Dmitrij Chvorostovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dmitrij Chvorostovskij

Dmitrij Chvorostovskij (rusky Дмитрий Александрович Хворостовский) (16. října 1962, Krasnojarsk, Sovětský svaz) je ruský operní pěvec, barytonista. V mezinárodním operním provozu je hlavně znám pod anglickou formou svého jména Dmitri Hvorostovsky.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vypráví se, že v jeho útlém dětství a mládí měla vliv na jeho hudební vývoj hlavně jeho babička. Když se Hvorostovsky dostal do pubertálního věku, byl členem hardrockové kapely. Po tomto poněkud bouřlivějším období se začal věnovat studiu zpěvu na konzervatoři pod vedením profesorky Jekatěriny Jofel. Po pěti letech studia nastoupil v roce 1985 do opery v Krasnojaru jako pěvec.

V krasnojarské opeře debutoval rolí Marulla v díle Giuseppe Verdiho Rigoletto. Poté vyhrál první ceny v Glinkově operní soutěži v SSSR, v roce 1988 na soutěži v Toulouse a roku 1989 v prestižní pěvecké soutěži v Cardiffu (Cardiff Singer of the World Competition). Ve finále zpíval árie z Dona Carla, árii Renata z Maškarního plesu, Ombra mai fu z Händelovy opery Serse a árii Jeleckého z Pikové dámy. Původně se Dmitri Hvorostovsky této soutěže vůbec nechtěl zúčastnit, protože měl v plánu odejít do opery v Madridu - profesorka Jofel ho musela k přihlášce na Grand Prix ve welškém Cardiffu přimět. V Cardiffu vyhrál (mezi jinými účastníky) také proti favorizovanému Brynu Terfelovi (původem z Walesu) a tento úspěch nastartoval jeho hvězdnou kariéru. Již od roku 1990 začal vystupovat v předních operních domech světa, zvláště jako interpret rolí v operách Mozarta a Verdiho. Jeho repertoár obsahuje Mozartovy opery Figarova svadba (hrabě Almaviva) a Don Giovanni (titulní role) a Verdiho opery Don Carlo (Rodrigo Posa), La Traviata (Giorgio Germont), Il Trovatore (hrabě Luna), Rigoletto (titulní role), Simon Boccanegra (titulní role), Ernani (Carlo) a Maškarní ples (Renato). Zpívá ovšem také titulní roli v Čajkovského Evženu Oněginovi (má ji zpívat 2013 ve Vídeňské státní opeře) nebo Valentina v Gounodově Faustovi a Markétce.

V Západní Evropě poprvé vystoupil ve francouzském městě Nice v Čajkovského opeře Piková dáma. Od roku 1990 pravidelně vystupuje v předních operních domech jako jsou Royal Opera House v Londýně, Metropolitní opera v New Yorku, Teatro alla Scala v Miláně, Vídeňská státní opera, Bavorská státní opera v Mnichově a Pařížská opera (dříve Palais Garnier, nyní Opéra Bastille). Spolupracuje se známými dirigentyValerijem Gergijevem, Jamesem Levinem, Bernardem Haitinkem, Claudiem Abbadem, Lorinem MaazelemZubinem Mehtou.

Významnou složkou repertoáru Dmitrije Hvorostovského je vedle operní tvorby rovněž tvorba komorní – písně Rachmaninova, Čajkovského, Musorgského, Rimského-Korsakova nebo Georgije Vasiljeviče Sviridova. Na klavír ho často doprovází estonský klavírista Ivari Ilja. Několikrát navštívil i Českou republiku a sklidil zde zasloužené ovace. V roce 2003 s velkým úspěchem vystupoval v Rusku (v moskevském Kremlu) s písněmi, které zněly za druhé světové války. Od roku 1994 žije v Londýně, ale do své vlasti se rád vrací. Často spolupracuje s Konstatinem Orbeljanem, šéfdirigentem Moskevského komorního orchestru. Spolupracuje také se slavným ruským klavíristou (rovněž žijícím mimo vlast) Jevgenijem Kissinem a s Michailem Arkadijevem (též vynikajícím klavíristou).

Jeho nejnovější CD obsahuje Rachmaninovovy písně. Některá jeho dřívější CD:

2009 Verdi Opera Scenes - se sopranistkou Sondrou Radvanovsky,
2009 CD s romancemi na verše Alexandra Puškina,
2009 CD s romancemi Čajkovského,
2009 - Deja vu - CD s písněmi ruského skladatele Igora Krutého,
2007 Heroes and Villains - operní árie,
2006 2CD Portrét - árie a písně,
2005 Verdi arias,
2005 I met you my Love,
2004 Sviridov, Petersburg, a vocal poem,
2003 Písně vojenských let,
2001 Passione di Napoli - neapolské písně,
2000 Don Giovanni: Leporello's Revenge (i ve formě DVD)- zpívá a hraje jak Dona Giovanniho, tak i Leporella,
1999 Carská nevěsta (Rimský-Korsakov),
1998 Kalinka,
1998 Arie Antiche,
1998 Arias and Duets (s Olgou Borodinou, ruskou mezzosopranistkou),
1997 Verdi : Don Carlo,
1995 My restless soul,
1994 Dark Eyes,
1991 Russian Romances,
1990 Árie Čajkovského a Verdiho.

