Ľudo Ondrejov

Ľudo Ondrejov, vlastním jménem Ľudovít Mistrík, jiný pseudonym Ľ. M. Ondrejovič (19. října 1901, Slanje, Rakousko-Uhersko, dnes Chorvatsko – 18. března 1962, Bratislava, Československo) byl slovenský básník a prozaik.

Životopis

Narodil se ve slovenské rodině stolaře v chorvatském Slanje (dnes část obce Donji Martijanec, Varaždinská župa), většinu svého dětství však prožil na Slovensku, v obci Kostiviarska (dnes součást Banské Bystrice). Vzdělání získal v Banské Bystrici. Nejprve působil jako notář, později pracoval v automobilových dílnách a jako šofér z povolání. Byl také úředníkem Matice slovenské v Martině. V roce 1938 se přestěhoval do Bratislavy a stal se profesionálním spisovatelem. V tomto období arizoval antikvariát patřící židovské rodině. V letech 1944-45 byl členem partyzánské skupiny, po osvobození se stal referentem na Pověřeníctví pro informace, od roku 1947 byl redaktorem časopisu Partizán a později správcem Domova Svazu slovenských spisovatelů v Budmericích. Od roku 1950 byl v plném invalidním důchodu. Zemřel v roce 1962 v Bratislavě.

Tvorba

Svá první básnická díla uveřejňoval ve slovenských Národných novinách, Proletárce či Slovenském učiteli. V roce 1928 mu zveřejnili báseň i Slovenské pohľady, které se staly jeho oblíbeným časopisem, ve kterém vydával hlavně svoji poezii. První kniha mu vyšla až v roce 1932. Psal poezii a prózu nejen pro dospělé, ale i pro dětské čtenáře. Svojí tvorbou se řadí mezi neosymbolické a naturistické autory. Jeho lyrika je emotivní, hledá východiska v ideách lidskosti, svobody a rovnosti, které ztělesňuje tužba po dálkách, nicméně zároveň si uvědomuje marnost svého snění. V próze se věnuje např. psaní cestopisů, které však nejsou dokumentárními díly, ale autorskou fikcí.

Kritika

V době druhé světové války árizoval antikvariát židovské rodiny Steinerových v Bratislavě. Navíc, když bylo započato s deportacemi Židů, prohlásil, že ve svém podniku žádné židy nepotřebuje a ohlásil je úřadům:

„Prehlasujem, že vo svojom kníhkupectve nepotrebujem týchto Židov: Maxa Steinera, Jozefa Steinera, Žigmunda Steinera a Viliama Steinera. Zaistením a odtransportovaním týchto Židov neutrpí obchod ani Slovenský štát nijakú hospodársku ujmu, lebo som si našiel náhradu v árijskej osobe pána Viliama Fábryho z Turč. Sv. Martina.“

Tito lidé později zahynuli v koncentračním táboře.

Dílo

Poezie

• 1932 Martin Nociar Jakubovie, básnická skladba
• 1932 Bez návratu, sbírka veršů
• 1936 Mámenie, sbírka veršů
• 1941 Pijanské piesne
• 1956 Básne

Próza pro mládež

• 1932 Rozprávky z hôr
• 1933 Tátoš a človek
• 1935 O zlatej jaskyni
• 1936 Africký zápisník, cestopis
• 1936 Horami Sumatry, cestopis
• 1937 Zbojnícka mladosť, román (1. díl volné trilogie) - jeho vrcholné dílo, chtěl napsat "knihu naplněnou sluncem a radostí". Vrchol v uměleckém modelování svého ideálního světa dosáhl obrazem dětství a mládí ve dvojici románů o vrchárském chlapci. V románě se odráží sociální skutečnost i se svými zápornými stránkami, ale jeho váha spočívá ve vykreslení ideálních lidských vztahů. Jakkoliv však dílo překypuje předmětně-smyslovou nasyceností a jakkoliv mají scény, události a lidské typy reálnou historickou základnu, román vyžaduje "metaforické čtení", které přenáší celé vyprávění do roviny symbolu. Zbojnické mládí, primitivní život vrchárských lidí, je jen konkrétně-smyslovou šifrou na vyjádření své představy o ideálním světě, ve kterém vládnou nejušlechtilejší hodnoty: přátelství, láska, odvaha, krása, tělesné i duševní zdraví a síla. Zbojnícké mládí představuje v jistém smyslu mýtus o osvobozeném člověku. Ustavičná tužba hlavního hrdiny "letět jako pták" a "mít křídla" je pouze dětským a pohádkovým slovníkem vyslovená tužba po odpoutání se od všech přítěží, nízkosti a malicherností, snaha po rozvinutí všech dobrých lidských sil.
• 1939 Jerguš Lapin, román, (2. díl volné trilogie)
• 1940 Príhody v divočine, cestopis
• 1950 Na zemi sú tvoje hviezdy, románový náčrt (3. diel voľnej trilógie)
• 1952 / 1953 - Výšiny, novela
• 1956 Slnko vystúpilo nad hory, souborné vydání trilogie
• 1958 Šibeničné pole, novela
• 1963 Keď pôjdeš horou

Reference

V tomto článku je použit překlad textu z článku Ľudo Ondrejov na slovenské Wikipedii.