Otakar Jaroš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otakar Jaroš
Kapitán Jaroš
Kapitán Jaroš
Narození: 1. srpna 1912
Louny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí: 8. března 1943
Sokolovo Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Civilní činnost: poštovní úředník
Vojenská kariéra
Hodnost: nadporučík i.m. kapitán
Doba služby: 1933 - 1943
Složka: Československá armáda
Velel: 1. rota Prvního československého samostatného praporu v Sovětském Svazu
Války: Druhá světová válka
Vyznamenání: Hrdina Sovětského svazu
Jaroš na památeční sovětské známce

Kapitán in memoriam Otakar Jaroš (1. srpna 1912 Louny8. března 1943 Sokolovo[1]) byl československý důstojník, účastník zahraničního odboje, který padl v bitvě u Sokolova. V květnu roku 1943 byl in memoriam povýšen na kapitána.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině strojvůdce a topiče lokomotiv v Lounech, ovšem prakticky celé dětství prožil v Mělníku. Byl vášnivým sportovcem, navštěvoval Sokol a skautskou organizaci. Studium na mělnickém gymnáziu nedokončil, místo toho absolvoval Vyšší elektrotechnickou školu v Praze. Roku 1933 nastoupil vojenskou službu a vystudoval poddůstojnickou školu v Trnavě, potom školu pro důstojníky v Turnově a od roku 1937 Vojenskou akademii v Hranicích.[2][3] Do roku 1939 byl velitelem telegrafní čety v Prešově.[2]

Působení v Sovětském svazu[editovat | editovat zdroj]

Po uzavření Mnichovské dohody byl demobilizován a působil jako poštovní úředník v Náchodě. V srpnu roku 1939 utekl do Polska, odtud se dostal do Sovětského svazu. Byl jako mnoho jiných internován v táboře Suzdal a Oranky, protože na takové cizince v té době Sovětský svaz coby spojenec nacistického Německa pohlížel jako na nepřátele.[4]

V roce 1941 nastoupil do výcvikového tábora čs. jednotek v Buzuluku. Tam se stal velitelem 1. roty 1. československého samostatného praporu v SSSR.

Vzhledem ke své minulosti důstojníka prvorepublikové československé armády těžce snášel působení politických propagátorů v jednotce.[2] Velmi rád fotografoval a mnohé ze snímků, které pocházejí z Buzuluku, jsou jeho dílem.[5] Po odeslání československé jednotky na frontu bránila jeho první rota vesnici Sokolovo. Zde se 8. března 1943 odehrála těžká bitva, při níž nadporučík Otakar Jaroš padl. Jako vůbec první cizinec byl oceněn in memoriam titulem Hrdina Sovětského svazu, a byl posmrtně povýšen do hodnosti kapitána.[2]

Sochy, pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

Buzuluk – pamětní deska
Louny – pamětní deska, Jarošova ulice čp. 931
Louny – pamětní deska, základní škola
Mělník – pamětní deska, Nerudova ulice, čp. 465 (znovuodhalena 1. 8. 2012)
Mělník – socha, U sadů (před kulturním domem), Oskar Kozák (1958)
Mělník – pomník obětem války (sokolský), Tyršova 96
Náchod – pamětní deska, Masarykovo náměstí, pošta
Sokolovo - válečný hrob padlým vojákům v bitvě o Sokolovo
Tábor – socha, bývalá kasárna Jana Žižky (dnes odcizena)
Turnov – pamětní deska, Skálova ulice, čp.1617
Ústí nad Labem – pomník /pamětní deska, ulice kpt. Jaroše
Bobov, Malá Skála – socha

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otakar Jaroš v databázi padlých příslušníků čs. vojenských jednotek ve 2. světové válce (VHA)
  2. a b c d VYKOUPIL, Libor. Ecce homo - kapitán Otakar Jaroš [online]. Český rozhlas, 2012-8-1, [cit. 2013-03-30]. Dostupné online.  
  3. KAIN, Petr. Kapitán Jaroš: nesnášel komunisty, přesto se stal jejich ikonou. IHNED.cz [online]. 2013-3-8, rev. 2013-3-9. Dostupné online. ISSN - 7693 1213 - 7693.  
  4. Fidler, Jiří: Sokolovo 1943. Malý encyklopedický slovník, Naše vojsko : Praha 2003, ISBN 80-206-0716-1, s. 46–47
  5. Jaroš, Otakar : Remeš, Vladimír Tak fotografoval hrdina Sovětského svazu Otakar Jaroš, Orbis : Praha 1974

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROŽ, Miroslav. Hrdinové od Sokolova : 1. čs. samostatný polní prapor. 2. vyd. Praha : Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2006. 529 s. ISBN 80-7278-365-3.  
  • FIDLER, Jiří. Sokolovo 1943 : malý encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 2004. 119 s. ISBN 80-206-0716-1.  
  • JAROŠ, Otakar. Tak fotografoval hrdina Sovětského svazu Otakar Jaroš. 1. vyd. Praha : Orbis, 1974. 7 + 12 fotografií s.  
  • PEHR, Michal. Ohlédnutí za Otakarem Jarošem. Louny : Digon, 2012. 29 s. ISBN 978-80-87019-18-4.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 590.  
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 281.  
  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945 / kolektiv. 1. vyd. Praha : Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005. 348 s. ISBN 80-7278-233-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Otakar Jaroš ve Wikimedia Commons