Sofie Dorota Württemberská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Fjodorovna
Ruská carevna
Maria Feodorovna by Voille (1792, Pavlovsk).jpg
Doba vlády 17961801
Úplné jméno Sofie Dorota Augusta Luisa Württemberská
Narození 25. října 1759
Štětín, Prusko
Úmrtí 5. listopadu 1828 (69 let)
Pavlovsk, Carské Rusko
Pochována Petrohrad
Manžel(é) Pavel I. Petrovič
Potomci Alexandr I., Konstantin, Alexandra, Elena, Marie, Kateřina, Anna, Mikuláš I., Michael Pavlovič
Dynastie Württemberkové
Otec Fridrich Evžen Württemberský
Matka Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Sofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín - 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako sedmé z dvanácti dětí vzešlých z manželství vévody Fridricha Evžena (1732 - 1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736 - 1798). Sourozenci:

Život[editovat | editovat zdroj]

Sofie W\ürttemberská ve věku 11 let (portrét z roku 1770.

V dubnu 1776 se zasnoubila s pozdějším hesenským velkovévodou Ludvíkem I.. Brzy se ale na obzoru objevil vhodnější snoubenec – následník ruského trůnu cesarevič Pavel. Sňatek domluvili pruský král Fridrich Veliký a Pavlova matka carevna Kateřina Veliká a 23. července 1776 v Berlíně proběhly zásnuby. Sofie přijala pravoslaví a s novou vírou i nové jméno Marie Fjodorovna. Svatba se pak uskutečnila 7. října 1776 v Petrohradě. Z manželství vzešlo deset dětí:

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. 1796 Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
  2. 1820 Joana Grudzińska

Carevna Kateřina vždy Marii odebrala děti záhy po narození, což mladé matce působilo nesmírný žal. Po svatbě však bylo manželství velmi šťastné. Marie v jednom dopise příteli píše: "Nikdy, drahý příteli, bych nemohla být šťastnější." A Pavlovi:"Nemohu jít spát, aniž bych šla za mým drahým knížetem a řekla mu ještě jednou, jak ho šíleně miluji."

Pavel byl mimořádně nevzhledný a měl složitou povahu, ale Marie Fjodorovna se zcela ztotožnila se svým prohlášením: "Můj muž je dokonalým andělem a já ho miluji bez výhrad." Marie nikdy nepřestala svého manžela milovat i přes jeho trudný a často tyranský charakter.

Po Pavlově nastoupení na trůn v roce 1796 měla Marie velký a celkově velmi dobrý vliv na svého muže. Třebaže v pozdější době již si manželský pár nebyl tak blízký jako na počátku manželství, i nadále byl jejich vztah velmi vřelý.

Sehrála významnou roli v problematice péče o mládež – již v roce 1797 se stala náčelnicí sirotčinců v zemi. Podobně věnovala pozornost i rozvoji vzdělání žen v Rusku – pod jejím vlivem a záštitou bylo (již za vlády Alexandra I.) založeno několik ženských vzdělávacích ústavů jak v Petrohradě, tak v Moskvě, Charkově, Simbirsku a dalších městech.

Spolu s manželem vybudovala palác Pavlovsk – letní carskou rezidenci.

Po Pavlově smrti Marie upadla do hysterie. Obvinila syna (Alexandr I.), že na jeho smrti nese vinu a nechtěla ho již znát. Teprve po nějakém čase se vztah mezi nimi upravil, když jí Alexandr vše vysvětlil.

Carevna-vdova zemřela 5./12. listopadu 1828 v Pavlovsku. Byla považována za ideální carevnu, dobrou a bohabojnou. Byla uznávána i za to, že přes těžkou manželovu povahu ho nikdy nezradila a vždy ho upřímně milovala.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Dorothea von Württemberg na německé Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Feodorovna (Sophie Dorothea of Württemberg) ve Wikimedia Commons

Ruská carevna
Předchůdce:
Kateřina II. Alexejevna
1796 - 1801
Sofie Dorota Württemberská
Nástupce:
Jelizaveta Alexejevna