Stará Bělá
| Stará Bělá | |
|---|---|
 Kostel svatého Jana Nepomuckého | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′41″ s. š., 18°14′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 980 (2021)[1] |
| Rozloha | 13,93 km² |
| Katastrální území | Stará Bělá |
| Nadmořská výška | 255 m n. m. |
| PSČ | 724 00 |
| Počet domů | 1 176 (2011)[2] a 1 283 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Junácká 343/127 724 00 Ostrava posta@starabela.ostrava.cz |
| Starosta | RNDr. Mojmír Krejčíček (nest./STAN) |
| Oficiální web: starabela | |
 | |
  Stará Bělá | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554235 |
| Kód části obce | 414191 |
| Kód k. ú. | 753661 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará Bělá je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Obvod leží asi 10 km jihozápadně od centra Ostravy. Protéká jím potok Starec (původně Bělá).
Historie a pověst[editovat | editovat zdroj]
Stará slovanská osada vznikla pravděpodobně v polovině 13. století, první písemnou zmínku nalezneme v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1272. V roce 1408 obdržel lénem Bělou a Výškovice Hanuš z Bělé – zde se poprvé objevuje jméno Stará Bělá (Antiquo Byele). Posledním majitelem Zábřehu, jehož součástí byly Výškovice a Stará Bělá od roku 1590, byla olomoucká kapitula, která jej držela až do zrušení poddanství v roce 1848. V roce 1941 byla Stará Bělá připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945. V roce 1954 se obec osamostatnila. V roce 1960 byla místní část Cikánka připojená ke Krmelínu a místní část Paseky k Ostravě. Samotná Stará Bělá se součástí Ostravy stala 1. ledna 1975. V obci se dne 20. 8. 1843 narodil český duchovní a hudební skladatel Ludvík Holain (skonal 17. 8. 1916)
Farnost[editovat | editovat zdroj]
Místní farnost je poprvé písemně doložena roku 1506. Spadaly do ní ještě obce Nová Bělá, Proskovice, Výškovice a Krmelín. Výškovice byly od roku 1966 přifařeny k Zábřehu. Původní dřevěný kostelík sv. Mikuláše byl roku 1780 stržen a nahrazen zděným kostelem sv. Jana Nepomuckého. Husův sbor byl v obci postaven roku 1924.
Ve farnosti se narodil 20. 8. 1843 Ludvík Holain (ř. k. kněz, vysvěcen 1869), regenschori u sv. Mořice v Kroměříži a farář v Olomouci-Slavoníně.
V době od 1. 8. 1934 do 30. 9. 1935 byla farnost prvním působištěm novokněze P. Josefa Střídy (1909–1998), v letech 1948–1952 vězně komunistického režimu.
Památky[editovat | editovat zdroj]
V centru města v blízkosti hřbitova a bývalého panského dvora se nachází pozůstatky vodní tvrze zbudované Hanušem z Dětřichovic (Větřkovic u Příbora) kolem roku 1408. Roku 1422 byla tvrz postoupena pánům z Cimburka. První písemná zmínka o tvrzi ve Staré Bělé je však až z roku 1476.[3] Tvrz byla naposled obývána vdovou po Ladislavovi z Kadaně Zuzanou Preissovou z Nového Jičína v první polovině 16. století.[4]
Další památkou je kostel svatého Jana Nepomuckého vysvěcený roku 1801.
Symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 6. 9.1994.
- Znak
V červeném štítě pod červenou hlavou s pěti stříbrnými kroužky tři stříbrné kužely nad červenou patou.
- Prapor
List tvoří tři svislé pruhy v poměru 1:2:1, žerďový a vlající bílý a prostřední opakující znak.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ JIŘÍK, Karel, et al. Dějiny Ostravy. 1. vyd. Ostrava : Sfinga, 1993. 811 s.
- ↑ Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, J. Tichánek a kolektiv, 2006
Literatura[editovat | editovat zdroj]
MAREK, Pavel - MAREK, Václav: Dělník na vinici Páně. Životní příběh kněze Josefa Střídy, faráře ve Vrahovicích a čestného kanovníka. Vyd. Nakl. Kauli Publishing Praha 2020, 1. vyd. 96 s. ISBN 978-80-270-8671-9
P. Josef Střída, s.111-133 in MAREK, Václav - MAREK, Pavel: "Služebníci užiteční". Medailony duchovních pochovaných ve Vrahovicích. Vyd. Nakl. Kauli Publishing Praha 2022, 2. přepracované a rozšířené vydání, 171 s. + 49 s. obr. přílohy. ISBN 978-80-908194-0-5
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Bělský les
- Jarkovský potok
- Křížová cesta (Bělský les)
- Na Honculi
- Pomník letecké nehody
- Václavův pramen
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará Bělá na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Tvrz Stará Bělá