DVD - mj. Evžen Oněgin z Metropolitní opery (se sopranistkou Renée Fleming a tenorem Ramónem Vargasem), Trubadúr z Royal Opera House (s tenorem José Curou).

Vystoupil již pětkrát v přímém přenosu Live in HD z Metropolitní opery (Evžen Oněgin - titulní role, dále 2011 Trubadúr - Luna, 2012 Ernani- Carlo, 2012 La traviata - Giorgio Germont). V sezoně Metropolitní opery 2012–2013 vystoupil jako Renato v Maškarním plese (Live in HD) a jako Rodrigo Posa v Donu Carlovi.

Vystoupení v Česku[editovat | editovat zdroj]

  • 30. dubna 2000 ve Státní opeře Praha v titulní roli Čajkovského Evžena Oněgina (jednalo se o zadané, široké veřejnosti nepřístupné představení).
  • 26. května 2001 na Pražském jaru ve Dvořákově síni Rudolfina, kde za klavírního doprovodu Mikhaila Arkadieva přednesl písně P.I. Čajkovského (Chtěl bych slít v jediném slově op. 26/1, Otevřel jsem okno, op. 63/2, Trýznivá chvíle, op. 28/6, Proč?, op. 38/2, To bylo zjara, op. 38/2, Žehnám vám, lesy, op. 47/5, Má múzo, má lásko, můj sne, Zase jako dříve, op. 73/6, Ať vládne den, op. 47/6) a S. Rachmaninova (Ó dlouho, dlouho, op. 4/3, Snažně tě prosím, neodcházej, op. 4/1, Jak v poledne je překrásná, op. 14/9, Včera jsem ji potkal, op. 26/13, Nezpívej, děvče, op. 4/4, Všechno si vzal, op. 26/2, Kristus vstal z mrtvých, op. 26/6, Spánek, op. 8/5, Výňatek z A. Musseta, op.2 1/6).
  • 12. února 2004 ve Smetanově síni Obecního domu za doprovodu Pražské komorní filharmonie řízené Tomášem Hanusem. Hostem večera byla mezzosopranistka Marina Domašenko. Vedle árií z oper Démon (Ne plač ditia, Na vazdušnom akeane, Ja tot, katoromu vnimala ty) a Nero (Epithalamium) A. G. Rubinsteina přednesl Hvorostovsky árie Finch´han dal vino a Deh vieni alla finestra z Mozartova Dona Giovanniho, Or dove fuggo io mai? Ah! Per sempre io ti perdei z Belliniho Puritánů a Cortigiani, vil razza dannat z Verdiho Rigoletta.
  • Zatím naposledy vystoupil Hvorostovsky v Praze 27. srpna 2010 na festivalu Dvořákova Praha. Ve Dvořákově síni Rudolfina zazněly za klavírního doprovodu Ivariho Ilji písně P. I. Čajkovského (Proč?, op. 6 č. 5, Láska umělcova, op. 38 č. 5, Ó, kdybys mohla, op. 38 č. 4, Na žlutá pole, op. 57 č. 2, Pimpinella (Florentinská píseň), op. 38 č. 6, Řekni, o čem zpívají ve stínu větví, op. 57 č. 1, Zapomenout tak brzy?, sine op., Ve víru plesu, op. 38 č. 3, Serenáda (Ó, dítě), op. 63 č. 6, Serenáda Dona Juana, op. 38 č. 1), dále písně N. K. Medtnera (Své sny jsem přežil, op. 3 č. 2, Blouznivci, op. 32 č. 6, Šťastná plavba, op. 15 č. 18, Noční píseň poutníka, op. 6 č. 1, Zimní večer, op. 15 č. 1) a Sergeje Rachmaninova (Je čas!, op. 14 č. 12, Nevěř, příteli, op. 14 č. 7, Byl jsem s ní, op. 14 č. 4, Odpočineme si, op. 26 č. 3, Jarní vody, op. 14 č. 11).
  • 20. července 2012 měl vystoupit na festivalu v Českém Krumlově s programem operních árií a neapolských písní.

V červenci 2011 vystoupil Hvorostovsky v Bratislavě.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]