Soudnička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Soudnička je krátký literární útvar typu fejetonu či povídky obvykle humorné či satirické povahy, který si za svůj námět bere skutečné události z praktického života zpravidla inspirované konkrétním soudním přelíčením (či jinými jemu podobnými úředními událostmi).

Soudničky bývaly v minulosti oblíbenou součástí nedělní přílohy novin a vyskytovaly se i v humoristických časopisech. Známými autory soudniček v české literatuře byli František Šimeček, Jakub Arbes a Ignát Herrmann (Národní listy), Rudolf Těsnohlídek a Karel Poláček (meziválečné Lidové noviny), Jan Drda, František Němec (České slovo), Jaroslav Hašek (publikoval v různých tiskovinách, některé případy si vymýšlel), ze současných autorů např. Josef Burgr.[1][2]

Velké popularity dosáhly soudničky Zdeňka Galušky Slovácko sa súdí aj nesúdí psané slováckým nářečím a plné vtipných obratů a metafor.[zdroj?] Zajímavé jsou i historické soudničky Zikmunda Wintera, kterým říkal Třísky (Malé historie a třísky, Praha 1987, Středočeské nakladatelství a knihkupectví). Ze starých archívů a kronik vyčetl záznamy o trestání občanů šatlavou pro různé delikty, které uměl popsat stručně a s humorem.[zdroj?]

Soudnička může mít i formu satirické básně či písňového textu. Klasikem tohoto žánru se v oblasti českého folku stal Ivo Jahelka, který se zhudebňování soudniček věnuje systematicky již dlouhou dobu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Deset českých soudniček, informace k pořadu Českého rozhlasu 3 – Vltava, 20. 9. 2007
  2. Původ a vývoj soudniček, informace k pořadu Českého rozhlasu 6, 17. 1. 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]