Řád posvátného pokladu
| Řád posvátného pokladu | |
|---|---|
| 瑞宝章 | |
 Řád se zlatou a stříbrnou hvězdou (vzor po roce 2003) | |
Uděluje  Japonský císař | |
| Založeno | 4. ledna 1888 |
| Stát |  Japonsko
|
| Způsobilost | občané Japonska i cizí státní příslušníci |
| Uděluje se za | dlouhou a/nebo výjimečnou vojenskou či civilní službu |
| Status | dosud udílen |
| Zakladatel | Meidži |
| Hlava řádu | japonský císař |
| Třídy | velkostuha zlatá a stříbrná hvězda zlaté paprsky se stuhou zlaté paprsky s rozetou zlaté a stříbrné paprsky stříbrné paprsky |
| Zaniklé třídy | VII. třída VIII. třída |
| Ostatní vyznamenání | |
| Vyšší | Řád vycházejícího slunce |
| Nižší | Řád kultury |
_-_Tallinn_Museum_of_Orders.jpg) Řádová hvězda | |
_blank_BAR.svg){kind=small} Stuha užívaná 1888–2003 | |
 Stuha užívaná od roku 2003 | |
Řád posvátného pokladu[1] (japonsky 瑞宝章 zuihó-šó) je japonský řád založený roku 1888 císařem Meidžim. V hierarchii japonských řádů je na čtvrtém místě. Je udílen japonským císařem za vynikající úspěchy ve výzkumu, v průmyslu, zdravotnictví, sociální práci, státní či lokální politice nebo za zlepšování života hendikepovaných a znevýhodněných lidí. Je nejčastěji udíleným japonským řádem.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Řád byl založen císařem Meidžim dne 4. ledna 1888 pod názvem Řád Meidžiho. Původně byl udílen v osmi třídách výhradně mužům.[3] Na základě císařského dekretu č. 232 ze dne 22. května 1919 jím mohou být vyznamenávány i ženy.[4] V roce 2003 byl řád reformován. Byly zrušeny dvě nejnižší třídy, změněn vzhled stuhy a mírně upraven vzhled odznaku.[5]
Pravidla udílení[editovat | editovat zdroj]
Řád je udílen občanům Japonska i cizím státním příslušníkům za vojenské i civilní zásluhy, za vynikající úspěchy ve výzkumu, v průmyslu, zdravotnictví, sociální práci, státní či lokální politice nebo za zlepšování života hendikepovaných a znevýhodněných lidí.[2][6] Může být udělen i posmrtně.
K udílení obvykle dochází dvakrát ročně, a to 29. dubna a 3. listopadu. Mimořádně může být udělen například cizincům během státních návštěv. Počet žijících osob vyznamenaných tímto řádem není omezen.
Insignie[editovat | editovat zdroj]
Řádový odznak obsahuje symboly Tří posvátných pokladů – zrcadla Jata no kagami, které je natolik posvátné, že do něho nesmí nahlédnout ani samotný císař, klenotu Jasakani no magatama, který je vyroben z nejlepšího jadeitu a císařova osobního meče Kusanagi.[5]
Řádový odznak má tvar bíle smaltovaného maltézského kříže, který je ve čtyřech nejvyšších třídách pozlacený, v páté třídě je zlacení kombinováno se stříbrem a v šesté třídě je stříbrný. Ramena kříže jsou tvořeny pěti paprsky různé délky ve tvaru mečů (reprezentujícími osobní meč císaře) s nejkratším paprskem uprostřed. Ve středu kříže je tmavě modře smaltovaný zlatě olemovaný kulatý medailon s osmicípou stříbrnou hvězdou, která reprezentuje zrcadlo. Kolem medailonu je věnec z červeně smaltovaných kuliček, které reprezentují klenot Jasakani. Zadní strana je plochá, ve spodní části je někdy značka mincovny. Ke stuze je odznak připojen pomocí přívěsku v podobě bíle smaltovaného květu pavlovnie.[7][8]
Medaile VII. a VIII. třídy udílené do roku 2003 měly tvar stříbrné osmicípé hvězdy, která byla v případě VII. třídy částečně pozlacená. Medaile měly pouze motivy reprezentující zrcadlo a drahokam, nikoliv meč.[8]
Řádová hvězda má tvar shodný s řádovým odznakem, s výjimkou kříže, který je zdvojený a hvězda je tak osmicípá.[8]
Do roku 2003 byla stuha světle modrá s dvěma zlatými pruhy nedaleko okrajů. Po roce 2003 je stuha indigové barvy s dvěma zlatými pruhy jako u původní verze. Pokud je nošena samostatně je pro nejvyšší čtyři třídy doplněna rozetou stejné barvy. Navíc je doplněna zlatou sponou v případě velkostuhy, zlato-stříbrnou sponou v případě II. třídy a stříbrnou sponou v případě III. třídy. Samostatně nošená stuha řádu V. až VIII. třídy je doplněna o kotouč se zlatými paprsky. U V. třídy je paprsků osm, u VI. třídy šest, u VII. třídy čtyři a u VIII. třídy tři paprsky.[8]
-
Velkostuha, vzor po roce 2003 -
Řád se stříbrnými paprsky, vzor po roce 2003 -
Řád se zlatými paprsky s rozetou, vzor po roce 2003 -
Řád III. třídy, vzor před rokem 2003 -
Řád VI. třídy, vzor před rokem 2003 -
Medaile
_-_medal.JPG)
Třídy[editovat | editovat zdroj]
Řád je udílen v šesti řádných třídách. Do roku 2003 bylo tříd osm. Obvykle je s řádem udělen i diplom, který je v ojedinělých případech osobně podepsaný císařem.[6][8]
- velkostuha – Řádový odznak se nosí na široké stuze spadající z pravého ramene na protilehlý bok. Řádová hvězda se nosí nalevo na hrudi.
