Joseph Profaci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joseph Profaci

Joe Profaci (2. listopadu 1897 Villabate, Sicílie - 7. června 1962, Bayshore, New York) byl italsko-americký mafiánský boss. Vedl jeden z pěti hlavních newyorských klanů, které se vytvořily na začátku 30. let 20. století. Joe Profaci patřil mezi nejvlivnější, ale i nejobávanější mafiánské bossy poloviny 20 století, který se v 50. letech významně podílel na pašování heroinu do USA.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Joe Profaci se narodil v malé vesnici Villabate na Sicílii, do velmi nuzných poměrů. Ve svých 24 letech opustil Sicílii a emigroval do USA, kam se dostal 21. září 1921 v době začínající prohibice. Mafie již měla kořeny hluboko zapuštěné a mnoho budoucích "významných" bossů za sebou mělo čilou kriminální činnost. Profaci se nejprve usadí v Chicagu, kde se chce věnovat podnikaní a proto si otevře obchod s potravinami a malou pekárnu. Zde ale narazí na tvrdou realitu a brzo pozná, že tudy cesta nevede. Po dvou letech svůj neúspěšný obchod zavře a přestěhuje se do New Yorku. Rozhodne se využít svých sicilských kontaktů a začne obchodovat s olivovým olejem, který začne importovat do USA. Takto se postupně napojí na obchodní mafiánské kruhy a postupně začne vydělávat velké peníze. S podporou mafie jdou obchody mnohem lépe a Profaci se postupně zapojí do struktur organizovaného zločinu.

Cesta k moci[editovat | editovat zdroj]

Ke konci 20. let je již díky svým penězům a kontaktům napojen na nejvýše postavené Bossy, jako je Lucky Luciano. Ten když vytvoří "Národní zločinecký syndikát", stane se Profaci členem správní rady. Úzce spolupracuje s budoucím velkým Bossem Josephem Bonnannem, jejichž spojenectví jim vydrží dalších 30 let. V roce 1928 se stane hlavou New Yorkské mafiánské rodiny, která bude v budoucnu známá jako rodina Colombo. Profaci navenek provozuje své původní podnikaní s olivovým olejem, čímž velmi dobře kryje svoje kriminální aktivity a nemá problémy s daňovými delikty, na rozdíl od jeho společníků. Profaci na počátku 30. let vlastní dalších 20 podniků, kde zaměstnává tisíce lidí. Jeho hlavní kriminální činností je zejména vydírání, nelegální hazard a provozování nevěstinců. V době Castellamarské války, kde proti sobě stáli dvě znesvářené strany, jedna zastoupená velkým Bossem 20. let Maranzanem a druhá neméně důležitým Bossem Maseirou, stál na straně Maranzana. Po zavraždění Masseiry Lucianovou mafiánskou klikou, se připojil k Lucianovu plánu na likvidaci jeho šéfa Maranzana, což se mu bohatě vyplatilo. Stal se jedním z nejbližších spojenců Luciana, později nejmocnějšího mafiána Cosa-Nostry v dějinách.

Francouzská spojka[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 50. let patří Profaci mezi nejvlivnější mafiánské Bossy. Během 20 let svojí kriminální, ale i legální činností nashromáždil obrovský majetek. V polovině 50. let se zkontaktuje s Lucky Lucianem, který toho času žije po nucené deportaci ve 40. letech v Itálii. Společně vymýšlejí jak dostat heroin bezpečně ze Sicílie do USA. Právě Profaciho importní firma se jeví jako ideální řešení. Profaci začne připravovat půdu pro lukrativní obchod. Celý rok buduje odběratelské vztahy na Sicilské pomeranče a to i za cenu dumpingových cen. Až je dostatečně velké množství objednávek a pomeranče začnou proudit do USA ve velkém, rozjedou s Lucianem pravou podstatu obchodu. V bednách s pomeranči se zároveň pašují pomeranče falešné, z vosku, v kterých je obsažen heroin. Plné 4 roky tento obchod funguje bez sebemenších problémů. Až v roce 1959 se podaří iniciativnímu pracovníkovi celní správy "oranžový obchod" odhalit. Mafiáni vydělali na pašování heroinu pohádkové bohatství. Jedna bednička obsahovala 50 kg heroinu, který by se dnes prodával přibližně za 6 milionů dolarů.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Osobní život Profaciho se ostře odlišuje od toho mafiánského. Ve svém okolí vystupuje jako spořádaný otec rodiny, pravidelně navštěvuje bohoslužby a dokonce jako silně věřící katolík, má v suterénu kostela v Broklynu svůj malý osobní oltář, který navštěvuje se svými nejbližšími. Někteří kněží dokonce podají žádost až k papeži Piovi XII (1876-1958) aby pasoval Profaciho do rytířského stavu:

