Tramvajové obratiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tramvaj se obrací couváním z ulice Záhřebské do ulice U Zvonařky na kolejovém trojúhelníku Zvonařka v Praze-Vinohradech.
Schéma otáčení na kolejovém trojúhelníku.
Vyústění protisměrné smyčky Petřiny v Praze.
Vícekolejná tramvajová smyčka Spojovací v Praze-Hrdlořezích.
Vícekolejná smyčka v polské Varšavě.

Tramvajové obratiště je část tramvajové trati uzpůsobená k otáčení nebo změně směru jízdy tramvajových vozů a vlaků. Obvykle je součástí obratiště odstavný prostor (odstavná kolej nebo koleje) pro vyčkávání vlaků na stanovený čas odjezdu, zastávka nebo zastávky pro výstup (konečná zastávka linky) a zastávka nebo zastávky pro nástup. Obratiště bývají vybavena sociálním zařízením pro řidiče (záchod, umývárna), nádobami s pískem určeným pro doplnění sypačů v tramvajích, někdy i dalšími služebními prostorami (dispečerská místnost, odpočinková místnost pro řidiče) a dalším zázemím pro řidiče i cestující (občerstvení, veřejné záchodky atd.). Některá tramvajová obratiště jsou součástí přestupního uzlu veřejné dopravy.

Poloha na trati[editovat | editovat zdroj]

Podle polohy na trati lze rozlišit obratiště:

  • mezilehlá – mohou být použitelná buď pouze z jednoho směru trati, nebo z obou (popřípadě z ještě více směrů, větví-li se u ní trať)
  • koncová – na konci tratě

Typy obratišť[editovat | editovat zdroj]

Podle dopravního a stavebního uspořádání lze dále obratiště dělit na tyto typy:

  • obratiště pro obousměrné vozy jsou nejstarším typem obratiště – tramvaj pouze změní směr jízdy, případně přejede na správnou kolej
    • prosté zakončení jednokolejné trati – není-li doplněno žádnou výhybkou, musí jako první odjet vůz, který přijel poslední. Takové řešení nebylo obvyklé ani v éře jednokolejných tratí.
    • kolejový přejezd – slouží pro obracení obousměrných vozů nebo vlaků na dvojkolejných tratích, umožňuje přejet na kolej pro opačný směr. Zejména, je-li kolejový přejezd pravidelně užívaným obratištěm, bývá vybaven zajišťovacími výhybkami, takže řidič nemusí výhybky přestavovat. Toto obratiště se v používá například v Brně na obratišti Mifkova.
    • přenosný kolejový přejezd (Californien) – je možné jej bez větších stavebních zásahů instalovat na běžnou dvojkolejnou trať
  • kolejový trojúhelník (vratný trojúhelník - triangl). Úvraťové obratiště, tramvaj se otáčí couváním z jednoho ramene trati do druhého. Pro podobné účely lze upravit i běžnou tramvajovou křižovatku. V Praze je obratiště tohoto typu pouze jedno – Zvonařka, které se však používá jen při výlukách. Další obratiště tohoto typu byla například v Praze (obratiště Laurová zrušené v roce 2008) či v Liberci (obratiště Kubelíkova zrušené v roce 2001)
  • smyčka – umožňuje otočení vlaku prostým průjezdem
    • jednokolejná smyčka. Neumožňuje vzájemné předjíždění vlaků (pokud nejde o mezilehlou smyčku, z níž je možné vyjet na trať a pak opět zpět do smyčky). Příkladem je smyčka Tyršovy sady v Jablonci nad Nisou či Stránská skála v Brně
    • smyčka s předjízdnou kolejí nebo kolejemi – větví se do více souběžných kolejí, které mohou být různě propojeny kolejovými přejezdy (spojkami). Dvoukolejným obratištěm je například obratiště Radošovická v Praze či Košutka v Plzni, trojkolejným například Nádraží v Mostě či Sídliště Řepy v Praze
    • obousměrná (protisměrná) smyčka: vnitřní kolej má nástupiště uvnitř smyčky, vnější kolej vně smyčky. V Praze jsou takovými smyčkami kupříkladu obratiště Petřiny, Divoká Šárka, Ústřední dílny DP či Starý Hloubětín, a v minulosti též Spořilov, Podbaba nebo Nový Hloubětín. Vnitřní nebo vnější kolej se může ještě dále dělit do více souběžných kolejí
    • bloková smyčka – vlak objíždí celý blok budov. Buď může být část takové smyčky vyhrazena pro odstavování vlaků, nebo mohou být využity pouze běžné tratě a smyčka může být průjezdná, tj. ukončené spoje v ní nemají oddělenou výstupní a nástupní zastávku a ihned pokračují zpět. Bloková smyčka může být buď obousměrná, nebo pouze jednosměrná (je-li jednosměrná některá její část). Blokové smyčky se nacházejí například v Praze (smyčka Březiněveská, Minská, Ženské domovy, Náměstí Bratří Synků) či v Olomouci – smyčka Pavlovičky
    • objízdná kolej vozovny – slouží zejména pro otočení vlaku před zacouváním do odstavovací haly. Na objízdné koleji bývá umístěn i mycí stroj a předávací místo, v němž pracovníci depa přebírají od řidičů záznamy o závadách na vlaku. Příkladem je objízdná kolej v areálu pražské vozovny Kobylisy či vozovny Strašnice
    • kolejový kruh na dvoře vozovny – slouží k podobnému účelu jako objízdná kolej vozovny. Například vozovna Žižkov v Praze

Historie[editovat | editovat zdroj]

V počátcích tramvajového provozu byly vozy koňky i motorové tramvajové vozy zpravidla obousměrné, tažná zvířata nebo vlečné vozy se na konečné přepřahaly. K přepřahání vlečných vozů sloužila druhá kolej a soustava výhybek. Smyčky se k obracení vlaků nepoužívaly (podobně jako dodnes nejsou obvyklé na železnici).

Historie obratišť v Praze[editovat | editovat zdroj]

V Praze byly smyčky použity poprvé jako řešení mimořádných kapacitních nároků na tramvajový provoz. První tramvajová smyčka v Praze byla provozována jako provizorní při Všesokolském sletu a sloužila na Letné od června do srpna 1907. První trvalá tramvajová smyčka byla zřízena u Výstaviště. Zprovozněna byla 15. května 1908 a dodnes slouží v podobné dispozici, v jaké byla zřízena (přesněji v podobě z roku 1952). Jedinou odlišností je skutečnost, že dnešní výjezdová část smyčky byla původně součástí již zrušené tratě z nitra Královské obory. Smyčka měla velký úspěch a ještě roku 1908 byla postavena další, u Vinohradského divadla na Purkyňově náměstí (dnešní náměstí Míru) (byla zrušena roku 1928).[1] V průběhu 20. století byla téměř všechna obratiště přebudována na smyčky. V letech 19461967 byly častým řešením obousměrné smyčky. Posledním úvraťové obratiště v pravidelném tramvajovém provozu v Praze bylo na Smíchově u zastávky Laurová, které bylo zrušeno koncem roku 2007. Obracení obousměrných vozů na kolejovém přejezdu se používá pouze jako dočasné řešení při výlukách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Tram turning places ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FOJTÍK, Pavel. Smyčka Výstaviště slaví sté narozeniny. DP kontakt. květen 2008, roč. 13, čís. 5, s. 20–21. Dostupné online [pdf]. ISSN 1212-6349.  

Související články[editovat | editovat zdroj]