Jízdní pruh pro cyklisty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cyklistický jízdní pruh v Praze v Počernické ulici v Praze 10
Cyklistický jízdní pruh v Poděbradech
Piktokoridor v Mimoni
Cykloobousměrka v Hrádku nad Nisou

Cyklistický jízdní pruh zkráceně "cyklopruh" je typ vyhrazeného jízdního pruhu. Jde o jízdní pruh, který je podélnou čarou a zpravidla i barevným odlišením povrchu a vodorovnou dopravní značkou se symbolem jízdního kola vyznačen přímo na vozovce, přičemž musí být na začátku (t. j. za každou křižovatkou) vyznačen i svislým dopravním značením.

Společný vyhrazený jízdní pruh pro autobusy, taxislužbu a cyklisty v Mannheimu v Německu

Cyklistický jízdní pruh se z hlediska způsobu vyznačení i z hlediska pravidel provozu zásadně liší od jízdního pásu, který je označen jako stezka pro cyklisty a zpravidla od vozovky oddělený výškově (obrubníkem) nebo pásem zeleně podobně jako chodník. Za vyhrazený cyklistický jízdní pruh se nepovažuje ani pruh pro cyklisty vyznačený na stezce pro chodce a cyklisty.

Dopravní řešení[editovat | editovat zdroj]

Obousměrný provoz cyklistů v jednosměrné ulici. Štýrský Hradec, Rakousko.
Způsob vyznačení obousměrného provozu cyklistů v jednosměrné ulici. Britská Kolumbie, Kanada. Typičtějším případem však je vyznačení cyklistického pruhu v celé délce komunikace

Cyklistický vyhrazený jízdní pruh se obvykle zřizuje tam, kde není možné zřídit oddělenou stezku pro cyklisty. Zpravidla je značen při pravém okraji vozovky. V některých městech je cyklistům povoleno užívání jízdního pruhu vyhrazeného pro hromadnou dopravu (autobusy, případně trolejbusy).[1] Z hlediska prostorového řešení by rovněž bylo výhodné zřizovat společné jízdní pruhy pro cyklisty a motocyklisty, avšak protože v současné době je cyklistická doprava podporována především v rámci zklidňování dopravy, nebývají motocyklisté do opatření zahrnováni.

Zvláštním použitím cyklistického jízdního pruhu je jednosměrná komunikace s obousměrným provozem cyklistů, t. j. komunikace, v níž pro jeden směr je jízdní pruh standardní šířky sdílený cyklisty i motorovými vozidly a v druhém směru pouze užší jízdní pruh pro cyklisty (tzv. cykloobousměrky).

Jedním z možných uspořádání, v České republice bez legislativní opory, je zúžení motoristického pruhu na tzv. kmenový jízdní pruh odpovídající šířce osobního vozidla, přičemž se počítá s tím, že nákladní automobily či autobusy přesahují do cyklistického pruhu.

Na křižovatkách může být pro cyklisty zřízen tzv. cyklobox, vyčkávací prostor pro cyklisty vytvořený předsunoutou stopčárou pro ostatní vozidla. Odbočování z vyhrazeného jízdního pruhu je na některých místech řešeno tzv. nepřímým odbočením (tzv. tah koněm), tedy buď společným odbočovacím pruhem pro cyklisty (cyklista se pak nemusí řadit do levé části vozovky) nebo tak, že odbočovací pruh pro odbočení cyklistů vlevo se nachází vpravo od průběžného cyklistického pruhu. Pravidla silničního provozu s takovým řešením nepočítají a neupravují je.

Problémy[editovat | editovat zdroj]

Mezi problematické aspekty vyhrazených jízdních pruhů patří:

  • kolize s kanálovými vpusťmi a štěrkem při okraji vozovky
  • nebezpečnost souběhu s parkovacím pruhem
  • narušování průjezdu překážkami (neoprávněné parkující vozidla, odpadové kontejnery, skládky materiálu atd.)
  • odbočování a řazení před křižovatkami

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pro zřizování vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty vytvořila legislativní prostor vyhláška č. 30/2001 Sb. tím, že s účinností od 31. ledna 2001 umožnila vyznačit vyhrazený jízdní pruh pro jiný druh vozidla (než autobus MHD nebo trolejbus, což byla do té doby jediná možnost) nebo pro určitý účel. Na Slovensku ještě vyhláška č. 225/2004 Z. z. z 29. března 2004 v příloze, díl II. článek 4 odst. 41, neumožňovala vyhradit jízdní pruh pro jiná vozidla než autobusy MHD a trolejbusy.

