Alexandr Plocek
| Alexandr Plocek | |
|---|---|
 Prof. JUDr. Alexandr Plocek (1914-1982) | |
| Narození | 26. února 1914 Praha-Jinonice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. listopadu 1982 (ve věku 68 let) nebo 29. listopadu 1982 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | houslista, vysokoškolský učitel, muzikolog a učitel |
| Znám jako | houslista |
| Titul | JUDr. |
| Choť | Vlasta (1921-2003) |
| Děti | Alexander Plocek (botanik), Jarmila (1950- ) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr Plocek (26. února 1914 v Praze – 29. listopadu 1982) byl významný český houslový virtuos a pedagog. Jeho otcem byl Josef Plocek, vedoucí konstrukční kanceláře jinonické továrny Walter (Walter M 922, Walter P, Walter PN).[1]
Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 26. února 1914 v Jinonicích u Prahy. Jeho otcem byl konstruktér ing. Josef Plocek (5.2.1884-28.8.1957), matkou Antonie (nar. 17.9.1890 v Novém Strašecí). Od roku 1918 měl mladší sestru Olgu.
Prvním jeho učitelem byl účetní firmy Walter p. Černý. Později jeho otec vstoupil do služeb Škodových závodů a přestěhoval se s rodinou do Plzně. Tam Alexandr začal v roce 1924 studovat na klasickém gymnáziu a také se zdokonaloval ve hře na housle u koncertního mistra Antonína Svobody, koncertního mistra operního orchestru v Plzni.[2]
Když jeho otec v roce 1928 přemístil jako "chef" konstrukční kanceláře do automobilky ASAP v Mladé Boleslavi (Továrna na automobily Škodových závodů),[3] Alexandr tam dostudoval a odmaturoval v roce 1931. Téhož roku se přestěhoval se svými rodiči zpět do Prahy, kde zahájil studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která zdárně ukončil a dosáhl akademického titulu doktor práv (JUDr).[4]
Od roku 1926 do roku 1931 byl žákem profesora Otakara Ševčíka, za kterým pravidelně dojížděl do Písku. V roce 1931 vstoupil na Mistrovskou školu Pražské konzervatoře jako řádný posluchač do třídy Jaroslava Kociana, kterou absolvoval v roce 1933. Ve studiích pokračoval v letech 1936-1937 u profesora O. Alexaniana na École normale de Musique v Paříži.[4]
S manželkou Vlastou, roz. Šindelkovou (27.3.1921-26.10.2003) měli syna Alexandera. RNDr. Alexander Plocek, CSc. (6.2.1944-14.2.2009) byl botanikem. Plockovi bydleli v Praze na Žižkově, v Baranově ul. 4.[5]
Činnost[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
S klavíristou Josefem Páleníčkem a cellistou Františkem Smetanou utvořili v roce 1934 Smetanovo trio.[6] V letech 1937–1942 působil jako koncertní mistr České filharmonie, od roku 1949 byl jejím sólistou. Byl také primáriem významných českých komorních těles Pražského kvarteta (1941–1947) a Českého tria a od roku 1951 spolupracoval se souborem Ars rediviva.
V roce 1946 se stal jedním z prvních profesorů a pozdějším proděkanem hudební fakulty pražské Akademie múzických umění, jeho žákem byl např. Josef Suk mladší. V letech 1948-1952 byl též profesorem na JAMU. Během svých turné v zahraničí (Japonsko, Indie, Jižní Amerika a většina evropských zemí) i jako porotce mezinárodních interpretačních soutěží (J. Thibauda v Paříži, P. I. Čajkovského v Moskvě, G. Enesca v Bukurešti, N. Paganiniho v Janově, Pražské jaro) propagoval zejména českou hudbu 20. století (Bohuslav Martinů, Josef Suk starší, Leoš Janáček).
Za vrcholná díla jeho tvorby je považována interpretace skladeb (s Josefem Páleníčkem):
- Ludwig van Beethoven: Sonáta č. 5 F dur Jarní, Sonáta č. 9 A dur Kreutzerova
- Ludwig van Beethoven: Sonáty pro housle a klavír č. 10 A dur, č. 2 A dur, č. 7 c moll
- Wolfgang Amadeus Mozart: Sonáty pro housle a klavír č, 32, 18, 21
- Ludwig van Beethoven: Sonáty pro housle a klavír
- Bohuslav Martinů – Sonáta pro housle a klavír č. 3, H. 303[7]
Byl nejen vynikajícím sólistou se znalostí řady základních koncertů světové houslové literatury, ale i znamenitým primáriem Českého tria. Systematicky se věnoval interpretaci sonátové hudby, zvláště s Josefem Páleníčkem, s nímž postupně prováděl všechna stěžejní díla tohoto oboru. Plocek byl houslistou velkého formátu, vyrovnaného projevu takřka klasické povahy. Svoji uměleckou dráhu uzavřel v polovině 70. let, kdy onemocněl parkinsonovou chorobou. V roce 1956 byl za své celoživotní dílo vyznamenán Řádem práce.[8] Alexandr Plocek je pohřben v rodinné hrobce na Vyšehradě v oddělení 14 ark, číslo hrobu 21.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BRYNYCH, Josef; RUS, Ladislav et al. Od bicyklu k leteckému motoru. 1. vyd. Praha-Jinonice: Závod Jana Švermy, 1961. 96 s. S. 15, 77.
- ↑ PFLEGEROVÁ, Štěpánka. Dr. Alexandr Plocek [online]. Plzeň: Encyklopedie Plzně, 2021-03-15 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ JANÁK, Zdenko. Továrna na automobily Škodových závodů v Mladé Boleslavi. Auto. Květen 1930, roč. 12, čís. 5, s. 289–301. Dostupné online.
- ↑ a b ŽÍDEK, František. Přehledné dějiny českého houslového umění. 1. vyd. Vyškov: F. Obzina, 1940. 141 s. S. 129–130.
- ↑ KOZÁK, Jan. Československý hudební adresář 69. 1. vyd. Praha: Panton, 169. 449 s. S. 115, 243, 246.
- ↑ BLAŽEK, Vlastimil. Sborník na pamět 125 let konservatoře hudby v Praze. 1. vyd. Praha: Pražská konzervatoř/Vyšehrad, 1936. 525 s. S. 6, 80, 522, XVI.
- ↑ Supraphonline: Alexander Plocek [online]. Praha: SUPRAPHON a.s. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ ZAPLETAL, Petar; BURJANEK, Josef. Svaz českých skladatelů a koncertních umělců. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1975. 291 s. S. 183–184.
- ↑ Prof. Dr. Alexander Plocek [online]. BillionGraves Holdings, 2022 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJŠA, Jiří: Doktor a jeho přátelé. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1989, 188 s., S. 43-59
- ŽÍDEK, František: Čeští houslisté tří století. Praha: Panton, 1979, 350 s. 220-223, 225, 248, 270, 275, 307, 322-323
