Rudolf Strechaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf Strechaj

Ve funkci:
1945 – 1946

Ve funkci:
1948 – 1962

Ve funkci:
1954 – 1962

Ve funkci:
1951 – 1953
Předchůdce Július Viktory

Ve funkci:
1953 – 1960
Předchůdce Július Ďuriš
Nástupce funkce zrušena

Ve funkci:
14. července 1960 – 28. července 1962
Předchůdce Ľudovít Benada
Nástupce Jozef Lenárt

Ve funkci:
1960 – 1962

Narození 25. července 1914
Čachtice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. července 1962
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt soc. dem.
KSS (KSČ)

Rudolf Strechaj (25. července 1914 Čachtice28. července 1962 Bratislava[1]) byl slovenský a československý odbojář, poválečný politik Komunistické strany Slovenska, místopředseda vlády Československa, poslanec československých zákonodárných sborů, pověřenec spravedlnosti a předseda Sboru pověřenců. Představitel konzervativního a centralistického křídla slovenské komunistické politiky.

Obsah

Biografie [editovat]

Pocházel z dělnické rodiny. Vyučil se tiskařem. V 18 letech se stal členem Československé sociálně demokratické strany dělnické, od roku 1935 přešel do KSČ. Téhož roku navštívil Sovětský svaz. Za druhé světové války se podílel na odboji. V srpnu 1941 byl zatčen a odsouzen na tři roky. Ve vězení nakonec strávil dva a půl roku. V roce 1944 se podílel na Slovenském národním povstání. Byl politickým pracovníkem u partyzánské jednotky.[2]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946.[3] Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady.[4] Mandát v SNR získal i ve volbách roku 1954[5] a ve volbách roku 1960.[6]

Do celostátního zákonodárného sboru se znovu dostal po volbách v roce 1954 jako poslanec československého Národního shromáždění. Po volbách v roce 1960 se stal za volební kraj Prešov členem Národního shromáždění ČSSR. Zde zasedal do své smrti roku 1962.[7][8]

Od roku 1945 byl členem Ústředního výboru KSS a od roku 1953 i členem předsednictva ÚV KSS. V letech 1946-1948 zastával funkci tajemníka oblastního výboru KKS v Bratislavě. Na X. sjezdu KSČ a XI. sjezdu KSČ byl zvolen členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V období červen 1958 - červenec 1962 byl kandidátem politbyra ÚV KSČ. V letech 1949 - 1951 byl předsedou Krajského národního výboru v Žilině.[9]

Jeho mocenský vzestup vyvrcholil po takzvaném procesu s buržoazními nacionalisty, při němž byl z komunistické politiky na Slovensku dočasně eliminován Gustáv Husák a jeho spojenci.[2] V letech 1951-1953 byl Strechaj pověřencem spravedlnosti v 10. Sboru pověřenců. V letech 1953-1960 potom zastával post předsedy Sboru pověřenců (11. Sbor pověřenců a 12. Sbor pověřenců).[10] Jeho éra v čele Sboru pověřenců představovala vyvrcholení úpadku pravomocí slovenských orgánů. Sbor pověřenců se prakticky nescházel jako kolektivní orgán a řešil jen podružnou agendu, popřípadě schvaloval materiály došlé od centrální vlády. V roce 1956 se podílel na jednání o rozšíření pravomocí Sboru pověřenců, které pak skutečně bylo provedeno, ale projevilo se spíše drobnými kompetenčními změnami.[11]

V rámci přijetí ústavy Československé socialistické republiky v roce 1960 byl Sbor pověřenců coby kolektivní orgán zrušen, přičemž Strechaj se podílel na projednávání těchto změn a obhajoval je jako posílení role slovenských orgánů, ačkoliv historik Jan Rychlík to označuje za naprostý rozpor se skutečností, kdy byla dále posílena centralistická podoba československého státu.[12]

Strechaj pak v letech 1960-1962 působil jako předseda Slovenské národní rady, přičemž v poměrech uvolňující se československé politiky počátku 60. let jej historik Jan Rychlík popisuje jako zcela zkompromitovaného politika.[13]

Od roku 1960 do své smrti měl rovněž vládní post na celostátní úrovni coby místopředseda vlády v třetí vládě Viliama Širokého. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky. Zemřel po krátké nemoci.[9][2][14][15]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. Rudolf Strechaj [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Historický kalendár: * Rudolf Strechaj [online]. ep.edu.sk, [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-03]. Dostupné online. (česky) 
  4. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  5. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. (česky) 
  6. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-14]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. cibulka.net, [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  10. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. s. 626. (česky) 
  11. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. s. 417, 421-423. (česky) 
  12. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. s. 428, 431-433. (česky) 
  13. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. s. 441. (česky) 
  14. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. listopad 1954, roč. 35., čís. 312, s. 2. Dostupné online.  
  15. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. s. 625-626. (česky) 

Externí odkazy [editovat]

logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma