Theo van Gogh (obchodník)
| Theo van Gogh | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Theodorus van Gogh |
| Narození | 1. května 1857 Zundert |
| Úmrtí | 25. ledna 1891 (ve věku 33 let) Utrecht |
| Příčina úmrtí | syfilis |
| Místo pohřbení | Utrecht (Soestbergen) General Cemetery (1891–1914) Val-d'Oise (od 1914) tomb of Vincent and Theo van Gogh (od 1914) |
| Povolání | obchodník s uměním, malíř a sběratel umění |
| Choť | Johanna van Gogh-Bonger (1889–1891) |
| Děti | Vincent Willem van Gogh |
| Rodiče | Theodorus van Gogh a Anna Carbentus van Gogh |
| Příbuzní | Wil van Gogh, Vincent van Gogh[1], Cor van Gogh, Elisabeth van Gogh a Anna Cornelia van Gogh (sourozenci) Theo van Gogh[2] a Johan van Gogh (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Theodorus (Theo) van Gogh (1. května 1857, Zundert u Bredy – 25. ledna 1891, Utrecht) byl mladší bratr malíře Vincenta van Gogha (1853–1890) a významný, v Paříži působící nizozemský obchodník s obrazy. Od roku 1880 byl hlavním mecenášem Vincenta van Gogha.
Život[editovat | editovat zdroj]
Theo van Gogh se narodil jako syn faráře nizozemské reformované církve Theodora van Gogha a jeho ženy, dcery knihaře Anny Cornelie, rozené Carbentové, (1819–1907). Od roku 1872 se svým, o čtyři roky starším bratrem Vincentem udržoval rozsáhlou korespondenci. Vincent tehdy pracoval v Haagské filiálce uměleckého obchodu Goupil & Cie. 1. ledna 1873 do bruselské pobočky téhož podniku nastoupil jako učeň Theo. Zatímco Vincent v červnu přešel do londýnské filiálky, Theo začal pracovat ve filiálce haagské. Tato filiálka byla původně založena Theovým strýcem, ale později ji pro svou rozsáhlou síť uměleckých obchodů získal velký francouzský umělecký obchod Goupil. Zde se Theo jako obchodník s uměním osvědčil, a byl proto povolán do hlavního obchodu firmy v Paříži. Zde pracoval do roku 1890. Po tragické smrti svého bratra Vincenta van Gogha podal Theo v práci výpověď; o několik týdnů později u něj propuklo šílenství, kdy se pokusil v záchvatu zuřivosti zabít svou ženu a dítě. Theo byl internován na psychiatrické klinice v Passy, odkud ho manželka odvezla na zotavenou zpět do Nizozemska. Koncem roku 1890 byl Theo raněn mrtvicí, ochrnul na polovinu těla a 25. ledna 1891 zemřel.
Význam Thea van Gogha[editovat | editovat zdroj]
Kromě děl tehdy běžného akademického umění Theo nakupoval a vystavoval jako prakticky jediný v Paříži obrazy řady dnes slavných, v té době však ještě zcela odmítaných, ba opovrhovaných malířů. Vedle bratra Vincenta jimi byli impresionisté, například Claude Monet a Edgar Degas. Z poimpresionistů pak Paul Gauguin, Paul Cézanne, Henri de Toulouse-Lautrec, Henri Rousseau, Camille Pissarro a Georges Seurat. Nákupem jejich děl je Theo výrazně finančně podporoval a přispíval k jejich popularitě. Navíc se jeho obchod stal místem setkávání a diskusí těchto tvůrců.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Theo van Gogh na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theo van Gogh (Kunsthändler) na německé Wikipedii.
- ↑ Union List of Artist Names. 5. prosince 2016. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
- ↑ The astonishing life of Johan van Gogh: Vincent's great-nephew dies aged 96. In: The Art Newspaper. 8. března 2019. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Marie-Angelique Ozanne, Frederique de Jode: Der unbekannte Bruder Theo van Gogh. Reclam Verlag Leipzig , 2005, ISBN 3-379-00827-3
- Andreas Blühm, Chris Stolwijlk, Henri Loyrette, Richard Thomson (Hrsg.): Théo Van Gogh, marchand de tableaux, collectionneur, frère de Vincent : Exposition, Van Gogh museum, Amsterdam; Musée d'Orsay, Paris. Réunion des Musées Nationaux, 1999, ASIN 2711839214 (französische Ausgabe)
- Chris Stolwijk, Richard Thomson: Theo Van Gogh, 1857-1891: Art Dealer, Collector, and Brother of Vincent. B.V. Waanders Uitgeverji, 2000, ISBN 90-400-9363-6 (englische Ausgabe)
- Vladimír Liška: Neslavné konce slavných, nakladatelství Fontána, Olomouc 2006
