Anna Freudová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Freudová s otcem

Anna Freudová (3. prosince 1895, Vídeň9. října 1982, Londýn) byla britská psychoanalytička rakouského původu, dcera zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Je zakladatelkou egopsychologie a dětské psychoanalýzy. Jejím nejvýznamnějším konceptem jsou obranné mechanismy Ega a systém paralelních vývojových linií. Věnovala se též problému puberty a adolescence. Byla 99. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1]

Obrany Ega[editovat | editovat zdroj]

Freudová navázala především na otcovu práci Já a Ono z roku 1923. Svou pozornost nejprve soustředila na problém, jaké obrany užívá Ego v analytickém procesu vůči impulsům z Id, které psychoanalytická technika probouzí a vyvolává. Úkolem analytika bylo podle Freudové především interpretovat tyto obrany, odhalit je pacientovi, tím je zlikvidovat a přimět ho tak k náhledu, jaký pudový impuls ho vlastně trápí. Problém je, že některé obrany Ega jsou nevědomé, a také že některé obranné techniky jsou vrostlé přímo do charakteru člověka. Proto se interpretace soustřeďuje především na tyto aspekty Ega, a proto také se psychoanalýza vlivem Freudové pozvolna přetransformovala na ego-psychologii, neboť pudový impuls - původní předmět zájmu freudovské psychoanalýzy - prakticky zcela ustoupil do pozadí. Vrůst obran do charakteru také umožnilo přesun pozornosti analytiků k normální osobnosti, klasická freudovská analýza se soustřeďovala naopak na psychopatologii. Své poznatky o obranách Ega Freudová shrnula především do přelomové práce Ego a obranné mechanismy z roku 1936. Zde rozlišila 10 základních obranných technik Ega:

  • vytěsnění
  • projekce
  • reaktivní výtvor
  • popření
  • přemístění
  • izolace
  • potlačení
  • sublimace
  • regrese
  • agování.

Na Freudové práce o obranách navázal zejména Ernst Kris a Joseph Sandler, který pracoval spolu s Freudovou na klinice v Hampsteadu a vypracoval zde diagnostický systém tzv. Hampsteadský index obran.

Sebrané spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Sv. 1. Introduction to Psychoanalysis: Lectures for Child Analysts and Teachers (1922–1935)
  • Sv. 2. Ego and the Mechanisms of Defense (1936)
  • Sv. 3. Infants Without Families Reports on the Hampstead Nurseries by Anna Freud
  • Sv. 4. Indications for Child Analysis and Other Papers (1945–1956)
  • Sv. 5. Research at the Hampstead Child-Therapy Clinic and Other Papers (1956–1965)
  • Sv. 6. Normality and Pathology in Childhood: Assessments of Development (1965)
  • Sv. 7. Problems of Psychoanalytic Training, Diagnosis, and the Technique of Therapy (1966–1970)
  • Sv. 8. Psychoanalytic Psychology of Normal Development

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Coles, Robert (1992). Anna Freud: The Dream of Psychoanalysis. Reading, Mass.: Addison-Wesley. ISBN 0-201-57707-0.
  • Peters, Uwe Henrik (1985). Anna Freud: A Life Dedicated to Children. New York: Schocken Books. ISBN 0-8052-3910-3.
  • Young-Bruehl, Elisabeth (1988). Anna Freud: A Biography. New York: Summit Books. ISBN 0-671-61696-X.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152