"Vaše nejjasnější Svatosti, obracíme se na vás s prosbou týkající se Vašeho i našeho syna Josepha Profaciho..."

tak začínala oficiální žádost o udělení titulu "syn Sicílie" jednomu z nejhorších zločinců v dějinách mafie. Profaci si hodně věří a titul bere jako samozřejmost. Proti je ale Brooklinský advokát McDonald, který napíše papeži osobní dopis:

"Udělením titulu by byla katolická komunita silně poškozena. Důvěra v hlavu církve by utrpěla, neboť uváděný kandidát je podvodník, vyděrač a vrah"

Udělení titulu je na poslední chvíli zamítnuto.

Poslední léta[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech života, měl Profaci mnoho problémů. Nejen se zákonem, ale i s Mafií samotnou. Impuls dá sám Profaci. Ten rozhodne, že každý člen mafiánské rodiny musí každý měsíc odevzdat 25 dolarů do jeho pokladny. Fond má sloužit na podporu rodin zatčených, nebo zabitých mafiánů. Měsíčně tak Profaci vydělá 50 000,- dolarů (V dnešních dolarech cca 350 000,-) Mafiájnští pistolníci sice nepřekypují inteligencí, ale takovéto odvádění "desátek" se jim rozhodně nelíbí. Je veřejným tajemstvím, že většina z odvedených sum, zůstává Bossovi za nehtem. Odpor proti stárnoucímu Profacimu stoupá. V popředí jsou zejména bratři Gallové. V roce 1961 unesou Gallové Profaciho zástupce Josepha Magliocca. Po týdnech vyjednávání dojdou obě strany k dohodě. Albert Gallo a Joe Profaci ji osobně potvrdí a zdá se že je válečná sekyra zakopána. To je ovšem omyl. Profaci se snaží bratry nalákat do léčky a zlikvidovat. Jeho Underboss Dominik Scialo vyláká jednoho z bratrů na schůzku v Brooklynském baru, kde mu navrhne zabití samotného Profaciho. Galla pochopitelně záležitost velmi zajímá a tak oba mafiáni domlouvají podrobnosti. V tom z kuchyně vyběhnou Scalovi zabijáci a pokusí se Gallu uškrtit. Plán na poslední chvíli zhatí policista, který vejde do baru. Na otázku co se děje, mafiáni odpoví, že jde o běžnou karetní rvačku. Gallo se urychleně z baru vytratí. Gallové se chtějí Profacimu pomstít. Válka trvá několik měsíců a v New Yorských ulicích se nacházejí zmasakrované oběti tohoto nelítostného boje.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Válka trvá až do Bossovy smrti v červnu 1962. Profaci po delším boji podléhá rakovině jater. Odborníci odhadují, že Boss během svého 34 roků trvajícího neomezeného panování (1928-1962) nashromáždil majetek v hodnotě 200 milionů dolarů. (což odpovídá dnešním cca 1,4 miliardy dolarů) Poslední vůli nezanechal. Po Profacim zbyla multimilionářské panské sídlo na Long Islandu, které má rozlohu 1,33 km čtverečních. Na pozemku je i lovecký zámeček, obrovský komplex bazénů a soukromé letiště. Pozemek je po jeho smrti rozparcelován ostatními mafiány. Jeho peníze se nikdy nenašli. Ve vedení rodiny ho nahradil Joe Colombo (1963), po němž je rodina dodnes pojmenována.