Značení[editovat | editovat zdroj]

Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty je pojem odlišný od stezky pro cyklisty. Dopravní značka IP 20a „Vyhrazený jízdní pruh“ je doplněna dopravní značkou C 9b „Konec stezky pro chodce a cyklisty“. Praha, Libeňský most.

V Česku se vyhrazené jízdní pruhy označují dopravní značkou IP 20a podle vyhlášky č. 30/2001 Sb. Na svislé značce se do modrého kruhového pole ve značce vyznačí příslušný symbol vozidla (t. j. obdélníková značka vyhrazeného jízdního prouhu obsahuje kruhový symbol shodný se značkou stezky pro cyklisty). Platnost svislé dopravní značky vyhrazující jízdní pruh končí na vzdálenější hranici nejbližší následující křižovatky, pokud není dříve ukončena dopravní značkou IP 20b „Konec vyhrazeného jízdního pruhu“, IP 16 nebo IP 17 „Uspořádání jízdních pruhů“, IP 18a „Zvýšení počtu jízdních pruhů“, IP 18b „Snížení počtu jízdních pruhů“, IP 18c „Jízdní pruh pro pomalá vozidla“ nebo IP 19 „Řadicí pruhy“. Zároveň musí být vyhrazený jízdní pruh vyznačen též vodorovným dopravním značením, a to podélnou čarou souvislou nebo přerušovanou a symbolem jízdního kola (dopravní značka V 14 „Jízdní pruh pro cyklisty“). V prostoru křižovatky se vyhrazený jízdní pruh vyznačuje jen vodorovným dopravním značením. Vyhláška č. 91/2009 Sb. zavedla s účinností od 21. dubna 2009 dodatkovou tabulku E 12 Jízda cyklistů v protisměru, určenou k umisťování pod značkou Jednosměrný provoz, vyhláška č. 247/2010 Sb. k ní s účinností od 15. září 2010 přidala ještě komplementární značku E 12b Vjezd cyklistů v protisměru povolen, která se umisťuje z opačné strany ulice pod zákazovou značku B 2 (do té doby se pro tento účel užívaly též textové dodatkové tabulky). Od 15. září 2010 byly zavedeny rovněž speciální směrové návěsti pro cyklisty, obdoba návěstí před křižovatkou: E 12c Povolený směr jízdy cyklistů a IS 10e Návěst doporučeného způsobu odbočení cyklistů vlevo, která zavádí tzv. nepřímé odbočení („tah koněm“).

Provoz v jízdním pruhu lze omezit nebo vyhradit také například dopravní značkou omezení v jízdním pruhu. Podobně lze určení jízdních pruhů vyznačit také na dopravních značkách, které určují uspořádání jízdních pruhů před křižovatkou.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Podle § 14 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, mohou ostatní vozidla na vyhrazený jízdní pruh vjíždět nebo jej přejíždět jen ve vyjmenovaných případech a jejich řidiči přitom nesmí ohrozit ani omezit v jízdě vozidlo jedoucí ve vyhrazeném jízdním pruhu. Podle § 21 odst. 5 musí odbočující řidič dát přednost vozidlům ve vyhrazeném jízdním pruhu. V tom je zásadní rozdíl mezi cyklistickým jízdním pruhem a přejezdem pro cyklisty, protože na přejezdu pro cyklisty cyklisté tímto způsobem chráněni nejsou.

Přejíždí-li řidič z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, jsou řidiči v tomto jízdním pruhu povinni mu to umožnit, on je však nesmí ohrozit. Kdyby byl vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty vyznačen na tramvajovém pásu (což by ovšem v praxi bylo nevhodné), měl by i cyklista, který by z takového jízdního pruhu odbočoval, přednost před souběžně jedoucími vozidly za obdobných podmínek jako tramvaj.

