Beno Blachut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Beno Blachut
Základní informace
Narození 14. června 1913, Vítkovice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. ledna 1985 (71 roků), Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry opera
Povolání zpěvák
Hlasový obor tenor
Beno Blachut
Beno Blachut
Náhrobky manželů Blachutových a Hakenových
Autogram Beno Blachuta (1983)

Beno Blachut (14. června 1913, Vítkovice, nyní součást Ostravy10. ledna 1985, Praha) byl český operní pěvec, tenorista. Byl držitelem čestných titulů laureát státní ceny, zasloužilý umělec (1958) a národní umělec (1963).

Život[editovat | editovat zdroj]

Beno Blachut se vyučil kotlářem ve Vítkovických železárnách, odkud byl za hospodářské krize v roce 1933 propuštěn. V letech 19351939 studoval zpěv na Pražské konzervatoři u Luise Kadeřábka. Dne 25. prosince 1938 se představil jako Jeník ve Smetanově Prodané nevěstě v Českém divadle v Olomouci, kde byl angažován v sezónách 19391940 a 1940–1941. Od 1. srpna 1941 se stal členem opery Národního divadla v Praze, kde působil až do své smrti.

Blachut byl vynikajícím interpretem především českého repertoáru (B. Smetana: Jeník, Vítek, Vít, Lukáš, Dalibor, Šťáhlav, Michálek, Skřivánek; A. Dvořák: Princ, Jirka, Benda; L. Janáček: Laca Klemeň, Boris, Brouček, Filka Morozov ad.). Ze světového repertoáru ztvárnil např. Mozartova Belmonta, Wagnerova Erika a Waltra Stolzinga, Verdiho Radama a Otella, Pucciniho Cavaradossiho a Rudolfa, Leoncavallova Cania.

Světovou kariéru mu přes několikeré nabídky znemožnil nejprve nacistický a později komunistický režim. Jako člen opery Národního divadla hostoval v Moskvě, Vídni, Helsinkách, Amsterdamu, Edinburghu atd.

Pro Československý rozhlas a firmy Supraphon a Decca pořídil řadu nahrávek árií, písní, operních výstupů i kompletů, např. Dalibor, Hubička, Rusalka, Psohlavci, Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Věc Makropulos, Zápisník zmizelého, Stabat Mater, Svatební košile, Česká mše vánoční ad.

V roce 2001 byla v Praze založena Společnost Beno Blachuta. V roce 2003 vznikl v České televizi dokument Benek, který sleduje životní a umělecké osudy pěvce. V dokumentu je použita řada Blachutových televizních i filmových kreací.

Pohřben je v hrobce na pražském Vyšehradě vedle Antonína Dvořáka.

Nahrávky (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 1. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1993. 112 s. ISBN 80-85819-05-8. S. 20–21.
  • Alexander Buchner: Opera v Praze, Panton, Praha, 1985, str. 177
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 155, 163, 212, 453, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 309, 332.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 52–53.  
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 18831963, Orbis, Praha, 1964, str. 102, 126–8
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 30–1
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 236, 383, 395, 397–8
  • Antonín Král: Národní divadlo 1958 – 1961, Národní divadlo, Praha, 1961, str. 34, 69, 104
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 104.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog. Praha : Libri, 2006. 478–585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 539–541.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]