Jaroslav Böhm
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akademik, doc. PhDr. Jaroslav Böhm (*8. březen 1901, Holešov - †6. prosinec 1962, Praha) byl český archeolog.
[editovat] Odborné vzdělání, zaměstnání a funkce
- 1919-1924 studium archeologie na FF UK v Praze (PhDr. 1924, docent pravěku a rané doby dějinné 1946,)
- 1923-1962 Státní archeologický ústav (od r. 1939 ředitelem)
- od r. 1946 přednáší i v Olomouci
- 1952 místopředseda vládní komise pro vybudování ČSAV
- 1952-1956 druhým zástupcem prezidenta ČSAV
V letech 1936-37 se pokusil o archeologickou systematiku doby bronzové a halštatské v našich zemích.
Prováděl výzkumy z období neolitu (jeskyně Domica na Slovensku, 1933-34), doby halštatské (Praha-Střešovice, Kuštanovice na Podkarpatské Rusi, 1929-31), laténské (žárové pohřebiště u Kobyl, 1931-32; oppidum Staré Hradisko, 1934-37) a raný (slovanský) středověk (Staré Město, 1928; Libušín, 1929 a 1949-51).
Vybudoval v ARÚ ČSAV jednu z největších institucí oboru v mezinárodním měřítku, zajišťující výzkum, publikaci i ochranu nálezů.
V roce 1962 byl zvolen prezidentem Mezinárodní unie věd prehistorických a protohistorických.
[editovat] Výběr z publikací
- Skythové na Podkarpatské Rusi 1. Mohylové pohřebiště v Kuštanovicích (1936, s J.M. Jankovich)
- Základy hallstattské periody v Čechách (1937)
- Kronika objeveného věku (1941)
- Naše nejstarší města (1946)
[editovat] Prameny
Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004, str. 32
Karel Sklenář, Biografixký slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, str. 82-83
