Evangelický Kristův kostel (Ostrava)
| Evangelický Kristův kostel, Červený kostel |
|
|---|---|
Aktuální pohled na kostel |
|
| Místo | |
| stát |  Česko |
| kraj | Moravskoslezský |
| obec | Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz |
| zeměpisné souřadnice | 49° 50′ 20,9″ s. š., 18° 17′ 13,67″ v. d. |
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| církev | Českobratrská církev evangelická / Slezská církev evangelická augsburského vyznání |
| diecéze | Moravskoslezský seniorát / Ostravsko-karvinský seniorát |
| sbor | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Ostravě / Farní sbor Slezské církve evangelické augsburského vyznání v Ostravě |
| datum posvěcení | 1. listopadu 1907 |
| světitel | brněnský senior dr. Ferdinand Schenner, konsenior Glajcar |
| status | farní kostel |
| Architektonický popis | |
| architekti | Karl Troll, Ludvík Faigl |
| stavební sloh | holandská renesance |
| výstavba | 1905–1907 |
| Specifikace | |
| kapacita | 750 lidí (k sezení) |
| výška | 60 m (věž) |
| stavební materiál | režné cihlové zdivo |
| Odkazy | |
| adresa | Husovo náměstí 702 00 Moravská Ostrava |
| oficiální web | FS ČCE Ostrava / FS SCEAV Ostrava |
 multimediální obsah na Commons |
|
Evangelický Kristův kostel v Ostravě je kostel postavený v letech 1905–1907 ve stylu holandské renesance. Stavba, nazývaná také Červený kostel,[1] patří mezi významné ostravské památky, 3. 5. 1958 byla zařazena na ústřední seznam kulturních památek České republiky.
Obsah |
Historie [editovat]
V srpnu 1904 vypsala evangelická církev architektonickou soutěž na projekt nového kostela. Stavba měla nahradit nevyhovující hřbitovní kapli, která už nestačila rychle rostoucí moravskoostravské protestantské obci. O účast v soutěži byl velký zájem a sešlo se sto návrhů nového svatostánku, které byly v listopadu 1904 vystaveny na ostravské evangelické faře. Nakonec byl vybrán projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla, komisí oceněný druhou cenou. V červenci 1905 byl hotov a vystaven model kostela a v říjnu byl položen základní kámen.
Počátek provázely problémy se založením stavby. Jelikož spodní vrstvy zeminy na staveništi byly značně rozbahněné, bylo rozhodnuto o jejich zpevnění pomocí devíti set dřevěných kůlů. Přesto byla stavba, původně plánovaná na tři roky, dokončena už po dvou letech. Celkové náklady na stavbu a vybavení dosáhly 300 000 korun. Slavnostní vysvěcení se pak uskutečnilo 1. listopadu 1907.
Do konce druhé světové války patřil kostel německé evangelické církvi, která byla ale československými úřady prohlášena za kolaborantskou a její majetek byl podle Benešových dekretů konfiskován. V padesátých letech 20. století stát předal kostel a faru do užívání českobratrské církvi evangelické a slezské církvi evangelické. Od roku 1997 usilovaly tyto církve o převedení kostela a fary do svého vlastnictví.
V březnu 2009 potvrdilo české ministerstvo kultury rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který bezúplatně převedl kostel farním sborům Českobratrské církve evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Převod po dlouhá léta komplikoval fakt, že nešlo o restituci, ale převedení majetku církvím. Nevyjasněné majetkové poměry tak bránily v investicích do opravy kostela. Podle předpokladů si obnova fasády vyžádá 10 miliónů korun. Také na sloupech a podlaze se objevují trhliny.[1]
Popis [editovat]
Samotná stavba je postavena ve stylu holandské renesance. Jedná se o jednolodní budovu z režného zdiva s kvadratickou věží umístěnou asymetricky do vstupního průčelí.
Interiér [editovat]
Dominantou interiéru je mramorový oltář se šesti svícny a velkým dubovým křížem. V apsidě se nacházejí čtyři malovaná okna. Kazatelna je stejně jako kříž z dřeva dubu, zatímco křtitelnice z mramoru ladí s oltářem. Strop je sestaven z dřevěných kazet, díky čemuž má kostel výtečnou akustiku.
Ve věži se nacházejí tři ocelové zvony ulité v Bochumi. Nejmenší se jmenuje Práce a je na něm vyryt nápis Já musím pracovati, dokud je den. Na prostředním Lutherovi je napsáno Hrad přepevný je Pán Bůh náš, což jsou slova evangelické hymny. Největší zvon váží 1580 kg a jmenuje se Spasitel. Kromě zvonů jsou na věži funkční hodiny s porcelánovým ciferníkem.
Reference [editovat]
- Jindřich Vybíral, Zrození velkoměsta, Vydavatelství ERA, 2003, ISBN 80-86517-94-2
- Moravskoslezské kostely, Moravskoslezský deník, 11.10.2007
- Evangelický Kristův kostel má sto let, potřebuje opravit, Moravskoslezský deník, 01.11.2007
- Sto let Evangelického Kristova kostela, článek na stránkách městského obvodu, 06.11.2007
- Církve chtějí od státu evangelický Kristův kostel, Moravskoslezský deník, 14.11.2007
- Církev se dočkala. Evangelický Kristův kostel už je její, Moravskoslezský deník, 31.03.2009
