Sofie Dorota Württemberská
| Marie Fjodorovna | ||
|---|---|---|
| Ruská carevna | ||
 |
||
| Doba vlády | 1796 – 1801 | |
| Úplné jméno | Sofie Dorota Augusta Luisa Württemberská | |
| Narození | 25. října 1759 | |
| Štětín, Prusko | ||
| Úmrtí | 5. listopadu 1828 (69 let) | |
| Pavlovsk, Carské Rusko | ||
| Pochována | Petrohrad | |
| Manžel(é) | Pavel I. Petrovič | |
| Potomci | Alexandr I., Konstantin, Alexandra, Elena, Marie, Kateřina, Anna, Mikuláš I., Michael Pavlovič | |
| Dynastie | Württemberkové | |
| Otec | Fridrich Evžen Württemberský | |
| Matka | Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | |
Sofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín - 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Původ [editovat]
Narodila se jako sedmé z dvanácti dětí vzešlých z manželství vévody Fridricha Evžena (1732 - 1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736 - 1798). Sourozenci:
- württemberský král Fridrich Vilém (1754 – 1816)
- Ludvík Fridrich (1756 – 1817)
- Evžen Fridrich (1758 – 1822)
- Vilém Fridrich (1761 – 1830)
- Bedřiška Alžběta (1765 - 1785)
- Alžběta Vilemína (1767 – 1790)
- Alexandr Fridrich (1771 – 1833)
- Jindřich Karel (1772 – 1838).
Život [editovat]
V dubnu 1776 se zasnoubila s pozdějším hesenským velkovévodou Ludvíkem I.. Brzy se ale na obzoru objevil vhodnější snoubenec. Sňatek s ruským následníkem Pavlem, jehož zásnuby proběhly 23. července 1776 v Berlíně, domluvili pruský král Fridrich Veliký a carevna Kateřina Veliká. Sofie přijala pravoslaví a s ní jméno Marie Fjodorovna. Svatba se pak uskutečnila 7. října 1776 v Petrohradě. Z manželství vzešlo deset dětí:
Potomci [editovat]
- Alexandr I. Pavlovič (1777 - 1825), ruský car ∞ 1793 bádenská princezna Jelizaveta Alexejevna
- Konstantin Pavlovič (1779 - 1831), ruský velkokníže
- Alexandra Pavlovna (1783 - 1801)∞ 1799 rakouský arcivévoda Josef Habsbursko-Lotrinský
- Elena Pavlovna (1784 - 1803) ∞ 1799 princ Fridrich Ludvík Mecklenbursko-Schwerinský
- Marie Pavlovna (1786 - 1859) ∞ 1804 velkovévoda Karel Bedřich Sasko-Výmarský
- Kateřina Pavlovna (1788 - 1819) ∞ 1816 král Vilém I. Württemberský
- Olga (1792 - 1795)
- Anna Pavlovna (1795 - 1865) ∞ 1816 král Vilém II. Nizozemský
- Mikuláš I. Pavlovič (1796 - 1855), ruský car ∞ 1817 pruská princezna Alexandra Fjodorovna
- Michael Pavlovič (1798 - 1849) ∞ 1824 württemberská princezna Jelena Pavlovna
Carevna Kateřina vždy Marii odebrala děti záhy po narození, což mladé matce působilo nesmírný žal. Po svatbě však bylo manželství velmi šťastné. Marie v jednom dopise příteli píše: "Nikdy, drahý příteli, bych nemohla být šťastnější." A Pavlovi:"Nemohu jít spát, aniž bych šla za mým drahým knížetem a řekla mu ještě jednou, jak ho šíleně miluji."
Pavel byl mimořádně nevzhledný a měl složitou povahu, ale Marie Fjodorovna se zcela ztotožnila se svým prohlášením: "Můj muž je dokonalým andělem a já ho miluji bez výhrad." Marie nikdy nepřestala svého manžela milovat i přes jeho trudný a často tyranský charakter.
Po Pavlově nastoupení na trůn v roce 1796 měla Marie velký a celkově velmi dobrý vliv na svého muže. Třebaže v pozdější době již si manželský pár nebyl tak blízký jako na počátku manželství, nadále byl jejich vztah velmi vřelý.
Sehrála významnou roli v problematice péče o mládež - již v roce 1797 se stala náčelnicí sirotčinců v zemi. Podobně věnovala pozornost i rozvoji vzdělání žen v Rusku - pod jejím vlivem a záštitou bylo (již za vlády Alexandra I.) založeno několik ženských vzdělávacích ústavů jak v Petrohradě, tak v Moskvě, Charkově, Simbirsku a dalších městech.
Spolu s manželem vybudovala palác Pavlovsk - letní carskou rezidenci.
Po Pavlově smrti Marie upadla do hysterie. Obvinila syna (Alexandr I.), že na jeho smrti nese vinu a nechtěla ho již znát. Teprve po nějakém čase se vztah mezi nimi upravil, když jí Alexandr vše vysvětlil.
Carevna-vdova zemřela 5./12. listopadu 1828 v Pavlovsku. Byla považována za ideální carevnu, dobrou a bohabojnou. Byla uznávána i za to, že přes těžkou manželovu povahu ho nikdy nezradila a vždy ho upřímně milovala.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Dorothea von Württemberg na německé Wikipedii.
| Ruská carevna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kateřina II. Alexejevna |
1796 - 1801 Sofie Dorota Württemberská |
Nástupce: Jelizaveta Alexejevna |