- zlatá a stříbrná hvězda – Řádový odznak se v případě pánů nosí na stuze kolem krku. V případě dam se nosí na stuze uvázané do mašle na levém rameni. Řádová hvězda se nosí napravo na hrudi.
- zlaté paprsky se stuhou – Řádový odznak se v případě pánů nosí na stuze kolem krku. V případě dam se nosí na stuze uvázané do mašle na levém rameni. Řádová hvězda této třídě již nenáleží.
- zlaté paprsky s rozetou – Řádový odznak se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze s rozetou složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na levém rameni na stuze s rozetou uvázané do mašle.
- zlaté a stříbrné paprsky – Řádový odznak se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na levém rameni na stuze uvázané do mašle.
- stříbrné paprsky – Řádový odznak se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na levém rameni na stuze uvázané do mašle.
- VII. třída – Řádová medaile se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na stuze uvázané do mašle na levém rameni.
- VIII. třída – Řádová medaile se v případě pánů nosí nalevo na hrudi na stuze složené do trojúhelníku. V případě dam se nosí na stuze uvázané do mašle na levém rameni.
| Řádové stuhy 1888–2003 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
_1Class_BAR.svg){kind=small}
|
_2Class_BAR.svg){kind=small}
|
_3Class_BAR.svg){kind=small}
|
_4Class_BAR.svg){kind=small}
|
_5Class_BAR.svg){kind=small}
|
_6Class_BAR.svg){kind=small}
|
_7Class_BAR.svg){kind=small}
|
_8Class_BAR.svg){kind=small}
|
| I. třída | II. třída | III. třída | IV. třída | V. třída | VI. třída | VII. třída | VIII. třída |
| Řádové stuhy od 2003 | |||||||
|
|
|
|
|
|
||
| velkostuha | zlatá a stříbrná hvězda | zlaté paprsky se stuhou | zlaté paprsky s rozetou | zlaté a stříbrné paprsky | stříbrné paprsky | ||
Vyznamenaní občané České republiky[editovat | editovat zdroj]
- 1994: Jan Zeman (pracovník velvyslanectví), Řád posvátného pokladu 6. stupně (stříbrné paprsky)
- 1996: Antonín Jelínek (pracovník velvyslanectví), Řád posvátného pokladu 4. stupně (zlaté paprsky s rozetou)
- 2001: Lubomír Kostecký (houslista), Řád posvátného pokladu 3. stupně (zlaté paprsky se stuhou)
- 2008: Karel Fiala (japanolog), Řád posvátného pokladu 4. stupně (zlaté paprsky s rozetou), 13. listopadu 2008[9]
- 2008: Hana Kotlářová (pracovnice velvyslanectví, propagátorka), Řád posvátného pokladu 5. stupně (zlaté a stříbrné paprsky), 4. prosince 2008[1]
- 2019: Bohumil Drzka (pracovník velvyslanectví v letech 1984–2019), Řád posvátného pokladu 5. stupně (zlaté a stříbrné paprsky), 13. prosince 2019[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Order of the Sacred Treasure na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Hana Kotlářová převzala Řád posvátného pokladu. www.bonsai-dnes.cz [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b 勲章の種類（瑞宝章）- 内閣府. web.archive.org [online]. 2011-12-19 [cit. 2019-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-19.
- ↑ BOŃCZA-TOMASZEWSKI, Wiesław. Kodeks orderowy. Przepisy obowiązujące posiadaczy orderów, odznaczeń, medali i odznak. Varšava–Krakov: Główna Księgarnia Wojskowa, Drukarnia Narodowa, 1939. Dostupné online. S. 381. (polsky)
- ↑ Орден Священного Сокровища. web.archive.org [online]. 2009-04-12 [cit. 2019-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-12.
- ↑ a b Japonský Řád posvátného pokladu – IV. třída [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WERLICH, Robert. Orders and decorations of all nations : ancient and modern, civil and military. Washington: Quaker Press, 1963. OCLC 55357779 S. 197. (anglicky)
- ↑ Peterson, James W., Barry C. Weaver and Michael A. Quigley. Orders and Medals of Japan and Associated States. San Ramon, Kalifornie: Orders and Medals Society of America, 2000. S. 34–37.
- ↑ a b c d e Guy Stair Sainty og Rafal Heydel-Mankoo. World Orders of Knighthood and Merit. Buckingham: Burke's Peerage, 2006. S. 1260–1263. (anglicky)
- ↑ 21. srpen 1968 – vzpomínkový večer – Tokio. tokyo.czechcentres.cz [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-04.
- ↑ Embassy of Japan in the Czech Republic. www.cz.emb-japan.go.jp [online]. [cit. 2020-02-06]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RYCHLÍK, Martin. Vlasta Winkelhöferová, Češka s Řádem vycházejícího slunce od japonského císaře. Česká pozice [online]. 25.11.2012 [cit. 15. 9. 2022]. Dostupné z: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/vlasta-winkelhoferova-ceska-s-radem-vychazejiciho-slunce-od-japonskeho-cisare.A121122_120541_pozice_84679 [Češi vyznamenaní japonským císařem]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Hierarchie japonských řádů (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád posvátného pokladu na Wikimedia Commons