Pravidla silničního provozu obecně předpokládají, že souběžně jedoucí vozidla při odbočování nekříží svoje směry jízdy. Proto není stanovena pro tyto případy přednost v jízdě. Jedinou výjimkou je, že nesmí být zleva předjížděno vozidlo, které při odbočování vlevo musí zajet k pravém okraji vozovky: pokud však v obci jedou vozidla v jednom z vyznačených jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu, nepovažuje se to za předjíždění, takže na odbočování z vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty se tato úprava nevztahuje. Cyklistovi odbočujícímu z vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty není stanovena povinnost dát přednost souběžně jedoucím vozidlům v jiných jízdních pruzích.

Provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu může být řízen buď běžnou světelnou signalizací pro silniční vozidla, nebo speciálními světelnými signály pro cyklisty. Mohou být použita také plná kruhová světla s dodatkovou tabulkou s vyobrazením cyklisty.

Ve vyhrazeném jízdním pruhu je podle § 27 odst. 1 písm. i) zák. č. 361/2000 Sb. zakázáno zastavení a stání (a to všem, tedy jak cyklistům, tak i motoristům). Za neoprávněné použití vyhrazeného jízdního pruhu (k jízdě i k stání či zastavení) je v bodovém systému stanoven 1 trestný bod.

Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty mohou, podobně jako stezku pro cyklisty, užívat kromě cyklistů (za něž jsou považováni i jezdci na koloběžce) podle § 57 odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb. také osoby na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Může být ale výkladově sporné, zda i na ně se v plném rozsahu vztahuje právo přednosti před odbočujícími vozidly přejíždějícími vyhrazený jízdní pruh a právo nebýt vozidly vjíždějícími na vyhrazený jízdní pruh omezeni v jízdě ani ohroženi.

Piktogramový koridor[editovat | editovat zdroj]

Cyklopiktokoridor na Vršovické ulici v Praze

Kromě jízdních pruhů pro cyklisty začaly být (například v Praze roku 2009) značeny na vozovkách i tzv. piktogramové koridory pro cyklisty. Ty mají pouze doporučující a výstražný charakter, cyklisté nemají povinnost je využívat a ostatní řidiči nemají zakázáno na ně vjíždět. Cyklisté nemají přednost před vozidly, která při odbočení koridor přejíždějí. Používají se v případech, kdy pro zřízení řádného pruhu pro cyklisty není na vozovce dostatek místa, avšak šířka jízdního pruhu umožňuje souběžnou jízdu automobilů a cyklistů, popřípadě jako doplňkové značení propojující jízdní pruhy pro cyklisty nebo vyznačující způsob jízdy cyklistů ve společném vyhrazeném pruhu pro cyklisty a autobusy. Vyhláška č. 247/2010 Sb. toto značení oficiálně zavedla s účinností od 15. září 2010 pod názvem V 20 Piktogramový koridor pro cyklisty (do té doby bylo toto značení považováno za variantu značky V 15 Nápisy na vozovce).[2]

První pražský cyklopiktokoridor byl vyznačen ve Vršovické ulici mezi ulicemi U vršovického nádraží a Sportovní v květnu 2009, v letech 2009 a 2010 byly vyznačeny další v ulicích Vršovická a V olšinách, Vinohradská, Černokostelecká, Terronská, Koněvova, Jugoslávských partyzánů, Milady Horákové, Dukelských hrdinů a nábřeží Kapitána Jaroše, Střešovická, Na Petřinách, Tupolevova, Českomoravská, Rohanské nábřeží a Vrbova.[3]

Situace v českých městech[editovat | editovat zdroj]

V Praze začaly být intenzivněji zřizovány jízdní pruhy pro cyklisty kolem roku 2007.

Od května 2009 bylo v Praze určení vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy PID rozšířeno i na jízdní kola a taxi v ulicích Českobrodská, Duškova, Horňátecká, Vrchlického, Vysočanská a Zálesí. Vodorovné značení těchto pruhů má být upraveno až během léta 2009.[4]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní termíny cyklistické infrastruktury, Informační server hlavního města Praha, Praha cyklistická
  2. Základní termíny cyklistické infrastruktury - cyklopiktokoridor, Informační server hlavního města Prahy, Praha cyklistická, Tomáš Prousek, 14. 5. 2009
  3. Přehled pražských cyklopiktokoridorů, Informační server hl. m. Prahy, Praha cyklistická
  4. Cyklisté v (některých) buspruzích, Praha cyklistická, Informační server hlavního města Prahy, Aktuality, 19. 5. 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]