předseda pražského Společenského klubu. Na podzim 1938 byl pro svůj židovský původ ze Společenského klubu vyloučen. Zároveň ztratil i své členství v advokátní komoře.[2]

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Přestože měl možnost po okupaci Československa odejít do emigrace (měl afidavit do Anglie a vízum do Francie), rozhodl se v okupovaném Československu zůstat.

Začátkem září 1938, když byly vládou zveřejněny podrobnosti tzv. čtvrtého plánu českoněmeckého vyrovnání, vznikl z odporu veřejnosti Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), který se později přetvořil v odbojovou organizaci. Karel Bondy působil jako člen jeho prvního a druhého vedení až do října 1941, kdy byl za svou činnost zatčen gestapem.

Činnost v odboji[editovat | editovat zdroj]

Do ilegality odešel poté, co byl propuštěn po svém prvním zatčení. Spolupracoval s několika odbojovými skupinami; skupinou Pešlovou, poté se skupinou profesora Čížka a se skupinou profesora Jankovce. Soustřeďoval se na organizační a zpravodajskou činnost, organizoval ilegální odchody do zahraničí, podílel se i na vybudování rádiového spojení s Londýnem a pomáhal ukrývat osoby pronásledované gestapem.

Autorsky se podílel na formulování programu odbojové skupiny Za svobodu. Byl členem společného vedení ÚVODu.

Během své ilegální činnosti Bondy užíval různá krycí jména, z nichž nejčastější byl Evžen Březina, dále Vyskočil, Šavrda, Dobrnický, Čermák aj.

Gestapo dlouho pátralo po Březinovi. Vyšetřovatelé gestapa nevěděli, že se jedná o krycí jméno JUDr. Bondyho (o němž se dlouho domnívali, že odjel do ciziny). Teprve po Krásově zatčení bylo již jisté, že mu je gestapo na stopě. U jeho paní JUDr. Zafoukové-Müllerové pátrali po fotografiích, což bylo neklamnou známkou, že vědí, po kom pátrají. JUDr. Bondy byl varován a paní Mileně Fischerové-Balcarové sdělil ještě den před svým zatčením, že po zařízení všeho potřebného zmizí.

Zatčení[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl zatčen několik dní po okupaci. Důvodem byla jeho pomoc německým emigrantům. Po necelých třech týdnech byl ale propuštěn. Dne 20. října 1941 byl u karlínského viaduktu přepadovým oddílem gestapa zatčen podruhé a odvezen do Pečkárny, kde byl vyslýchán a mučen. Byl zadržen tak rychle, že nestačil požít jed, který měl pro ten případ vždy u sebe. Poté byl vězněn na Karlově náměstí a posléze na Pankráci. Většinou byl v samovazbě.

V červnu 1944 byl odvezen do Gollnova, kde se mu vedlo poměrně dobře.

24. října 1944 byl soudem v Drážďanech jako Žid vyloučen z procesu s K. J. Benešem a Ing. Bulíčkem. 14. listopadu 1944 byl odsouzen zvláštním senátem v Berlíně k trestu smrti. Spolu s ním byli souzeni doc. Josef Fischer, dr. V. Kaufmann a Anna Pollertová, pracovnice Ženské národní rady, která této skupině opatřovala a financovala řadu ilegálních bytů.

Koncem roku 1944 byl převezen do vězení v Neubrandenburgu. Byl popraven ve Winterfeldhalle v Neu Brandenburgu, v rámci nacistické strategie likvidace osobností demokratických elit dříve, než budou osvobozeny (podobně byl popraven Dietrich Bonhoeffer nebo někteří členové Bílé růže).

Datum popravy[editovat | editovat zdroj]

Datum Bondyho popravy (a tedy smrti) je uváděno 21. ledna 1945[3][4] nebo 22. ledna 1945.[5][6]. Jakožto osoba židovského původu byl prakticky s jistotou popraven oběšením.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.cssd.cz/o-nas/s10252/a10263.html
  2. http://web.archive.org/web/20060505141236/http://www.matice-moravska.cz/shcr/zprav042.pdf
  3. http://abart.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=73925
  4. http://www.ideon.cz/jsme/modules.php?name=News&file=article&sid=82
  5. http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-hlavni-mesto-praha/Vojenska-pietni-mista-v-Praze-2
  6. http://archive.is/20120529135539/www.cak.cz/files/174/BA_94_09.doc

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOZKA, Jaroslav. JUDr. Karel Bondy - revolucionář z profese. Praha 1946.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 116.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha : Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 48-49.