Karel Handzel
Karel Handzel (24. října 1885 Ostrava – 11. dubna 1948 Praha) (psal se též jako Karel Rafael Handzel) byl autorem povídek a črt z ostravského prostředí,[1] překladatel ze slovanských literatur a novinář.
Obsah |
Život [editovat]
Vystudoval gymnázium v Ostravě, poté češtinu a němčinu na FF UK v Praze; studia ovšem nedokončil a začal pracovat jako novinář a překladatel. V době 1. světové války bojoval v Haliči, pak v Itálii. Po vzniku samostatného Československa začal spolupracovat s týdeníkem Velká Ostrava a sociálně demokratickým listem Duch času. Od roku 1923 působil jako redaktor vládního listu Československá republika, kam psal soudničky, fejetony a sloupky. Od roku 1938 pracoval v ČTK, po 2. světové válce v tiskovém oddělení ministerstva informací.
Dílo [editovat]
Těžiště Handzelovy beletristické tvorby leží v povídkách z ostravského a hornického prostředí (Světélka v přítmí, Klimek). Do jeho tvorby se promítla především skutečnost, že byl členem umělecké obce Koliba, která hlásala příklon ke slovanskému Východu, k tradici Velké Moravy, k lidovému umění a filozofii. Handzel sbíral, literárně stylizoval a posléze vydával pohádky, pověsti, pořekadla, přísloví; stal se také jedním z prvních sběratelů hornického folklóru. Působil také jako překladatel; překládal z polštiny, ukrajinštiny, běloruštiny, slovinštiny a bulharštiny.
V roce 1933 vydal „filmový románek“ Ondruš a Heda.
Literatura [editovat]
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.